Propolis a viry (47)

Zatímco antibakteriální účinky propolisu patří mezi nejlépe zdokumentované vlastnosti tohoto včelího produktu, otázka „funguje propolis i na viry?“ je vědecky mnohem složitější. Viry se na rozdíl od bakterií nedají pěstovat samostatně v Petriho misce – potřebují živou buňku hostitele, a proto je jejich zkoumání náročnější, pomalejší a metodicky odlišné. Přesto existuje řada laboratorních i několik klinických studií, které se antivirovým účinkům propolisu věnovaly – od opary způsobené herpes simplex virem až po studie publikované během pandemie covidu-19. Tento článek shrnuje, co věda skutečně zjistila, kde jsou důkazy silné a kde je naopak na místě zdrženlivost.

Proč je zkoumání antivirových účinků obtížnější než antibakteriálních

V článku o antibakteriálních účincích propolisu jsme popisovali, jak se citlivost bakterií na propolisové extrakty testuje relativně přímočaře – bakterie rostou v živných médiích a lze jednoduše měřit, zda a jak moc extrakt zpomalí nebo zastaví jejich růst. U virů to tak jednoduché není. Viry nemají vlastní metabolismus a nemohou se množit mimo živou buňku. Výzkumníci proto musí pracovat s buněčnými kulturami (tzv. in vitro modely) – buňky se nejprve nakazí virem a poté se sleduje, jak přítomnost propolisu ovlivní tvorbu nových virových částic nebo poškození buněk.

Nejčastěji používanou metodou je tzv. plakový redukční test (plaque reduction assay) – buněčná vrstva se infikuje virem, přidá se testovaná látka a po několika dnech se počítá, kolik „plaků“ (ložisek zničených buněk) vzniklo oproti kontrole bez propolisu. Menší počet plaků naznačuje, že látka virus nějakým způsobem brzdí – ať už tím, že mu brání vstoupit do buňky, narušuje jeho replikační enzymy, nebo interferuje s tvorbou virových bílkovin. Tyto testy jsou cenné pro pochopení mechanismu, ale samy o sobě neříkají, zda stejný účinek nastane i v živém organismu 🔴.

Které látky z propolisu se zkoumají jako antivirové

Jak jsme podrobně popsali v článku o chemickém složení propolisu, propolis obsahuje desítky až stovky sloučenin – především flavonoidy, fenolické kyseliny a jejich estery. V kontextu antivirového výzkumu se nejčastěji zmiňují dvě skupiny látek:

Flavonoidy – zejména kvercetin, ale i další flavony a flavonoly – patří mezi nejvíce studované rostlinné látky s antivirovým potenciálem obecně, nejen v propolisu. V buněčných modelech se ukázalo, že mohou interferovat s replikačními enzymy některých virů nebo bránit jejich navázání na povrch buňky 🔴.

CAPE (kyselina kávová fenetylester) je specifická sloučenina typická pro propolis mírného pásma, které se přisuzují protizánětlivé i antivirové mechanismy – v laboratorních podmínkách se zkoumalo její působení na virové proteiny a signální dráhy hostitelské buňky 🔴. Je ale třeba zdůraznit, že naprostá většina těchto poznatků pochází z buněčných modelů, nikoli z klinických studií na lidech – mechanismus „to funguje v baňce“ a klinický přínos „to pomůže pacientovi“ jsou dvě odlišné otázky.

Herpes simplex virus (HSV-1, HSV-2) – nejlépe prostudovaný případ

Opar rtů (HSV-1) a genitální opar (HSV-2) patří mezi viry, u kterých má propolis relativně nejvíce podpůrných dat – včetně několika malých klinických studií u lidí. Starší laboratorní práce ukázaly, že flavonoidy obsažené v propolisu potlačují replikaci HSV v buněčné kultuře a že tento efekt je srovnatelný nebo dokonce silnější než účinek samotných izolovaných flavonoidů 🔴. Zajímavější jsou ale klinické studie: v randomizované studii srovnávající propolisovou mast, acyklovirovou mast a placebo u pacientů s genitálním oparem se skupina s propolisem hojila rychleji než skupina s placebem, a výsledky byly srovnatelné s acyklovirem 🔵. Systematické přehledy zaměřené na včelí produkty a opar tato zjištění celkově potvrzují, ale zároveň upozorňují, že jde o malý počet studií s omezeným počtem účastníků, takže síla důkazu zůstává nízká až středně silná 🟢.

Prakticky to znamená: topická aplikace propolisového gelu nebo masti na počínající opar má určitou vědeckou oporu, ale rozhodně nejde o lék nahrazující antivirotika u závažnějších nebo opakovaných forem herpetické infekce.

Chřipka a jiné respirační viry

Propolis byl testován i proti viru chřipky (influenza) – jak in vitro, tak v experimentech na myších. Japonská studie z roku 2008 zjistila, že brazilský propolis potlačuje množení viru chřipky v buněčné kultuře a u infikovaných myší snižoval úmrtnost a zlepšoval přežití 🟠. Starší práce bulharských autorů popsaly antivirové účinky konkrétních esterů kyseliny skořicové (látek příbuzných CAPE) obsažených v propolisu proti viru chřipky v buněčném modelu 🔴. Tyto výsledky jsou zajímavé z hlediska mechanismu, ale klinické studie potvrzující, že propolis brání nachlazení nebo chřipce u lidí, chybí – zatím tedy nelze říct, že propolis „chrání před chřipkou“.

Rotavirus, adenovirus a další viry v laboratorních studiích

Kromě herpetických a chřipkových virů byla antivirová aktivita propolisových extraktů zkoumána i vůči dalším virům – například rotaviru (časté příčině průjmových onemocnění) nebo adenoviru. Tyto studie probíhaly téměř výhradně na úrovni buněčných kultur a ukázaly, že určité frakce propolisu dokážou omezit infekčnost testovaných virových kmenů 🔴. Jde ale o ranou fázi výzkumu – bez studií na zvířatech nebo lidech nelze tyto poznatky považovat za doklad reálného klinického přínosu, spíše za podnět k dalšímu zkoumání.

Propolis a SARS-CoV-2 (covid-19)

Během pandemie covidu-19 vzrostl zájem o propolis jako o možnou doplňkovou látku, a v letech 2020–2023 vyšla řada studií zkoumajících jeho účinky vůči viru SARS-CoV-2. Většina z nich byla in vitro nebo in silico (počítačové modelování vazby propolisových látek na virové proteiny) a naznačila, že některé složky propolisu mohou teoreticky interferovat s replikací viru nebo se vstupem viru do buňky 🔴. Publikovány byly i přehledové články shrnující možné mechanismy působení propolisu proti SARS-CoV-2 a jeho imunomodulační vlastnosti u respiračních onemocnění obecně.

Kromě laboratorních prací proběhly i klinické studie u hospitalizovaných pacientů s covidem-19, kde byl propolis podáván jako doplněk ke standardní léčbě. Brazilská randomizovaná kontrolovaná studie zjistila, že skupina užívající brazilský zelený propolis navíc k běžné péči měla kratší dobu hospitalizace ve srovnání s kontrolní skupinou 🔵. Jde o povzbudivý, ale jednotlivý výsledek – jedna středně velká studie u konkrétní populace pacientů s konkrétním typem propolisu neznamená obecný důkaz, že propolis léčí nebo předchází covidu-19. Systematické přehledy hodnotící všechny dostupné klinické i in silico studie k propolisu a covidu-19 dospěly k závěru, že potenciál existuje, ale kvalitních a dostatečně velkých klinických studií je stále málo 🟢.

Praktické shrnutí

Propolis obsahuje řadu látek, u kterých laboratorní výzkum prokázal schopnost bránit množení různých virů v buněčných kulturách, a u viru herpes simplex existují i povzbudivé, byť omezené klinické výsledky pro topické použití na opar. U chřipky, rotaviru, adenoviru i SARS-CoV-2 jde převážně o laboratorní a dílčí klinické poznatky, které ukazují zajímavý směr výzkumu, ale zatím nejsou dostatečné pro to, aby se propolis mohl označovat za prokázaný antivirový lék. Kdo chce propolis vyzkoušet na počínající opar formou masti nebo gelu, opírá se o relativně nejpevnější (byť stále limitovaná) data z celé této oblasti. U chřipky, nachlazení nebo jiných virových onemocnění je rozumné vnímat propolis nanejvýš jako doplněk k běžné péči, nikoli jako náhradu ověřené léčby nebo prevence.

Časté otázky (FAQ)

Funguje propolis na opar?
Existuje několik malých klinických studií, které naznačují, že topická aplikace propolisu na počínající opar (HSV-1) může zkrátit dobu hojení, s výsledky srovnatelnými s acyklovirem. Jde ale o omezený počet studií s malým počtem účastníků 🔵, takže důkaz je slibný, nikoli jednoznačný.

Chrání propolis před chřipkou nebo nachlazením?
Laboratorní a myší studie ukázaly antivirovou aktivitu propolisu vůči viru chřipky 🟠🔴, ale klinické studie potvrzující preventivní účinek u lidí chybí. Nelze tedy tvrdit, že propolis chřipce nebo nachlazení spolehlivě brání.

Léčí propolis covid-19?
Ne. Propolis nebyl schválen jako léčba covidu-19. Některé klinické studie u hospitalizovaných pacientů naznačily možný přínos jako doplněk standardní léčby (např. kratší hospitalizaci), ale jde o jednotlivé studie, nikoli o obecně přijatý léčebný postup.

Proč je tolik studií o propolisu a virech jen „in vitro“?
Protože testování na buněčných kulturách je rychlejší, levnější a etičtější první krok než studie na zvířatech nebo lidech. Teprve když in vitro výsledky vypadají slibně, mají smysl nákladnější a náročnější klinické studie – u propolisu se k tomuto kroku zatím dostalo jen málo výzkumných témat, nejdále je právě herpes simplex.

Jaké látky v propolisu mají antivirový potenciál?
Nejčastěji se zmiňují flavonoidy (například kvercetin) a CAPE (kyselina kávová fenetylester) – u obou byly v laboratorních studiích popsány mechanismy jako narušení vstupu viru do buňky nebo ovlivnění virových replikačních enzymů.

Je bezpečné používat propolis souběžně s antivirovou léčbou?
U topického použití na kůži (např. na opar) nejsou obvykle popisovány závažné interakce, ale propolis může u citlivých osob vyvolat alergickou reakci. Při užívání jakékoli systémové antivirové medikace je vhodné použití propolisu předem probrat s lékařem nebo lékárníkem.

Zdroje

1. Vynograd N, Vynograd I, Sosnowski Z. A comparative multi-centre study of the efficacy of propolis, acyclovir and placebo in the treatment of genital herpes (HSV). Phytomedicine. 2000;7(1):1-6. PMID: 10782483
2. Bee products and the treatment of blister-like lesions around the mouth, skin and genitalia caused by herpes viruses – a systematic review. PMID: 30935560
3. Amoros M, Simões CM, Girre L, Sauvager F, Cormier M. Synergistic effect of flavones and flavonols against herpes simplex virus type 1 in cell culture. Comparison with the antiviral activity of propolis. J Nat Prod. 1992;55(12):1732-1740. PMID: 1338212
4. Shimizu T, Hino A, Tsutsumi A, Park YK, Watanabe W, Kurokawa M. Anti-influenza virus activity of propolis in vitro and its efficacy against influenza infection in mice. Antivir Chem Chemother. 2008;19(1):7-13. PMID: 18610553
5. Serkedjieva J, Manolova N, Bankova V. Anti-influenza virus effect of some propolis constituents and their analogues (esters of substituted cinnamic acids). J Nat Prod. 1992;55(3):294-302. PMID: 1593279
6. Berretta AA, Silveira MAD, Cóndor Capcha JM, De Jong D. Propolis and its potential against SARS-CoV-2 infection mechanisms and COVID-19 disease. Biomed Pharmacother. 2020;131:110622. PMID: 32890967
7. Silveira MAD, De Jong D, Berretta AA, et al. Efficacy of Brazilian green propolis (EPP-AF®) as an adjunct treatment for hospitalized COVID-19 patients: a randomized, controlled clinical trial. Biomed Pharmacother. 2021;138:111526. PMID: 34311528
8. Berretta AA, et al. Propolis antiviral and immunomodulatory activity: a review and perspectives for COVID-19 treatment. J Pharm Pharmacol. 2021;73(3):281-299. PMID: 33793885
9. Potential effects of propolis and honey in COVID-19 prevention and treatment: a systematic review of in silico and clinical studies. PMID: 35144898
10. Magnavacca A, Sangiovanni E, Racagni G, Dell’Agli M. The antiviral and immunomodulatory activities of propolis: an update and future perspectives for respiratory diseases. Med Res Rev. 2022;42(2):897-945. DOI: 10.1002/med.21866. PMID: 34725836

Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.

Pokračujte dalším dílem seriálu: Propolis a houby