Mateří kašička se v posledních letech objevuje i v souvislosti s prediabetem a cukrovkou 2. typu – jako doplněk, který má údajně pomáhat „srovnávat“ hladinu cukru v krvi. Co k tomu ale říkají systematické přehledy klinických studií u lidí, jaké jsou reálné mechanismy ze zvířecích experimentů a proč je u tohoto konkrétního tématu obzvlášť důležité rozlišovat mezi slibnými laboratorními daty a použitelnými klinickými závěry?
Odkud se zájem o mateří kašičku a cukrovku vzal
Mateří kašička je speciální žláznatý sekret, kterým včely krmí larvy a matku – podrobně jsme její vznik popsali v článku Co je mateří kašička a jak ji včely vyrábějí. Kromě bílkovin, mastných kyselin (především kyseliny 10-hydroxy-2-decenové, zkráceně 10-HDA) a vitaminů skupiny B obsahuje také poměrně vysoký podíl jednoduchých cukrů. Právě kombinace „bioaktivních“ látek a cukru je důvodem, proč si výzkumníci i výrobci doplňků kladou otázku, jestli mateří kašička hladinu glukózy v krvi spíše nezvyšuje, než snižuje – a jestli případný přínos jedné složky nepřeváží riziko druhé.
Zájem podpořily i desítky let staré pozorování, že extrakty z mateří kašičky vykazují v laboratorních testech „inzulinu podobnou“ aktivitu. Od takového nálezu na buněčné úrovni je ale dlouhá cesta k doporučení pro člověka s diagnostikovaným diabetem 2. typu – a přesně tuto cestu si v článku projdeme krok za krokem.
Co ukazují systematické přehledy klinických studií u lidí
Nejsilnějším typem důkazu jsou systematické přehledy a metaanalýzy, které sčítají výsledky více randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) najednou. U mateří kašičky a glykemických parametrů existují v tuto chvíli tři takové práce, publikované v letech 2019–2023, a jejich závěry se navzájem doplňují spíše opatrně než jednoznačně nadšeně.
Metaanalýza Mahboobiho a kolegů z roku 2019, publikovaná v časopise Complementary Therapies in Medicine, sloučila data z randomizovaných studií zaměřených na markery glykemie a dospěla k závěru, že mateří kašička jako celek statisticky významně nezlepšuje sledované ukazatele – lačnou glykemii, glykovaný hemoglobin ani inzulinovou rezistenci.1 O rok dříve publikovaný systematický přehled Malekiho a kolegů (2019) shrnul dostupné studie u lidí s diabetem podobně opatrně – zaznamenal, že výsledky jednotlivých RCT jsou nekonzistentní a kvalita důkazů nízká až střední.2
Novější metaanalýza Bahariho a kolegů (2023), která zahrnula deset randomizovaných studií a hodnotila zároveň jaterní enzymy a glykemické ukazatele, došla k obdobnému celkovému závěru – mateří kašička významně neovlivňuje glykemický profil ani jaterní enzymy dospělé populace jako celku.3 Zajímavé ale je, že v podskupinové analýze – u studií trvajících 8 týdnů a déle, nebo u účastníků s existujícím metabolickým onemocněním – se objevil statisticky významný, byť malý pokles lačné glykemie (řádově jednotky mg/dl). To naznačuje, že případný efekt, pokud vůbec existuje, může být pomalý, závislý na délce užívání a výraznější u lidí, kteří už mají zvýšenou glykemii, než u zdravé populace.
Lačná glykemie, HbA1c, nebo glykemie po jídle? Na tom hodně záleží
Když se řekne „hladina cukru v krvi“, ve skutečnosti jde nejméně o tři různé, klinicky odlišné ukazatele – a doložitelnost účinku mateří kašičky se u každého z nich liší.
Lačná glykemie (FPG) je nejčastěji sledovaným parametrem a je zároveň tím, kde se objevuje nejvíc – byť stále nekonzistentních – náznaků mírného účinku, jak ukázala výše zmíněná podskupinová analýza Bahariho metaanalýzy.3 Glykovaný hemoglobin (HbA1c), který odráží průměrnou glykemii za posledních 2–3 měsíce a je pro klinické rozhodování obvykle důležitější, je doložen podstatně slaběji – v dostupných přehledech chybí konzistentní důkaz o jeho významném poklesu vlivem mateří kašičky. Postprandiální glykemie (hladina cukru po jídle) byla cíleně zkoumána jen v jednotkách menších studií; jedna íránská randomizovaná studie u lidí s diabetem 2. typu sledovala přímo glykemickou odezvu po podání čerstvé mateří kašičky a nenašla důkaz, že by akutně zhoršovala glykemickou odpověď po jídle bohatém na sacharidy.5 To je ostatně relevantní i proto, že samotná kašička cukry obsahuje – k tomu se dostaneme níže.
Zjednodušeně: nejvíc (byť stále omezených) dat existuje pro lačnou glykemii při delším užívání, nejméně pro HbA1c coby klinicky nejvýznamnější ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu.
Co říká věda?
Tři nezávislé systematické přehledy/metaanalýzy RCT u lidí (2019–2023) se shodují, že mateří kašička jako celek statisticky významně nezlepšuje hlavní glykemické markery (lačnou glykemii, HbA1c, inzulinovou rezistenci) u obecné populace. Jedna z metaanalýz zaznamenala malý pokles lačné glykemie u déletrvajícího užívání (8+ týdnů) nebo u lidí s již přítomným metabolickým onemocněním – jde ale o podskupinový nález, ne o hlavní výsledek, a je třeba jej brát jako hypotézu k dalšímu ověření, ne jako prokázaný účinek. Jednotlivé menší RCT přinášely někdy příznivější čísla, ale souhrnná analýza více studií dohromady tento optimismus nepotvrzuje. Mateří kašička tedy není podle současné evidence prostředkem, kterým by šlo spolehlivě snižovat cukr v krvi.
Jak by mateří kašička mohla teoreticky ovlivňovat metabolismus glukózy
Zvířecí a buněčné studie nabízejí několik věrohodných mechanismů, proč by mateří kašička mohla mít vliv na citlivost k inzulinu nebo na sekreci inzulinu – i když z nich zatím nevyplývá klinicky použitelný účinek u lidí.
Japonská studie na potkanech krmených fruktózou (model navozené inzulinové rezistence) ukázala, že podávání mateří kašičky zlepšilo citlivost tkání k inzulinu a snížilo hladiny inzulinu i triglyceridů ve srovnání s kontrolní skupinou.6 U obézních diabetických myší kmene KK-Ay pak dlouhodobé podávání mateří kašičky vedlo ke zlepšení hyperglykemie a částečně i k obnovení citlivosti k inzulinu, pravděpodobně souvisejícímu se změnami ve složení tělesného tuku a zánětlivými parametry.7 Novější přehledová práce shrnuje i mechanismy na úrovni buněčné signalizace – konkrétně možnou aktivaci AMPK (enzymu, který zvyšuje vychytávání glukózy buňkami) a dráhy PI3K/Akt, na níž se má podílet právě kyselina 10-HDA specifická pro mateří kašičku.8
Tyto mechanismy jsou biologicky smysluplné a částečně se překrývají s mechanismy, kterými fungují i některé skutečné léky na cukrovku (např. metformin částečně přes AMPK). To je zajímavé pro budoucí výzkum, ale samo o sobě to neznamená, že dávka mateří kašičky dostupná v běžném doplňku stravy vyvolá u člověka srovnatelný účinek – dávky použité ve zvířecích studiích bývají po přepočtu na tělesnou hmotnost výrazně vyšší, než jaké běžně užívají lidé.
Síla důkazů
V textu používáme jednoduchou škálu podle typu studie, na které tvrzení stojí: 🟢 systematický přehled nebo metaanalýza více RCT u lidí (nejsilnější důkaz, ale u mateří kašičky a glykemie zatím spíše vyvrací než potvrzuje výrazný účinek), 🔵 jednotlivá klinická/lidská studie (menší vzorek, výsledek je třeba potvrdit nezávisle), 🟠 studie na zvířatech (ukazuje možný mechanismus, nelze automaticky přenášet na člověka a lidské dávkování), 🔴 in vitro/buněčné studie (nejslabší úroveň důkazu, užitečná pro pochopení mechanismu, nikoli pro klinická doporučení). Většina konkrétních tvrzení o účinku na cukrovku v tomto článku vychází z úrovně 🟢 a 🔵 – tedy z přímých lidských dat – zatímco mechanistická vysvětlení „proč by to mohlo fungovat“ pocházejí z úrovně 🟠.
Mateří kašička sama o sobě obsahuje cukr – a to je potřeba počítat
Tady je bod, který bývá v diskuzích o mateří kašičce a cukrovce často opomíjený: čerstvá mateří kašička obsahuje kromě bílkovin a tuků i nezanedbatelné množství jednoduchých cukrů, především glukózy a fruktózy. Přesné složení, včetně podílu jednotlivých cukrů, rozebíráme v článku Chemické složení mateří kašičky. Pro člověka s diabetem to znamená, že by neměl posuzovat jen hypotetický „hladinu-snižující“ účinek doplňku, ale i to, kolik cukru mu samotné užívání kašičky do jídelníčku přidá – zvlášť pokud je kašička součástí sladšího přípravku (např. smíchaná s medem, což je běžná komerční forma).
V praxi jde u typických denních dávek doplňků stravy (řádově stovky miligramů čerstvé nebo lyofilizované kašičky) o množství cukru, které je pro celkovou bilanci zanedbatelné ve srovnání s jedním kouskem ovoce. Přesto je rozumné si u konkrétního produktu zkontrolovat složení a nutriční hodnoty, zvlášť pokud je mateří kašička podávána ve formě „medového“ gelu nebo nápoje s přidaným cukrem – tam už množství cukru zanedbatelné být nemusí.
Riziko hypoglykémie a souběh s léky na cukrovku
Přestože klinická evidence o výrazném snižování glykemie mateří kašičkou je slabá, teoretické riziko lékové interakce vyloučit nelze – a to právě proto, že se v mechanistických studiích objevují signály směřující k ovlivnění inzulinové signalizace.6,7,8 Pokud člověk užívá inzulin nebo perorální antidiabetika (např. deriváty sulfonylurey, které samy o sobě zvyšují riziko hypoglykémie), a k tomu přidá doplněk s potenciálním, byť slabým hypoglykemizujícím účinkem, teoreticky se riziko epizody nízké hladiny cukru v krvi mírně zvyšuje – zejména při současné změně stravování nebo fyzické aktivity.
Přehledy bezpečnostních dat mateří kašičky u lidí s diabetem tuto konkrétní interakci sice explicitně nepotvrzují jako prokázané riziko, ale i renomované instituce zabývající se doplňkovou a integrativní medicínou doporučují u diabetiků užívajících léky na snížení glykemie postupovat obezřetně a doplněk konzultovat s ošetřujícím lékařem předem.9 Praktické doporučení je jednoduché: kdokoliv s diabetem, kdo zvažuje užívání mateří kašičky, by měl o tom informovat svého lékaře nebo diabetologa – zejména pokud je již na medikaci s rizikem hypoglykémie – a v úvodní fázi sledovat hladinu glukózy častěji než obvykle, aby si případnou změnu všiml včas.
Na co si dát pozor
Kombinace mateří kašičky s inzulinem nebo perorálními antidiabetiky by měla vždy proběhnout po konzultaci s lékařem – teoretické riziko hypoglykémie při souběhu s léky, které už samy o sobě glykemii snižují, nelze na základě současných dat vyloučit. Zároveň nezapomínejte, že mateří kašička sama obsahuje jednoduché cukry (viz chemické složení mateří kašičky) – u přípravků s medem nebo v gelové formě může být jejich množství vyšší, než by člověk čekal od „doplňku stravy“. A především: mateří kašička není a nemůže být náhradou léčby diabetu předepsané lékařem – vysazování nebo snižování dávek inzulinu či antidiabetik na základě užívání doplňku stravy je nebezpečné.
Co si z dostupných dat odnést
Shrnuto: aktuální systematické přehledy a metaanalýzy RCT u lidí naznačují, že mateří kašička jako celek nemá spolehlivě prokázaný, klinicky významný účinek na hladinu cukru v krvi – ani na lačnou glykemii, ani (tím spíš) na glykovaný hemoglobin.1,2,3 Nejslibnější, ale zdaleka ne jistý signál se týká mírného poklesu lačné glykemie při delším užívání u lidí s již narušeným metabolismem glukózy. Mechanismy popsané na zvířecích a buněčných modelech – ovlivnění AMPK signalizace, zlepšení inzulinové senzitivity – jsou zajímavé a dávají teoretický základ pro budoucí, lépe navržené klinické studie, ale samy o sobě nejsou důvodem k tomu nahrazovat nebo měnit léčbu diabetu.
Kdo se o mateří kašičku zajímá z širšího pohledu metabolického zdraví, může relevantní souvislosti najít i v článku o vlivu mateří kašičky na cholesterol a srdečně-cévní zdraví, kde je evidence u některých parametrů o něco konzistentnější než u glykemie.
Časté otázky
Může mateří kašička nahradit léky na cukrovku?
Ne. Dostupné systematické přehledy neprokazují u mateří kašičky spolehlivý, klinicky významný účinek na snížení glykemie, natož účinek srovnatelný s léčbou. Vysazení nebo úprava dávek inzulinu či antidiabetik bez konzultace s lékařem je nebezpečná.
Zvyšuje mateří kašička hladinu cukru v krvi kvůli obsahu cukrů?
U typických dávek doplňků stravy (řádově stovky miligramů denně) je množství přidaného cukru zanedbatelné. Pozor je ale namístě u produktů kombinovaných s medem nebo u sladkých gelů, kde může být obsah cukru vyšší – vždy je vhodné zkontrolovat složení konkrétního výrobku.
Můžu mateří kašičku kombinovat s metforminem nebo inzulinem?
Teoreticky ano, ale mělo by to proběhnout po konzultaci s lékařem, protože nelze zcela vyloučit mírně zvýšené riziko hypoglykémie při souběhu s léky, které glykemii samy snižují. Zvlášť opatrní by měli být lidé na inzulinu nebo na sulfonylureových přípravcích.
Existuje rozdíl mezi účinkem na lačnou glykemii a na HbA1c?
Ano, a je podstatný. Náznaky mírného účinku se v datech objevují spíše u lačné glykemie při delším užívání, zatímco u glykovaného hemoglobinu, který lépe odráží dlouhodobou kompenzaci diabetu, konzistentní důkaz o zlepšení chybí.
Pomáhá mateří kašička lidem s prediabetem?
Přímá data specificky pro prediabetes jsou omezená – většina dostupných studií byla provedena u lidí s již diagnostikovaným diabetem 2. typu nebo u zdravé populace. Extrapolace na prediabetes je proto nejistá a nelze ji považovat za podloženou.
Jsou zvířecí studie na mateří kašičku a inzulinovou rezistenci důvodem k jejímu užívání?
Samy o sobě ne. Ukazují možné mechanismy a jsou důležité pro směřování dalšího výzkumu, ale dávky i biologický kontext u hlodavců se výrazně liší od podmínek u člověka – proto je nelze brát jako důkaz účinku u lidí.
Zdroje
- Mahboobi S, Jafarnejad S, Eftekhari MH. Royal jelly does not improve markers of glycemia: A systematic review and meta-analysis of Randomized Clinical Trials. Complement Ther Med. 2019;44:235–241. DOI: 10.1016/j.ctim.2019.04.017. PMID: 31126561.
- Maleki V, Jafari-Vayghan H, Saleh-Ghadimi S, Adibian M, Kheirouri S, Alizadeh M. Effects of Royal jelly on metabolic variables in diabetes mellitus: A systematic review. Complement Ther Med. 2019;43:20–27. DOI: 10.1016/j.ctim.2018.12.022.
- Bahari H, Taheri S, Rashidmayvan M, Jamshidi S, Shahraki Jazinaki M, Pahlavani N. The effect of Royal jelly on liver enzymes and glycemic indices: A systematic review and meta-analysis of randomized clinical trials. Complement Ther Med. 2023;77:102974. DOI: 10.1016/j.ctim.2023.102974. PMID: 37619715.
- Pourmoradian S, Mahdavi R, Mobasseri M, Faramarzi E, Mobasseri M. Effects of royal jelly supplementation on glycemic control and oxidative stress factors in type 2 diabetic female: a randomized clinical trial. Chin J Integr Med. 2014;20(5):347–352. DOI: 10.1007/s11655-014-1804-8.
- Mobasseri M, Ghiyasvand S, Ostadrahimi A, Ghojazadeh M, Noshad H, Pourmoradian S. Effect of Fresh Royal Jelly Ingestion on Glycemic Response in Patients With Type 2 Diabetes. Iran Red Crescent Med J. 2015;17(9):e20074. DOI: 10.5812/ircmj.20074. PMID: 26473074; PMCID: PMC4601209.
- Zamami Y, Takatori S, Goda M, et al. Royal jelly ameliorates insulin resistance in fructose-drinking rats. Biol Pharm Bull. 2008;31(11):2103–2107. DOI: 10.1248/bpb.31.2103. PMID: 18981581.
- Yoshida M, Hayashi K, Watadani R, et al. Royal jelly improves hyperglycemia in obese/diabetic KK-Ay mice. J Vet Med Sci. 2017;79(2):299–307. DOI: 10.1292/jvms.16-0458. PMCID: PMC5326934.
- El-Seedi HR, Salama SM, et al. Exploring the Therapeutic Potential of Royal Jelly in Metabolic Disorders and Gastrointestinal Diseases. Nutrients. 2024;16(3):393. DOI: 10.3390/nu16030393. PMCID: PMC10856930.
- Memorial Sloan Kettering Cancer Center. About Herbs: Royal Jelly. Dostupné z: https://www.mskcc.org/cancer-care/integrative-medicine/herbs/royal-jelly
Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.
Pokračujte dalším dílem seriálu: Mateří kašička a menopauza


