Propolis a zánět (49)

Zánět je slovo, které si spojujeme spíš s něčím špatným – s bolestí, otokem, horečkou. Ve skutečnosti je to ale jeden z nejdůmyslnějších obranných mechanismů těla, bez kterého bychom nepřežili obyčejné nachlazení. Problém nastává, když zánět nezhasne a doutná měsíce nebo roky v pozadí – a právě tady se v posledních dvaceti letech objevuje propolis jako předmět vědeckého zájmu. Co přesně o jeho protizánětlivých účincích víme, na jakých molekulárních drahách má údajně působit a kde končí laboratorní data a začínají přehnaná očekávání, si rozebereme v tomto článku.

Akutní a chronický zánět – dvě různé věci

Akutní zánět je rychlá, časově ohraničená reakce imunitního systému na poranění, infekci nebo dráždivou látku. Zčervenání, otok, teplo a bolest, které znáte třeba po bodnutí hmyzem nebo po řezné ráně, jsou projevem toho, že tělo do místa problému nahrnulo imunitní buňky, signální molekuly a zvýšilo prokrvení – vše proto, aby se poškození opravilo a případný patogen zlikvidoval. Tento typ zánětu je žádoucí a jeho potlačení „za každou cenu“ by organismu spíš uškodilo.

Jiný příběh je chronický, nízkoúrovňový zánět (v angličtině se vžil termín „inflammaging“ nebo „low-grade inflammation“), který probíhá dlouhodobě, často bez viditelných příznaků, a je spojován s civilizačními chorobami – aterosklerózou, cukrovkou 2. typu, obezitou, některými neurodegenerativními onemocněními i s procesem stárnutí samotného. Právě tento typ zánětu je cílem velké části výzkumu přírodních látek s potenciálním protizánětlivým účinkem, propolis nevyjímaje.

Jak propolis podle vědy zasahuje do zánětlivých drah

Chemické složení propolisu jsme podrobně popsali v článku Flavonoidy a další bioaktivní látky v propolisu – z hlediska zánětu je nejdůležitější sloučeninou CAPE (kyselina kávová fenetyl ester), která patří mezi nejlépe prozkoumané látky propolisu vůbec.

Klíčovým mechanismem, který se u CAPE opakovaně popisuje, je inhibice NF-κB (nukleárního faktoru kappa B) – transkripčního faktoru, který funguje jako jakýsi hlavní vypínač zánětlivé odpovědi buňky. Když je NF-κB aktivován, přesune se do jádra buňky a „zapne“ desítky genů kódujících prozánětlivé cytokiny, enzymy a adhezní molekuly. Klasická práce Natarajana a kolegů z roku 1996, publikovaná v prestižním časopise PNAS, ukázala, že CAPE dokáže tuto aktivaci NF-κB blokovat, a to specifickým zásahem do signální dráhy, která NF-κB aktivuje 🔴. Tento nález je dodnes jedním z nejcitovanějších důkazů o molekulárním základu protizánětlivého potenciálu propolisu a novější přehledové práce jej řadí mezi centrální mechanismy, kterými propolis a jeho složky ovlivňují zánětlivé procesy 🔴.

Je důležité říct, že jde o data z buněčných experimentů (in vitro) – ukazují nám věrohodný mechanismus, nikoli klinicky ověřený efekt u člověka v běžné dávce z medu nebo tinktury.

COX-2, 5-LOX a rostlinné „NSAID“

Kromě NF-κB se v literatuře popisuje i vliv propolisu na dva enzymy, které dobře znají uživatelé běžných volně prodejných analgetik – cyklooxygenázu-2 (COX-2) a 5-lipoxygenázu (5-LOX). Oba enzymy stojí na začátku drah, kterými se z kyseliny arachidonové vyrábějí prostaglandiny a leukotrieny – signální molekuly, jež zesilují bolest, otok a další projevy zánětu. Přesně na tyto dráhy cílí i klasická nesteroidní antirevmatika (NSAID) typu ibuprofenu, který blokuje COX enzymy.

Extrakty propolisu a jednotlivé flavonoidy, které obsahuje, prokazatelně tlumí aktivitu COX-2 i 5-LOX v buněčných a enzymatických testech 🔴. To je zajímavé zjištění, které pomáhá vysvětlit, proč propolis v laboratorních modelech snižuje otok nebo bolestivost 🟠 – ale zdaleka to neznamená, že má srovnatelnou účinnost jako farmaceuticky standardizovaný lék s přesně definovanou a testovanou dávkou. Síla inhibice těchto enzymů in vitro bývá řádově nižší než u syntetických léčiv a množství účinných látek, které se skutečně vstřebe z běžné porce propolisu, je jen zlomkem toho, co se testuje v laboratorní kyvetě.

Cytokiny: TNF-alfa, IL-6 a IL-1beta pod drobnohledem

Třetí opakovaně zkoumaná oblast je vliv propolisu na prozánětlivé cytokiny – signální bílkoviny TNF-alfa, IL-6 a IL-1beta, které buňky imunitního systému vylučují jako součást zánětlivé reakce a jejichž chronicky zvýšené hladiny se dávají do souvislosti s metabolickými a kardiovaskulárními riziky. Ve studiích na buněčných kulturách a na zvířecích modelech propolis a jeho extrakty opakovaně snižovaly produkci těchto cytokinů 🔴🟠.

Zajímavější je, že se touto otázkou zabývalo i několik menších klinických studií u lidí. Souhrnná metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií z roku 2024 uvádí, že perorální suplementace propolisem u sledovaných populací statisticky významně snížila sérové hladiny IL-6, C-reaktivního proteinu (CRP) i TNF-alfa 🟢. Je ale potřeba dodat, že zahrnuté studie byly většinou malé, používaly různé typy a dávky propolisu a autoři sami upozorňují, že výsledný efekt se lišil podle geografického původu propolisu a délky podávání – čili jde o slibný, ale zdaleka ne uzavřený obrázek.

Kde se protizánětlivý efekt zkoumal nejvíc

Prakticky nejrozsáhlejší soubor klinických dat o protizánětlivém působení propolisu u člověka se týká dutiny ústní – zánětu dásní a paradontózy. Propolis se v této oblasti testoval jako doplněk ke standardní léčbě (např. ke scalingu, tedy mechanickému čištění chrupu) a několik randomizovaných studií i souhrnných přehledů popisuje zlepšení parametrů zánětu dásní ve srovnání s kontrolní skupinou 🔵🟢. Tomuto tématu se ale v seriálu věnujeme samostatně a podrobně v článku o propolisu a zdraví dásní, takže zde zůstaneme jen u konstatování, že jde o oblast s relativně nejlepší evidencí u člověka.

Druhou zkoumanou oblastí je zánět kůže – propolisové masti a extrakty se testovaly na zvířecích i buněčných modelech hojení ran a kožního podráždění, kde se ukázal příznivý vliv na rychlost hojení a na zánětlivé markery v tkáni 🟠🔴. Tady je ale evidence u lidí ještě řidší než u dásní a spoléhá se hlavně na tradiční použití a menší nekontrolované pozorování.

Třetí, obecnější linka výzkumu spojuje protizánětlivý účinek propolisu s jeho antioxidační aktivitou – volné radikály a oxidační stres totiž samy o sobě dokážou aktivovat zánětlivé dráhy včetně zmíněného NF-κB, takže antioxidační a protizánětlivé mechanismy se v literatuře často prolínají a je těžké je od sebe zcela oddělit. Souvislost mezi antimikrobiálním působením propolisu (které jsme popsali v článku Antibakteriální účinky propolisu) a tlumením zánětu je logická – méně bakteriální zátěže znamená méně podnětů, které imunitní systém do zánětlivého stavu vůbec uvádějí.

Praktické shrnutí

Propolis obsahuje látky, u kterých laboratorní výzkum věrohodně popsal několik mechanismů, jimiž by mohly tlumit zánětlivé procesy – od inhibice klíčového přepínače NF-κB přes zásah do enzymů COX-2 a 5-LOX až po snížení produkce prozánětlivých cytokinů. Tyto nálezy dávají smysl a shodují se napříč různými laboratořemi, což jim dodává určitou důvěryhodnost. Zároveň ale platí, že drtivá většina těchto dat pochází z Petriho misek a zvířecích modelů, nikoli z velkých klinických studií u lidí. Nejpevnější lidská evidence existuje pro použití propolisu jako doplňkové (nikoliv náhradní) podpory při léčbě zánětu dásní, kde se ukazuje jako rozumný doplněk ke standardní stomatologické péči. Pro celkové „protizánětlivé“ použití propolisu formou tinktur či doplňků stravy je evidence u člověka zatím slabší a méně jednotná – jde o rozumnou, ale ne zázračnou podporu, kterou má smysl vnímat jako součást zdravého životního stylu, ne jako náhradu odborné léčby.

Časté otázky (FAQ)

Pomůže propolis proti zánětu kloubů nebo artritidě?
Existují laboratorní a zvířecí data naznačující protizánětlivý potenciál, ale kvalitní klinické studie u lidí s artritidou chybí. Propolis rozhodně nenahrazuje předepsanou léčbu revmatických onemocnění.

Je CAPE totéž jako propolis?
Ne. CAPE je jedna konkrétní látka, kterou propolis obsahuje (v proměnlivém množství podle původu). Většina studií na CAPE používá izolovanou a často koncentrovanější formu, než jakou reálně přijmete z medu nebo tinktury.

Funguje propolis podobně jako ibuprofen?
Mechanisticky cílí na podobné enzymy (COX-2, 5-LOX), ale síla účinku a spolehlivost dávkování se s registrovaným lékem nedají srovnávat. Jde o jiný řád účinnosti a jinou úroveň důkazů.

Má smysl propolis při běžném nachlazení s horečkou?
Akutní zánět provázející infekci je užitečná obranná reakce těla. Otázkou celkové imunitní podpory propolisem se podrobněji zabývá samostatný článek této série o propolisu a imunitě.

Jsou protizánětlivé účinky propolisu prokázané, nebo jen předpokládané?
Molekulární mechanismy jsou dobře zdokumentované v buněčných a zvířecích studiích. U lidí je evidence zatím omezená a nejsilnější v oblasti zdraví dásní – jinde jde spíš o slibný, ale ne definitivně potvrzený efekt.

Může propolis zánět naopak zhoršit?
U citlivých jedinců a alergiků na včelí produkty ano – kontaktní alergie na propolis se projevuje právě jako lokální zánět a podráždění kůže nebo sliznic.

Zdroje

1. Natarajan K, Singh S, Burke TR Jr, Grunberger D, Aggarwal BB. Caffeic acid phenethyl ester is a potent and specific inhibitor of activation of nuclear transcription factor NF-kappa B. Proc Natl Acad Sci USA. 1996;93(17):9090-9095. PMID: 8799159.
2. Sforcin JM, Bankova V. Propolis: is there a potential for the development of new drugs? J Ethnopharmacol. 2011;133(2):253-260. DOI: 10.1016/j.jep.2010.10.032.
3. Pahlavani N, Malekahmadi M, Firouzi S, et al. Molecular and cellular mechanisms of the effects of Propolis in inflammation, oxidative stress and glycemic control in chronic diseases. Nutr Metab (Lond). 2020;17:65. PMID: 32817750. DOI: 10.1186/s12986-020-00485-5.
4. Zulhendri F, Lesmana R, Tandean S, et al. Recent Update on the Anti-Inflammatory Activities of Propolis. Molecules. 2022;27(23):8473. PMID: 36500579. DOI: 10.3390/molecules27238473.
5. López-Valverde N, Pardal-Peláez B, López-Valverde A, et al. Effectiveness of Propolis in the Treatment of Periodontal Disease: Updated Systematic Review with Meta-Analysis. Antioxidants (Basel). 2021;10(2):269. PMID: 33578659. DOI: 10.3390/antiox10020269.
6. El-Sharkawy HM, Anees MM, Van Dyke TE. Propolis Improves Periodontal Status and Glycemic Control in Patients With Type 2 Diabetes Mellitus and Chronic Periodontitis: A Randomized Clinical Trial. J Periodontol. 2016;87(12):1418-1426. PMID: 27468795. DOI: 10.1902/jop.2016.150694.
7. Gholami A, Dinarvand N, Hariri M. Propolis supplementation can reduce serum level of interleukin-6, C-reactive protein, and tumor necrosis factor-α: an updated systematic review and dose-response meta-analysis on randomized clinical trials. J Health Popul Nutr. 2024;43(1):119. PMID: 39127756. DOI: 10.1186/s41043-024-00600-9.

Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.

Pokračujte dalším dílem seriálu: Propolis a imunita