Medovina se často označuje za „nejstarší alkoholický nápoj lidstva”. Je to tvrzení, které se dobře poslouchá, ale historická realita je o něco složitější a méně jednoznačná. Tento článek se drží jednoho pravidla: kde existují doložitelné prameny (archeologické nálezy, chemické analýzy, dochované texty), tam je citujeme. Kde jde o tradovanou domněnku nebo pozdější romantizující výklad, tam to výslovně říkáme. Cílem není medovinu o nic připravit – i tak zůstává nápojem s mimořádně dlouhou a bohatou historií.
Tento článek je součástí seriálu o medovině na meduj.cz. Přehled všech dílů najdete na hlavní stránce seriálu.
Nejstarší doklady
Nejstarší chemicky doložený fermentovaný nápoj obsahující med pochází z naleziště Ťia-chu (Jiahu) v severní Číně a je datován zhruba do let 7000–6600 př. n. l. Tým vedený archeochemikem Patrickem McGovernem z Pensylvánského muzea analyzoval zbytky v keramických nádobách a zjistil, že šlo o směsný kvašený nápoj z rýže, ovoce (pravděpodobně hroznů nebo hlohu) a medu. Je důležité toto tvrzení formulovat přesně: nejde o čistou medovinu v dnešním slova smyslu (tedy nápoj vzniklý výhradně kvašením medu a vody), ale o nejstarší doložený fermentovaný nápoj, který mezi svými složkami obsahoval med. Přesto se tento nález běžně uvádí jako důkaz, že lidé kvasili med do alkoholických nápojů už v raném neolitu.
Medovina ve starověku
Zmínky o medových nápojích se objevují v textech i archeologických nálezech řady starověkých kultur – například v indické véddské literatuře (nápoj zvaný medhu) nebo v řeckých a severoevropských pramenech. U řady těchto zmínek je ale obtížné s jistotou určit, zda šlo o čistou medovinu, nebo o nápoj kombinující med s jinými zdroji cukru (ovocem, obilím). Kde odborná literatura sama uvádí, že jde o spornou interpretaci, je namístě totéž přiznat i čtenáři.
Medovina u Slovanů
Zde je na místě zvláštní opatrnost. Přímé archeologické doklady výroby medoviny na území obývaném raně středověkými Slovany jsou vzácné a mnohem méně jednoznačné než třeba doklady o pěstování obilí nebo chovu včel. Velká část toho, co se dnes traduje jako „slovanská medovina”, vychází z kombinace nepřímých historických zmínek, etnografických analogií a pozdější, často až novodobé romantizace (spojené i s národním obrozením 19. století a moderním pohanským a reenactorským hnutím). To neznamená, že by Slované med do nápojů nekvasili – včelařství a práce s medem byly v tomto prostředí prokazatelně rozšířené –, ale konkrétní detaily o množství, frekvenci či rituálním významu medoviny je třeba brát jako rekonstrukci, ne jako pevně doložený fakt.
Medovina u Vikingů
Podobná opatrnost platí i pro severskou medovinu. Medovina (staroseversky mjöðr) se skutečně objevuje v severské mytologii a literatuře – nejznámější je motiv „medoviny básnictví” (Óðrerir) v Poetické Eddě. To je ovšem literární pramen, nikoli archeologický důkaz o tom, jak často a v jakém množství se medovina v běžném životě skutečně pila. Populární představa Vikingů pijících medovinu z lebek nepřátel je prokazatelná legenda bez opory v pramenech – vznikla nesprávným překladem starší poezie a s realitou vikingské doby nemá nic společného. Medovina byla v severské kultuře zjevně spojena s prestiží a rituálem (hostiny, sněmy), zatímco běžným each-day nápojem bylo spíše pivo.
Medovina ve středověku
V evropském středověku byla medovina relativně nákladný nápoj – med byl před rozšířením levného třtinového a řepného cukru vzácnou a pracnou surovinou. To ji přirozeně řadilo spíš k příležitostným či slavnostním nápojům než k dennímu pití, kterým bylo v mnoha regionech pivo nebo víno (podle dostupnosti obilí, respektive vinné révy). S rozvojem chmelového vaření piva od vrcholného středověku dále postupně klesal ekonomický důvod věnovat se náročnější a dražší medovině ve velkém měřítku.
Medovina v českých zemích
Přesné datum první doložené zmínky o medovině na území dnešní České republiky je obtížné s jistotou určit. Historici obecně předpokládají, že medovina byla v raně středověkých Čechách a na Moravě známá v souvislosti s všeobecně rozšířeným včelařstvím a chovem včel, o čemž existují nepřímé historické doklady. Nejstarší dochovaná česká kronika – Kosmova kronika česká z počátku 12. století – se sice věnuje raným dějinám Čech, samotné medovině se ale výslovně nevěnuje, a proto ji nelze použít jako přímý zdroj konkrétních zmínek o medovině; sloužit může nanejvýš jako obecný dokreslující pramen k dobovým poměrům. Konkrétnější a spolehlivěji doložené zmínky o medovině v českých pramenech přicházejí až s pozdějším středověkem a raným novověkem.
Medovina na šlechtických dvorech
V pozdějších staletích se medovina v Evropě, včetně českých zemí, objevuje jako nápoj spojený spíše s vyšší vrstvou a s církevními a klášterními hospodářstvími, která měla k dispozici vlastní včelařství a dostatek času i prostředků na náročnější výrobu a dlouhé zrání. To odpovídá obecnému historickému vzorci: složitěji a nákladněji vyráběné nápoje se prosazovaly tam, kde byl dostatek surovin i trpělivosti.
Ústup medoviny
Od raného novověku medovina v běžné spotřebě postupně ustupovala. Hlavní příčiny jsou ekonomické a technologické: rozšíření levnějšího třtinového a později řepného cukru snížilo relativní výhodu medu jako zdroje sladidla, zdokonalení pivovarnictví (chmelové pivo, později průmyslová výroba) nabídlo levnější a rychleji vyrobitelnou alternativu a rozvoj vinařství v teplejších oblastech Evropy zajistil stabilní dostupnost vína. Medovina se tak z běžného nápoje postupně stala okrajovou, regionální a řemeslnou záležitostí.
Návrat medoviny v moderní době
Obnovený zájem o medovinu je jevem posledních desetiletí a souvisí s širším trendem zájmu o řemeslné, lokální a „autentické” potraviny a nápoje – podobně jako u řemeslných piv. V Česku tento návrat dostal i konkrétní legislativní rámec: v listopadu 2018 vstoupila v platnost novela vyhlášky Ministerstva zemědělství, která poprvé přesněji definovala, co lze označovat jako medovinu, a jasněji ji oddělila od nápojů pouze s přídavkem medu, cukru, lihu nebo aromat. To dalo drobným i řemeslným výrobcům jasnější pravidla a přispělo k tomu, že se medovina dnes znovu objevuje na pultech, farmářských trzích i ve včelařských prodejnách. Tomu, jak medovina vypadá dnes a kam dál směřuje, se věnuje závěrečný díl seriálu Medovina jako tradice i moderní nápoj.
Časté otázky
Je pravda, že medovina je nejstarší alkoholický nápoj na světě? Nejstarší chemicky doložený fermentovaný nápoj obsahující med pochází z Číny a je starý přibližně 9 000 let, šlo ale o směsný nápoj z rýže, ovoce a medu, ne o čistou medovinu. Toto tvrzení je tedy třeba brát s touto přesností.
Pili medovinu skutečně Vikingové z lebek nepřátel? Ne, jde o prokazatelnou legendu vzniklou nesprávným výkladem starší severské poezie, bez opory v historických ani archeologických pramenech.
Odkdy se medovina vyrábí v Čechách? Přesné datum není možné s jistotou určit. Historici předpokládají, že souvisela s rozšířeným raně středověkým včelařstvím, konkrétnější doložené zmínky ale pocházejí až z pozdějších století.
Proč medovinu vytlačilo pivo? Hlavně z ekonomických důvodů – zlevnění cukru, zdokonalení a zlevnění pivovarnictví a širší dostupnost obilí oproti medu jako suroviny.
Souvisí anglické spojení „honeymoon” (líbánky) s medovinou? Existuje populární etymologická teorie spojující tento výraz s tradicí pití medoviny po svatbě, jde ale o teorii bez jednoznačného historického potvrzení, kterou je třeba prezentovat jako domněnku, ne jako doložený fakt.
Vyráběly medovinu i kláštery? Ano, kláštery a církevní hospodářství měly díky vlastnímu včelařství a stabilnímu zázemí dobré předpoklady pro výrobu medoviny, což odpovídá širšímu evropskému vzorci ve středověku.
Kdy začala medovina znovu ožívat jako produkt? Zájem roste od konce 20. a hlavně v průběhu 21. století, v Česku byl podpořen i legislativním ukotvením pojmu „medovina” v roce 2018.
Předchozí díl: Jak vyrobit domácí medovinu – kompletní postup. Následující díl: Jaký med je nejlepší na medovinu.
Zdroje: – Penn Museum / PNAS – McGovern et al., „Fermented beverages of pre- and proto-historic China”: https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.0407921102 – Heritage (MDPI) – „Revisiting Jiahu’s 9000-Year-Old Fermented Beverage”: https://doi.org/10.3390/heritage9080335 – Penn Today – tisková zpráva k výzkumu Jiahu: https://penntoday.upenn.edu/news/penn-museum-archaeochemist-and-international-scholars-confirm-9000-year-history-chinese-ferment – iROZHLAS – článek o nové vyhlášce upravující označování medoviny (2018): https://www.irozhlas.cz/ekonomika/medovina-tradice-vyroba-ministerstvo-zemedelstvi_1811031653_mal – Poznámka k pramenům: kapitoly o slovanské a vikingské medovině vycházejí z obecně dostupné historické a mytologické literatury (např. Poetická Edda jako literární pramen); u konkrétních detailů doporučujeme před finální publikací ještě konzultaci s odborníkem na raně středověké dějiny nebo archeologii, protože jde o téma s omezeným množstvím přímých pramenů.
