Mateří kašička a pokožka: kolagen, hydratace a stárnutí (62)

Séra a krémy s mateří kašičkou slibují pružnější, hydratovanější a méně vrásčitou pleť. Za tímto marketingem stojí i reálný výzkum – mateří kašička obsahuje látky, které v laboratoři prokazatelně stimulují kožní buňky a chrání je před oxidačním stresem. Otázka zní jinak: co z toho platí i pro krém ve vaší koupelně, a co zůstává jen na úrovni zkumavky?

Proč se mateří kašička objevuje v anti-aging kosmetice

Mateří kašička je sekret hltanových a kusadlových žláz včel dělnic, kterým krmí larvy a po celý život matku – podrobně jsme její vznik popsali v článku Co je mateří kašička a jak ji včely vyrábějí. Biologicky jde o vysoce koncentrovanou směs bílkovin (tzv. major royal jelly proteins), volných aminokyselin, jednoduchých cukrů, vitaminů skupiny B a specifických mastných kyselin – nejznámější je kyselina 10-hydroxy-2-decenová (10-HDA), které se podrobně věnuje článek o chemickém složení mateří kašičky.

Z pohledu kosmetického chemika je to zajímavý koktejl: obsahuje molekuly, které se váží na vodu (humektanty), molekuly s antioxidační aktivitou a alespoň jednu látku (10-HDA), u které existují laboratorní důkazy o stimulaci produkce kolagenu. To je dostatečný důvod, proč se mateří kašička v kosmetice objevuje – otázkou zůstává, v jaké koncentraci a s jakým reálným účinkem na hotový výrobek.

Kolagen a fibroblasty: co ukazují buněčné a zvířecí studie

Nejcitovanější mechanistická práce pochází od japonského týmu Koya-Miyaty a kolegů (2004), kteří v kultuře lidských kožních fibroblastů (NHDF) identifikovali právě 10-HDA jako látku podporující tvorbu kolagenu. Mechanismus je poměrně dobře popsaný: 10-HDA stimuluje fibroblasty k produkci růstového faktoru TGF-β1, který následně spouští syntézu kolagenu – když výzkumníci účinek TGF-β1 zablokovali protilátkou, efekt na kolagen zmizel.^[1]

Podobný směr potvrdila i práce korejského týmu Park a kol. (2011), kteří ukázali, že mateří kašička chrání lidské kožní fibroblasty vystavené UVB záření a zvyšuje u nich produkci kolagenu – opět v buněčné kultuře, tedy mimo živý organismus.^[2] Stejná skupina o rok později publikovala studii na potkanech po ovariektomii (chirurgicky vyvolaném úbytku estrogenu, modelu menopauzální kůže) – perorální podávání mateří kašičky u nich zvýšilo obsah kolagenu v kůži ve srovnání s kontrolní skupinou.^[3]

Tyto tři práce dohromady dávají logický mechanismus: 10-HDA umí in vitro nastartovat kolagenovou signalizaci a u zvířat perorální podání koreluje s vyšším kolagenem v kůži. Co ale chybí, je přímý důkaz, že totéž nastane u člověka po nanesení krému – buněčná kultura ani potkan po ovariektomii nejsou totéž co lidská pokožka s bariérou stratum corneum.

10-HDA a antioxidační ochrana pokožky

Kyselina 10-HDA je unikátní tím, že se v přírodě prakticky nevyskytuje nikde jinde než v mateří kašičce – proto se často používá i jako marker kvality a čerstvosti produktu (více v článku o chemickém složení). Kromě vlivu na kolagen se jí přisuzují i antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, které nedávno shrnul přehledový článek Gasbarri a Angeliniho (2025) v časopise Molecules – shrnují v něm mechanismy, kterými 10-HDA a příbuzné mastné kyseliny neutralizují volné radikály a modulují zánětlivé dráhy v buňkách.^[4]

Konkrétní antioxidační aktivitu enzymaticky hydrolyzované mateří kašičky (tedy kašičky rozštěpené na menší peptidy a volné aminokyseliny) prokázal in vitro už dříve tým Nagaie a kolegů (2006) – hydrolyzáty vykazovaly schopnost zachytávat volné radikály v testovacích systémech.^[5] Pro pleť je to teoreticky relevantní, protože UV záření a znečištěné ovzduší generují v kůži reaktivní formy kyslíku, které urychlují stárnutí kolagenu a elastinu. Reálný přínos v krému ale závisí na tom, kolik aktivní látky se dostane do živých vrstev kůže – a to se u kosmetických přípravků zpravidla netestuje.

Hydratace pokožky: jak mateří kašička váže vlhkost

Hydratační účinek má nejjednodušší a nejlépe podložený mechanismus ze všech zmiňovaných vlastností. Mateří kašička obsahuje širokou paletu volných aminokyselin a jednoduchých cukrů, které se svým chováním podobají přirozenému hydratačnímu faktoru kůže (NMF) – tedy směsi látek, kterou si pokožka sama vytváří ve stratum corneum, aby v sobě udržela vodu. Nanesené na povrch kůže mohou tyto malé molekuly fungovat jako humektanty: váží na sebe vodu z okolí a z hlubších vrstev pokožky, čímž zvyšují obsah vlhkosti v nejsvrchnější vrstvě kůže.

Tento konkrétní účinek má i přímou oporu v klinické studii na lidech: Maeda a kolegové (2022) v placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studii na 35 japonských dobrovolnicích prokázali, že pleťová esence s extraktem mateří kašičky po čtyřech týdnech statisticky významně zvýšila obsah vlhkosti ve stratum corneum tváře ve srovnání s placebem, a to bez hlášených nežádoucích účinků.^[6] Hydratace je tak z celého portfolia tvrzení o mateří kašičce v kosmetice tou částí, která má nejpřímější lidský důkaz.

Klinické studie na lidech: vrásky, pružnost a realita důkazů

Když jde o skutečné vyhlazení vrásek nebo zvýšení pružnosti pleti, situace je slabší. Většina dat o kolagenu a antioxidační ochraně pochází z buněčných kultur a zvířecích modelů popsaných výše – to jsou užitečné, ale nepřímé důkazy. Přímo na lidech a konkrétně na vráskách testoval topický extrakt mateří kašičky (upravený proteázou) až nedávno tým Ikegami a kolegů v placebem kontrolované, dvojitě zaslepené paralelní studii publikované v roce 2025 v Journal of Cosmetic Dermatology.^[7] Práce patří mezi první, které se ptají přímo na vrásky, a ukazuje, že takový výzkum je proveditelný – zároveň jde o jedinou takto zaměřenou studii, kterou se podařilo dohledat, testující jednu konkrétní formulaci jednoho výrobce, což výsledky nutně omezuje na tento produkt a čeká na nezávislé zopakování.

Realisticky řečeno: kvalitních, nezávisle opakovaných klinických studií, které by na velkém vzorku lidí a po delší dobu prokázaly zmenšení vrásek nebo zvýšení pružnosti kůže díky mateří kašičce, je zatím málo. To neznamená, že účinek neexistuje – znamená to, že o síle a trvání efektu u běžného spotřebitelského krému zatím nevíme tolik, kolik by si marketing přál tvrdit.

Topická aplikace vs. perorální užívání – co je lépe prostudováno

U mateří kašičky je důležité rozlišovat dvě zcela odlišné cesty podání. Perorální užívání (kapsle, ampule, čerstvá kašička) působí systémově – látky se vstřebají trávicím traktem a k pokožce se dostávají krevním oběhem. Právě tímto způsobem byla testována studie na potkanech se zvýšeným kolagenem v kůži.^[3] Zda podobný efekt nastává i u lidí po perorálním užívání běžných doplňků stravy s mateří kašičkou, ověřeno není.

Topická aplikace (krém, sérum, esence) naopak působí lokálně na místo nanesení, ale musí překonat kožní bariéru – stratum corneum je navržené právě k tomu, aby dovnitř nepouštělo velké molekuly. Bílkoviny a větší peptidy z mateří kašičky proto pravděpodobně zůstávají na povrchu kůže nebo v jejích nejsvrchnějších vrstvách, zatímco malé molekuly (aminokyseliny, cukry, možná část 10-HDA) mohou proniknout hlouběji. To dobře vysvětluje, proč je nejpřesvědčivější lidský důkaz právě pro hydrataci povrchu kůže, zatímco tvrzení o „stimulaci kolagenu v hloubce dermis“ krémem zůstávají extrapolací z buněčných studií.

Podobný vzorec – silné laboratorní důkazy, ale řídké a specifické klinické testování na kůži – najdeme i u dalšího včelího produktu v kosmetice, propolisu; srovnání najdete v článku Propolis v kosmetice.

Riziko kontaktní alergie a dermatitidy

Mateří kašička patří mezi včelí produkty se zdokumentovaným alergenním potenciálem, podobně jako propolis nebo včelí jed. Nejzávažnější popsané reakce se týkají perorálního požití – japonská kazuistika popsala anafylaxi po požití mateří kašičky u ženy bez předchozí známé alergie na včelí produkty.^[8] U kůže jde častěji o mírnější, ale stále nepříjemné reakce: zarudnutí, svědění, otok nebo kontaktní dermatitidu v místě aplikace.

Zajímavá je i práce Haty a kolegů (2020), kteří u pacientů s atopickou dermatitidou testovali protilátky proti mateří kašičce, přestože ji nikdy nekonzumovali – u třetiny z 30 pacientů našli IgE protilátky reagující na mateří kašičku a identifikovali zkříženou reaktivitu s roztoči, krabem, švábem a včelím jedem.^[9] To naznačuje, že u lidí s atopickým ekzémem, astmatem nebo alergií na pyl či jiný hmyz může být riziko reakce na mateří kašičku v kosmetice vyšší, i když ji nikdy předtím nepoužívali ani nejedli.

Jak číst složení kosmetiky s mateří kašičkou (INCI)

Mateří kašička se v seznamu složení (INCI) obvykle objevuje pod názvy jako „Royal Jelly Extract“, „Royal Jelly Protein“, „Apis Mellifera (Honeybee) Royal Jelly Extract“ nebo výjimečně jako izolovaná „10-Hydroxydecanoic Acid“, pokud výrobce používá standardizovanou frakci místo celé kašičky. Pravidla INCI vyžadují řazení složek podle klesající koncentrace jen do hranice 1 % – pod touto hranicí mohou být uvedeny v libovolném pořadí, takže pozice mateří kašičky téměř na konci seznamu obvykle znamená stopové, spíše marketingové množství.

Evropská kosmetická legislativa nevyžaduje deklarovat přesné procento účinné látky ani obsah 10-HDA, takže mezi jednotlivými výrobky může být obsah aktivních látek velmi rozdílný, aniž by to bylo z etikety poznat. Pokud vás zajímá reálná koncentrace, je vhodné hledat výrobce, kteří deklarují procento extraktu nebo obsah 10-HDA samostatně – podobně jako je to obvyklé u propolisových přípravků, viz Propolis v kosmetice. Bez takového údaje zůstává síla účinku krému s mateří kašičkou v podstatě neznámá.

Časté otázky

Funguje krém s mateří kašičkou stejně jako čerstvá kašička snědená lžičkou?
Ne nutně. Topická a perorální cesta mají odlišnou biologickou dostupnost i odlišné důkazy – hydratační efekt je lépe doložený u topické aplikace, zatímco zvýšení kolagenu v kůži bylo u zvířat prokázáno po perorálním podání.

Kolik 10-HDA musí krém obsahovat, aby účinkoval?
Přesný „účinný práh“ pro kosmetické přípravky není stanoven ani standardizován, a výrobci ho většinou neuvádějí. Laboratorní studie pracují s definovanými koncentracemi čisté látky, což se s množstvím v hotovém krému nedá přímo srovnávat.

Můžu mít na mateří kašičku v kosmetice alergickou reakci, i když dobře snáším med?
Ano. Med, propolis, mateří kašička a včelí jed obsahují odlišné bílkoviny a alergeny, takže snášenlivost jednoho produktu negarantuje snášenlivost druhého.

Je mateří kašička v kosmetice vhodná pro citlivou nebo atopickou pleť?
Vyžaduje zvýšenou opatrnost. U lidí s atopickou dermatitidou byla popsána zvýšená míra IgE reaktivity na mateří kašičku, proto se doporučuje předchozí epikutánní test.

Vyhladí sérum s mateří kašičkou vrásky během pár týdnů?
Realisticky ne dramaticky. Dostupná klinická data ukazují spíše měřitelné, ale mírné zlepšení vybraných parametrů kůže po několikatýdenním užívání, ne razantní vyhlazení vrásek.

Je lepší mateří kašičku jíst, nebo si ji nanášet na pleť?
Záleží na cíli. Pro lokální hydrataci povrchu kůže má topická aplikace přímější lidský důkaz. Pro případné systémové účinky na kolagen chybí u lidí spolehlivá klinická data bez ohledu na způsob podání.

Zdroje

1. Koya-Miyata S, Okamoto I, Ushio S, Iwaki K, Ikeda M, Kurimoto M. Identification of a collagen production-promoting factor from an extract of royal jelly and its possible mechanism. Biosci Biotechnol Biochem. 2004;68(4):767-773. doi: 10.1271/bbb.68.767. PMID: 15118301.
2. Park HM, Hwang E, Lee KG, Han SM, Cho Y, Kim SY. Royal jelly protects against ultraviolet B-induced photoaging in human skin fibroblasts via enhancing collagen production. J Med Food. 2011;14(9):899-906. doi: 10.1089/jmf.2010.1363. PMID: 21812645.
3. Park HM, Cho MH, Cho Y, Kim SY. Royal jelly increases collagen production in rat skin after ovariectomy. J Med Food. 2012;15(6):568-575. doi: 10.1089/jmf.2011.1888. PMID: 22468645.
4. Gasbarri C, Angelini G. Behind the Therapeutic Effects of Royal Jelly: Recent Advances in the Specific Properties of 10-Hydroxydecanoic Acid. Molecules. 2025;30(13):2694. doi: 10.3390/molecules30132694.
5. Nagai T, Inoue R, Suzuki N, Nagashima T. Antioxidant properties of enzymatic hydrolysates from royal jelly. J Med Food. 2006;9(3):363-367. doi: 10.1089/jmf.2006.9.363. PMID: 17004899.
6. Maeda Y, Fujikura C, Asama T, Yagi M, Okumura N, Yamaki A, Ohkuma A, Numano K. Effect of facial application of essence containing royal jelly extract on stratum corneum moisture content: A placebo-controlled, double-blind, parallel-group study. J Cosmet Dermatol. 2022;21(11):5747-5754. doi: 10.1111/jocd.15168.
7. Ikegami S, Ito T, Okamoto H, Fujikura C, Itatani H, Yagi M, Ohkuma A, Okumura N, Yamaki A, Shigematsu N, Kunimoto K, Jinnin M. Effect of Protease-Treated Royal Jelly Extract on Facial Wrinkles: A Placebo-Controlled, Double-Blind, Parallel-Group Study. J Cosmet Dermatol. 2025;24(10):e70503. doi: 10.1111/jocd.70503.
8. Katayama M, Aoki M, Kawana S. Case of anaphylaxis caused by ingestion of royal jelly. J Dermatol. 2008;35(4):222-224. doi: 10.1111/j.1346-8138.2008.00448.x. PMID: 18419679.
9. Hata T, Furusawa-Horie T, Arai Y, Takahashi T, Seishima M, Ichihara K. Studies of royal jelly and associated cross-reactive allergens in atopic dermatitis patients. PLoS One. 2020;15(6):e0233707. doi: 10.1371/journal.pone.0233707.

Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.

Pokračujte dalším dílem seriálu: Mateří kašička a cholesterol a srdečně-cévní zdraví