Vedle bakterií a virů čelí propolis ve vědeckých laboratořích testu i proti houbám – od kvasinky Candida albicans, která způsobuje afty v ústech a poševní mykózy, až po plísně napadající kůži a nehty. Výzkum antifungálních vlastností propolisu je mladší a menší než výzkum antibakteriální, přesto přináší zajímavé signály o tom, jak by včelí tmel mohl doplňovat léčbu mykotických infekcí. Podíváme se, co už je podloženo klinickými studiemi na lidech a co zatím zůstává jen v laboratorní zkumavce.
Houby patří mezi mikroorganismy, kterým se propolis věnuje o něco méně často než bakteriím, ale zájem výzkumníků roste – hlavně kvůli rostoucí odolnosti kvasinek vůči běžným antimykotikům. V tomto článku navazujeme na předchozí texty o chemickém složení propolisu, kde jsme popsali flavonoidy a fenolické kyseliny stojící za jeho biologickou aktivitou, a o antibakteriálních účincích propolisu, kde jsme rozebrali mechanismy působení proti bakteriím. Antivirovým vlastnostem jsme se věnovali v předchozím díle seriálu; dnes se zaměříme výhradně na houby a kvasinky.
Které houby propolis nejčastěji testuje
Nejlépe prostudovaným cílem je kvasinka Candida albicans – běžný obyvatel lidské sliznice, který se za určitých okolností (oslabená imunita, antibiotická léčba, cukrovka, nošení zubní náhrady) přemnoží a způsobí kandidózu. Vedle ní se propolis zkoumá i proti dalším druhům rodu Candida a proti dermatofytům – plísním rodů Trichophyton a Microsporum, které způsobují mykózy kůže, vlasů a nehtů (onychomykózu). 🔴
Co říká věda?
Desítky laboratorních studií potvrzují, že etanolové extrakty propolisu inhibují růst Candida albicans i příbuzných kvasinek, přičemž účinnost se výrazně liší podle botanického a geografického původu vzorku 🔴. Přehledová práce z roku 2022 shrnuje, že propolis vykazuje fungistatický i fungicidní účinek v závislosti na koncentraci a že poškozuje buněčnou stěnu i membránu kvasinky (1, 6). U dermatofytů byla in vitro citlivost na propolis srovnávána přímo s klasickými antimykotiky, s výsledky, které se lišily podle konkrétního kmene a extraktu (3).
Jak propolis houby napadá – navrhované mechanismy
Zásadní rozdíl mezi houbovou a bakteriální buňkou spočívá ve složení buněčné membrány: houby v ní místo cholesterolu obsahují ergosterol, na který cílí i klasická antimykotika jako flukonazol nebo nystatin. Laboratorní studie naznačují, že flavonoidy a terpenoidy obsažené v propolisu narušují integritu této membrány a zvyšují její propustnost, což vede k úniku buněčného obsahu a zástavě růstu kvasinky 🔴 (2). Elektronová mikroskopie u Candida albicans vystavené propolisu popsala změny buněčné stěny i membrány, které odpovídají tomuto mechanismu (2).
Druhým důležitým směrem výzkumu je schopnost propolisu tlumit tvorbu biofilmu – vrstvy, kterou Candida vytváří na sliznicích, zubních náhradách nebo katetrech a která ji chrání před imunitním systémem i léky. Několik in vitro prací ukázalo, že propolis snižuje tvorbu biofilmu i produkci enzymů souvisejících s virulencí kvasinky, což je považováno za jeden z klíčových mechanismů jeho potenciálního přínosu u chronických nebo recidivujících kandidóz 🔴 (5, 7).
Candida v ústech: afty a zánět pod zubní náhradou
Nejvíc klinických dat o antifungálním propolisu se týká dutiny ústní. Menší randomizované studie testovaly propolisové gely nebo spreje u pacientů se stomatitidou pod zubní náhradou (tzv. denture stomatitis), což je forma orální kandidózy typická pro starší pacienty nosící snímatelnou náhradu. Multicentrická randomizovaná studie u starších pacientů srovnávala mukoadhezivní gel s propolisem s běžně používaným mikonazolovým gelem a propolis v ní vykazoval srovnatelnou účinnost při zvládání zánětu i redukci kvasinek 🔵 (4). Novější randomizovaná studie porovnávala sprej s propolisem a granátovým jablkem s mikonazolovým gelem u starších pacientů se stejnou diagnózou, opět s povzbudivými, byť předběžnými výsledky 🔵 (8). Samostatná in vitro práce přímo srovnávala propolisové ústní výplachy s nystatinem na kultuře Candida albicans a popsala měřitelný antifungální účinek propolisu, byť v laboratorním prostředí, ne u pacientů 🔴 (9). Tyto studie jsou malé, často bez zaslepení a s krátkým sledováním, takže je třeba brát je jako podnět k dalšímu výzkumu, ne jako důkaz rovnocennosti s léky.
Poševní kandidóza
Podobný, ale ještě méně rozvinutý je výzkum u vaginální kandidózy. Laboratorní studie opakovaně potvrzují, že propolisové extrakty účinkují proti kvasinkám izolovaným přímo od pacientek s poševní mykózou a že potlačují tvorbu biofilmu vaginální Candida albicans 🔴 (5, 10, 11). Existují i preklinické práce testující mukoadhezivní gely s propolisem určené k lokální aplikaci do pochvy, které zatím proběhly na zvířecích nebo laboratorních modelech, nikoli ve větších studiích na ženách 🟠🔴. Kvalitních klinických studií přímo u pacientek je zatím málo a chybí velké randomizované srovnání s běžnou terapií (např. klotrimazolem nebo flukonazolem), takže propolis zůstává v této indikaci předmětem výzkumu, ne ověřenou alternativou.
Plísně kůže a nehtů (dermatofytózy, onychomykóza)
U mykóz kůže a nehtů je důkazní základna nejtenčí. Starší mikrodiluční studie srovnávala citlivost Trichophyton rubrum a T. mentagrophytes na etanolový extrakt propolisu s klasickými antimykotiky a popsala měřitelnou, i když variabilní inhibici růstu 🔴 (3). U onychomykózy (plísně nehtů) existuje práce, která postupovala „od laboratoře ke klinice“ – od testování extraktu na kultuře plísní až po malé pilotní pozorování lokální aplikace propolisu na postižené nehty, s popsaným zlepšením vzhledu nehtu u části sledovaných osob 🔴🔵 (12). Jde ale o velmi omezená data, bez srovnání s standardní systémovou nebo lokální antimykotickou léčbou v rámci řádné randomizované studie. Pro potvrzenou dermatofytózu nebo onychomykózu tak propolis zatím nemá oporu, která by ospravedlňovala jeho použití místo ověřených antimykotik.
Síla důkazů
V článcích o propolisu používáme jednoduché značky, které napovídají, o jak silný typ důkazu se u dané věty opírá: 🟢 systematický přehled nebo metaanalýza u lidí, 🔵 klinická nebo jiná studie přímo na lidech, 🟠 studie na zvířecím modelu, 🔴 studie in vitro nebo na buněčných liniích/kulturách mikroorganismů. U antifungálních účinků propolisu je situace jiná než u antibakteriálních: objem výzkumu je výrazně menší, převažují laboratorní (in vitro) studie na kvasinkách a plísních, a klinických studií na lidech je jen hrstka – týkají se především orální a v menší míře vaginální kandidózy. Systematické přehledy nebo metaanalýzy klinických dat (🟢) u antifungálního propolisu prakticky chybí, což je třeba mít na paměti při hodnocení, jak „hotové“ tyto poznatky ve skutečnosti jsou.
Praktické shrnutí
Propolis má v laboratorních podmínkách prokazatelnou schopnost potlačovat růst Candida albicans i některých dermatofytů, pravděpodobně díky narušení houbové buněčné membrány bohaté na ergosterol a díky omezení tvorby biofilmu. Nejdále je výzkum u orální kandidózy, kde malé klinické studie ukazují propolisové gely a spreje jako potenciálně srovnatelné s mikonazolem u zánětu pod zubní náhradou – to je ale stále úzká a specifická skupina pacientů, ne obecný důkaz účinnosti proti aftům jakéhokoli původu. U poševní kandidózy a u mykóz kůže a nehtů zůstává evidence převážně laboratorní, s minimem nebo žádnými kvalitními studiemi na lidech. Propolis proto může být zajímavým doplňkovým prostředkem k diskuzi s lékařem nebo lékárníkem, rozhodně by ale neměl nahrazovat předepsanou antimykotickou léčbu, zejména u závažných, rozsáhlých nebo systémových plísňových infekcí.
Na co si dát pozor
Propolis by neměl nahrazovat lékařem předepsanou antimykotickou léčbu – to platí obzvlášť pro závažné, opakující se (rekurentní) nebo systémové plísňové infekce, kde svépomocná léčba propolisem místo účinné farmakoterapie může stav zhoršit nebo oddálit správnou diagnózu. Propolis je také relativně častým alergenem: u lidí s již podrážděnou nebo poškozenou kůží či sliznicí (např. při akutním zánětu, popraskané kůži mezi prsty u nohou nebo bolestivých aftech) může lokální aplikace propolisu vyvolat alergickou kontaktní reakci a stav dráždění naopak zhoršit. Před vyzkoušením lokálního propolisu na kůži nebo sliznici je vhodné provést nejprve malý test na méně citlivém místě a v případě jakýchkoli pochybností o diagnóze mykotické infekce vyhledat lékaře nebo lékárníka.
Časté otázky (FAQ)
Funguje propolis na afty v ústech způsobené kvasinkou Candida?
Malé klinické studie u zánětu pod zubní náhradou naznačují, že propolisové gely nebo spreje mohou mít účinek srovnatelný s mikonazolem, jde však o omezená data u specifické skupiny pacientů, ne o obecně potvrzenou léčbu orální kandidózy.
Může propolis nahradit nystatin nebo mikonazol při léčbě kandidózy?
Ne. Dostupné studie jsou malé a krátkodobé, proto propolis nelze považovat za rovnocennou náhradu předepsaných antimykotik, zejména u potvrzené nebo závažnější infekce.
Pomáhá propolis na poševní mykózu?
Laboratorní studie ukazují antifungální účinek propolisu proti kvasinkám z poševních výtěrů, ale kvalitních klinických studií na ženách je zatím málo, takže se propolis nedoporučuje jako samostatná léčba poševní kandidózy.
Je propolis účinný na plíseň nehtů (onychomykózu)?
Důkazy jsou zde nejslabší – převážně laboratorní testy a jedna malá pilotní práce. Pro potvrzenou plíseň nehtů je namístě standardní antimykotická léčba doporučená lékařem.
Proč propolis vůbec houby napadá, když je to přírodní látka?
Předpokládá se, že flavonoidy a terpenoidy v propolisu narušují houbovou buněčnou membránu bohatou na ergosterol a omezují tvorbu ochranného biofilmu, což je podobný princip, na jakém fungují i některá syntetická antimykotika.
Je bezpečné mít propolis dlouhodobě v ústech nebo na kůži?
U většiny lidí ano, ale propolis patří mezi časté kontaktní alergeny, proto se u podrážděné kůže či sliznice může objevit nežádoucí reakce a při prvním použití je vhodná opatrnost.
Zdroje
- Silva V, et al. Propolis characterization and antimicrobial activities against Staphylococcus aureus and Candida albicans: A review. PubMed PMID: 35531223.
- Propolis extract has bioactivity on the wall and cell membrane of Candida albicans. PubMed PMID: 32234352.
- Comparison of in vitro activities of antifungal drugs and ethanolic extract of propolis against Trichophyton rubrum and T. mentagrophytes by using a microdilution assay. PubMed PMID: 15842339.
- Pina GMS, et al. Efficacy of Propolis on the Denture Stomatitis Treatment in Older Adults: A Multicentric Randomized Trial. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2017. PubMed PMID: 28396692.
- Propolis Is an Efficient Fungicide and Inhibitor of Biofilm Production by Vaginal Candida albicans. PubMed PMID: 25815029.
- Cerqueira SMM, et al. Potential of propolis antifungal activity for clinical applications. Journal of Applied Microbiology, 2022. DOI: 10.1111/jam.15628.
- Performance of Two Extracts Derived from Propolis on Mature Biofilm Produced by Candida albicans. Antibiotics, 2023. DOI: 10.3390/antibiotics12010072.
- Efficacy of a 0.5% Propolis-0.9% Pomegranate Buccal Spray Treatment Compared with 2% Miconazole Gel for Denture Stomatitis Treatment in Elderly Patients: a Randomized Clinical Trial. PubMed PMID: 36718161.
- In Vitro Effects of Propolis Mouthwash and Nystatin on Candida Albicans: A Comparative Study. Journal of Advanced Biomedical Sciences. DOI: 10.18502/jabs.v11i4.8628.
- Antifungal activity of propolis extract against yeasts isolated from vaginal exudates. PubMed PMID: 20192913.
- Antifungal Activity of Brazilian Propolis Microparticles against Yeasts Isolated from Vulvovaginal Candidiasis. PubMed PMID: 21607012.
- Propolis Extract for Onychomycosis Topical Treatment: From Bench to Clinic. PubMed PMID: 29922236.
Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.
Pokračujte dalším dílem seriálu: Propolis a zánět
