Mateří kašička: co skutečně potvrzují klinické studie (70)

Předchozí díly této série postupně probraly složení mateří kašičky i jednotlivá zdravotní tvrzení – od antioxidačních a protizánětlivých účinků přes imunitu a metabolismus až po menopauzu a stárnutí pokožky. Tento závěrečný díl klade jinou otázku: když se všechny dostupné klinické studie na lidech sečtou dohromady, co z nich skutečně vyplývá?

Mateří kašička patří mezi nejrozšířenější a nejlépe prodávané doplňky stravy z včelího úlu. Zároveň je typickou ukázkou obecného problému popsaného v článku Co říká věda o apiterapii: naprostá většina publikované vědecké literatury pochází z laboratoře nebo ze zvířecích modelů, zatímco kvalitních, dostatečně velkých randomizovaných studií na lidech je podstatně méně. Tento článek se soustředí výhradně na tuto nejvyšší úroveň důkazů – na to, co ukazují systematické přehledy a metaanalýzy randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) u lidí, napříč všemi tvrzeními probranými v této sérii.

Kolik lidských studií vlastně existuje a jaké mají meze

I tam, kde metaanalýzy existují, jde téměř vždy o desítky, nikoli stovky nebo tisíce účastníků. Typická metaanalýza věnovaná mateří kašičce zahrnuje pět až deset randomizovaných studií a řádově stovky (nikoli tisíce) účastníků – například metaanalýza zaměřená na zánět a oxidační stres pracovala se šesti studiemi a 356 účastníky (Taheri a kol., 2025), metaanalýza anropometrických parametrů s deseti studiemi a 512 účastníky (Vajdi a kol., 2023). Pro srovnání – metaanalýzy zavedených léčiv běžně čerpají z desítek studií a desetitisíců pacientů.

Druhým opakujícím se problémem je heterogenita: studie se liší dávkou (od stovek miligramů po několik gramů denně), délkou trvání (týdny až měsíce), formou podání (čerstvá kašička, lyofilizovaný prášek, kapsle) a zkoumanou populací (zdraví dobrovolníci, diabetici, ženy v menopauze, pacienti s konkrétním onemocněním). Statistická míra této nesourodosti, index I², dosahuje u některých metaanalýz mateří kašičky hodnot 87–99,5 % (Taheri a kol., 2025) – tedy extrémně vysokých hodnot, které nutí brát souhrnný závěr s velkou rezervou. Než přejdeme k jednotlivým tvrzením, je tedy třeba mít na paměti: i „zelená“ úroveň důkazů (systematický přehled/metaanalýza) u mateří kašičky zpravidla znamená menší počet menších, různorodých studií – nikoli robustní shodu napříč desítkami nezávislých týmů.

Metabolismus, hmotnost a glykemie: opakovaně nepotvrzené naděje

Mateří kašička se často prodává s příslibem podpory hubnutí nebo kontroly krevního cukru. Data tomu jednoznačně neodpovídají. GRADE-hodnocená systematická review a dávkově-odpovědní metaanalýza deseti randomizovaných studií (512 účastníků) nenašla statisticky významný celkový efekt na tělesnou hmotnost, BMI ani tukovou hmotu; efekt se objevil jen v podskupině studií s dávkou pod 3 000 mg denně (Vajdi a kol., 2023).

Podobně vyznívají i data o glykemii. Metaanalýza pěti studií z roku 2019 uzavírá přímo v názvu: mateří kašička nezlepšuje markery glykemie – změny nalačno glykemie ani HbA1c nebyly statisticky významné (Mahboobi a kol., 2019). Novější, o něco rozsáhlejší metaanalýza deseti studií z roku 2023 dochází k podobnému závěru pro celkovou populaci, ale všímá si zajímavé podskupiny: u studií trvajících osm týdnů a déle a u studií provedených na nezdravé populaci (typicky diabetici) bylo zaznamenáno statisticky významné snížení glykemie nalačno (Bahari a kol., 2023). To je typický vzorec v této sérii popsaný již u antioxidačních účinků: efekt se, pokud vůbec, projevuje spíše u déletrvajícího užívání a u lidí, kteří již mají metabolickou zátěž – nikoli plošně u zdravé populace.

Nový pohled: rozsáhlý přehled z roku 2025 a otázka dávky

Obraz mírně komplikuje rozsáhlá zastřešující (umbrella) review a GRADE-hodnocená metaanalýza z roku 2025, která srovnávala med, propolis a mateří kašičku napříč kardiometabolickými ukazateli u 69 randomizovaných studií s 3 544 účastníky. Podle jejích autorů mateří kašička s náležitou jistotou zlepšila krevní tlak, lipidový profil, glykemické ukazatele i celkovou antioxidační kapacitu, a to dávkově závislým způsobem (Norouzzadeh a kol., 2025).

To na první pohled protiřečí výše popsaným metaanalýzám, které u glykemie a hmotnosti významný efekt nenašly. Rozpor pravděpodobně souvisí s metodikou: umbrella review kombinuje výsledky více dřívějších metaanalýz a používá dávkově-odpovědní analýzu, která dokáže zachytit efekt koncentrovaný jen v určitém rozmezí dávek nebo v určité podskupině – přesně to, na co dřívější, užší metaanalýzy jednotlivých ukazatelů (zaměřené jen na glykemii, nebo jen na hmotnost) nemusí mít dostatečnou statistickou sílu. Jinými slovy: čím šířeji a citlivěji autoři analýzu navrhnou, tím spíš najdou dílčí, dávkově podmíněný signál, který se v jednodušší analýze ztrácí v šumu. To neznamená, že novější review je automaticky „správnější“ – znamená to, že u mateří kašičky prozatím neexistuje jedna definitivní odpověď na otázku „funguje, nebo ne“ v oblasti metabolismu, ale spíše postupně se zpřesňující, místy protichůdný obraz, který bude vyžadovat další, cíleně navržené studie.

Zánět, oxidační stres a autoimunitní onemocnění: kde jsou lidská data nejsilnější

Mechanismům a zvířecím datům o protizánětlivém působení mateří kašičky se podrobně věnuje samostatný článek Protizánětlivé účinky mateří kašičky. Z hlediska čistě lidských klinických dat je situace následující: metaanalýza šesti RCT (356 účastníků) potvrdila statisticky významné snížení markeru oxidačního poškození (MDA) a zvýšení celkové antioxidační kapacity, ale nikoli statisticky významnou změnu C-reaktivního proteinu, tedy standardního klinického markeru zánětu (Taheri a kol., 2025). Jinými slovy, u lidí je aktuálně o něco lépe podložený vliv na oxidační stres než na zánět v užším slova smyslu.

Nejkonkrétnější klinický signál u autoimunitního onemocnění zatím nabízí jedna malá randomizovaná studie u 35 pacientů s roztroušenou sklerózou, kde dvouměsíční užívání 500 mg mateří kašičky denně vedlo k poklesu prozánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-6, TNF, interferon) a zlepšení skóre disability oproti placebu (Sabbagh a kol., 2025). Jde o nadějný, ale ojedinělý nález u jediné diagnózy a malého vzorku – rozhodně ne o důkaz, že mateří kašička „léčí“ autoimunitní onemocnění nebo že může nahradit předepsanou imunomodulační léčbu.

Menopauza a reprodukční zdraví: slibné jednotlivé studie, chybějící syntéza

Podobný vzorec – jednotlivé pozitivní studie, ale chybějící robustní syntéza – se opakuje i u tvrzení směřujících k ženskému zdraví, kterým se podrobně věnují samostatné články této série. Přehled literatury o apiterapii u menopauzálních obtíží zjistil, že necelá třetina ze 129 prohlédnutých knih o apiterapii se menopauze vůbec věnuje a jen část doporučení má oporu ve skutečných studiích, přičemž chybí kontrolované klinické studie srovnávající mateří kašičku se standardní léčbou (Münstedt & Männle, 2020). U premenstruačního syndromu existuje alespoň jedna trojitě zaslepená randomizovaná studie u íránských studentek, která zaznamenala zmírnění příznaků oproti placebu (Taavoni a kol., 2014) – slibné, ale opět jde o jedinou studii na specifické populaci, nikoli o metaanalýzu.

Co z toho plyne: souhrnný obraz napříč tvrzeními

Poskládáme-li dohromady všechny výše popsané oblasti, vzniká jasný vzorec: čím užší a konkrétnější je zkoumaný ukazatel (oxidační stres měřený konkrétní laboratorní metodou, konkrétní zánětlivý cytokin u konkrétní diagnózy), tím spíše se v lidských datech objevuje statisticky významný, byť malý efekt. Čím obecnější a klinicky náročněji definovaný je cíl (úbytek hmotnosti, celkové zlepšení glykemie u zdravé populace, léčba autoimunitního onemocnění), tím spíše metaanalýzy žádný přesvědčivý efekt nenacházejí – nebo jej nacházejí jen v úzce vymezené podskupině (delší trvání, nezdravá populace, nižší dávka). Napříč všemi oblastmi navíc platí totéž metodologické omezení: malý počet studií, malé vzorky, vysoká heterogenita a jen ojedinělé pokusy o replikaci.

To neznamená, že mateří kašička „nefunguje“ – znamená to, že u naprosté většiny zdravotních tvrzení o mateří kašičce zatím chybí robustní, opakovaně potvrzený klinický důkaz srovnatelný s tím, jaký se vyžaduje u registrovaných léčiv. Realistické očekávání je proto: mateří kašička jako doplněk stravy s několika nadějnými, ale předběžnými signály u konkrétních ukazatelů (oxidační stres, vybrané zánětlivé cytokiny u konkrétní diagnózy, PMS), nikoli jako plošně klinicky prokázaný prostředek na hubnutí, cukrovku nebo autoimunitní onemocnění.

Časté otázky

Existuje jedno jasné shrnutí, zda mateří kašička „funguje“?
Ne – odpověď se liší podle konkrétního zdravotního tvrzení. Nejlépe podložený je vliv na oxidační stres, nejméně přesvědčivě podložený je vliv na hmotnost a celkovou glykemii u zdravé populace.

Proč si dvě metaanalýzy o mateří kašičce a glykemii/hmotnosti protiřečí?
Novější, širší přehled (umbrella review) používal dávkově-odpovědní analýzu kombinující více studií a zachytil efekt jen v určitém rozmezí dávek nebo u určité podskupiny – užší, starší metaanalýzy zaměřené jen na jeden ukazatel takový dílčí signál nemusely odhalit.

Kolik lidí se typicky účastní studií o mateří kašičce?
Metaanalýzy citované v tomto článku pracují řádově se stovkami účastníků (356 až 512) a pěti až deseti jednotlivými studiemi – podstatně méně, než je běžné u metaanalýz zavedených léčiv.

Můžu se spolehnout na mateří kašičku jako na doplněk léčby chronického onemocnění?
Jako doplněk stravy ano, po konzultaci s lékařem – ale ne jako náhradu předepsané léčby. Bezpečnostním aspektům a lékovým interakcím se věnuje článek Kdy může být apiterapie riziková?.

Zdroje

1. Taheri S, Bahari H, Mirzavi F, Rahbarinejad P, Sajadi Hezaveh Z, Doostparast A, Zarban A, Nattagh-Eshtivani E. Effects of royal jelly consumption on inflammation and oxidative stress: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Avicenna Journal of Phytomedicine, 2025;15(4):1264–1278. DOI: 10.22038/ajp.2024.25139. PMID: 40656618
2. Vajdi M, Musazadeh V, Khajeh M, Safaei E, Darzi M, Noshadi N, Bazyar H, Askari G. The effects of royal jelly supplementation on anthropometric indices: a GRADE-assessed systematic review and dose-response meta-analysis of randomized controlled trials. Frontiers in Nutrition, 2023;10:1196258. DOI: 10.3389/fnut.2023.1196258. PMID: 37599677
3. Mahboobi S, Jafarnejad S, Eftekhari MH. Royal jelly does not improve markers of glycemia: A systematic review and meta-analysis of Randomized Clinical Trials. Complementary Therapies in Medicine, 2019;44:235–241. DOI: 10.1016/j.ctim.2019.04.017. PMID: 31126561
4. Bahari H, Taheri S, Rashidmayvan M, Jamshidi S, Shahraki Jazinaki M, Pahlavani N. The effect of Royal jelly on liver enzymes and glycemic indices: A systematic review and meta-analysis of randomized clinical trials. Complementary Therapies in Medicine, 2023;77:102974. DOI: 10.1016/j.ctim.2023.102974. PMID: 37619715
5. Norouzzadeh M, Barazandeh S, Hasan Rashedi M, Jamshidi S, Hatamifar F, Maghsoomi Z, Teymoori F, Malek M. Dosage exploration of the effects of honey and its derivatives on cardiometabolic outcomes: an overview of systematic reviews and GRADE-assessed updated meta-analysis. Nutrition & Diabetes, 2025;15(1):48. DOI: 10.1038/s41387-025-00403-9. PMID: 41261111
6. Sabbagh S, Eslamifar Z, Behzadifard S, Tabandeh MR, Zandi MR, Behzadifard M. Anti-inflammatory potential of royal jelly in multiple sclerosis disease: a double randomized clinical trial. Annals of Medicine and Surgery, 2025;87(3):1301–1306. DOI: 10.1097/MS9.0000000000002967. PMID: 40213172
7. Münstedt K, Männle H. Apitherapy for menopausal problems. Archives of Gynecology and Obstetrics, 2020;302(6):1495–1502. DOI: 10.1007/s00404-020-05692-2. PMID: 32671547
8. Taavoni S, Barkhordari F, Goushegir A, Haghani H. Effect of Royal Jelly on premenstrual syndrome among Iranian medical sciences students: a randomized, triple-blind, placebo-controlled study. Complementary Therapies in Medicine, 2014;22(4):601–606. DOI: 10.1016/j.ctim.2014.05.004. PMID: 25146061

Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.

Pokračujte dalším dílem seriálu: Včelí pyl – co vlastně obsahuje