Krvácení dásní při čištění zubů bývá první, a často přehlížený, signál chronického zánětu, který může postupně vést až ke ztrátě kosti kolem zubu. Propolis se v posledních letech zkoumá jako doplněk k běžné parodontologické léčbě – od výplachů po gel aplikovaný přímo do parodontálního chobotu. Tento článek se soustředí na to, co konkrétně klinické studie ukazují u zánětu dásní a parodontitidy, kde jsou důkazy silné a kde zůstávají jen sliby.
Gingivitida a parodontitida – proč je rozdíl důležitý
Gingivitida je zánět omezený na měkkou tkáň dásně – zarudnutí, otok a krvácení při sondáži, ale bez ztráty kosti a vaziva. Je vratná: při důkladné hygieně a odstranění plaku se dáseň zpravidla do několika týdnů zklidní. Parodontitida je oproti tomu progresivní onemocnění, při němž zánětlivá odpověď na bakteriální biofilm ničí periodontální vazy a alveolární kost. Vzniká parodontální chobot – prostor mezi zubem a dásní, který se dá jen obtížně vyčistit běžným kartáčkem a stává se rezervoárem pro anaerobní bakterie jako Porphyromonas gingivalis, Tannerella forsythia nebo Aggregatibacter actinomycetemcomitans.
Klíčové klinické parametry, které se v parodontologii sledují a které se objevují i ve studiích s propolisem, jsou hloubka chobotu při sondáži (probing pocket depth, PPD), klinická úroveň attachmentu (clinical attachment level, CAL), krvácení při sondáži (bleeding on probing, BOP) a gingivální index (GI). Tyto ukazatele jsou důležité proto, že na rozdíl od subjektivního pocitu „dásně mě nebolí“ objektivně zachycují, zda se zánět a destrukce tkáně skutečně zmenšují.
Co říká věda?
Mechanismus, kterým propolis zasahuje do parodontálního zánětu, byl popsán i na molekulární úrovni. Japonská studie publikovaná v Journal of Dental Research ukázala, že etanolový extrakt propolisu působí na Porphyromonas gingivalis rychle a selektivněji než na běžné ústní komenzální bakterie – během třiceti minut narušuje bakteriální membránu a vede k jejímu prasknutí. Za účinkem stojí látky jako artepilin C, baccharin a kyselina ursolová 🔴 (in vitro studie). Jde o laboratorní nález, který vysvětluje biologickou logiku, nikoli o důkaz, že se stejný účinek v plné míře projeví v ústech konkrétního pacienta.
Jak propolis zasahuje do zánětu dásní
Propolis obsahuje směs flavonoidů, fenolových kyselin a esterů, jejíž přesné složení závisí na botanickém původu (topolový, brazilský zelený, červený propolis apod.). U antibakteriálních účinků propolisu je opakovaně popisováno narušení bakteriálních membrán a inhibice tvorby biofilmu – to je relevantní i v dutině ústní, protože zubní plak je v podstatě biofilm. U parodontitidy navíc hraje roli druhá rovina účinku: propolis tlumí prozánětlivé signální dráhy (např. produkci cytokinů IL-1β a TNF-α) podobně, jak je podrobněji popsáno v článku o propolisu a zánětu. Parodontitida je totiž z velké části onemocnění vlastní imunitní odpovědi hostitele na bakteriální nálož – proto kombinace antibakteriálního a protizánětlivého účinku dává smysl jako doplněk, nikoli náhrada mechanické léčby.
Zvířecí model to částečně potvrzuje: u potkanů s experimentálně navozenou parodontitidou systémové podávání propolisu snížilo úbytek alveolární kosti ve srovnání s neléčenou kontrolní skupinou 🟠 (studie na zvířatech, Aral et al., 2015). Přenositelnost takových výsledků na člověka je ale omezená – potvrzení musí přijít z klinických studií u pacientů.
Gingivitida: co ukazují klinické studie
U prosté gingivitidy existuje několik randomizovaných studií srovnávajících ústní vody s propolisem oproti placebu nebo běžným prostředkům. Jedna z novějších dvojitě zaslepených studií u pacientů s gingivitidou hodnotila vliv propolisové ústní vody na klinické parodontální parametry a přiřadila propolis mezi látky se zaznamenatelným protizánětlivým účinkem na dáseň 🔵 (klinická studie, Kiani et al., 2022). Souhrnně to potvrzuje i systematický přehled z roku 2025 v časopise BDJ Open, který zahrnul deset randomizovaných studií s 453 pacienty: propolisové ústní vody snižovaly tvorbu plaku a zánět dásní, ale v části studií byly srovnatelné nebo horší než chlorhexidin či fluorid sodný, a autoři upozorňují, že kvalita důkazů je celkově nízká – čtyři z deseti studií měly vysoké riziko zkreslení 🟢 (systematický přehled, Ballouk et al., 2025).
To je typický obrázek u přírodních látek v parodontologii: jednotlivé studie vycházejí příznivě, ale metodická variabilita (různé koncentrace propolisu, různá délka sledování, různé kontrolní skupiny) brání jednoznačnému závěru „funguje stejně dobře jako zavedená léčba“.
Parodontitida: propolis jako doplněk k mechanickému ošetření
U rozvinuté parodontitidy je základem léčby mechanické odstranění zubního kamene a ošetření kořenových povrchů (scaling and root planing, SRP) – tady propolis nikdy nefiguruje jako náhrada, ale nanejvýš jako doplněk. Randomizovaná studie u pacientů s chronickou parodontitidou srovnávala podávání propolisového extraktu formou subgingiválních výplachů oproti chlorhexidinu jako doplňku k SRP: obě skupiny zaznamenaly statisticky významné zlepšení hloubky chobotů, plakového i gingválního indexu a redukci bakteriálních kolonií, přičemž rozdíl mezi propolisem a chlorhexidinem nebyl statisticky významný – propolis tedy vyšel „stejně účinný“ jako chlorhexidin, nikoli lepší 🔵 (klinická studie, Seth et al., 2022).
Podrobnější efekt na úrovni parodontálního chobotu popsala studie s propolisovými nanočásticemi aplikovanými přímo subgingiválně po SRP: ve srovnání s kontrolní skupinou (fyziologický roztok) došlo po třech měsících k výraznějšímu zmenšení hloubky chobotu, zlepšení relativní úrovně attachmentu i snížení krvácení při sondáži a gingválního indexu 🔵 (klinická studie, Sahu et al., 2023). Zajímavá je i studie u perimenopauzálních žen se středně těžkou parodontitidou, kde 20% propolisová ústní voda po dvanácti týdnech vedla k výraznějšímu poklesu hloubky chobotu (přibližně z 4,7 mm na 3,6 mm) i klinické úrovně attachmentu a krvácení při sondáži než 0,2% chlorhexidin – v této konkrétní studii propolis chlorhexidin dokonce statisticky významně předčil 🔵 (klinická studie, Waqar et al., 2024). Je ale třeba dodat, že jde o jednu studii na specifické populaci a výsledek zatím nebyl potvrzen nezávisle opakovanou studií podobného rozsahu.
Síla důkazů
Aktualizovaná metaanalýza z roku 2021 (časopis Antioxidants) sloučila dostupné kontrolované studie a spočítala, že propolis ve srovnání s placebem snižuje hloubku chobotu při sondáži v průměru o zhruba 0,67 mm (95% interval spolehlivosti −0,84 až −0,50 mm) a zlepšuje i klinickou úroveň attachmentu a krvácení dásní; žádná ze zahrnutých studií přitom nehlásila škodlivý účinek 🟢 (systematický přehled a metaanalýza, López-Valverde et al., 2021). Půl milimetru u hloubky chobotu je klinicky skromný, nikoliv dramatický rozdíl – řadí propolis mezi rozumné podpůrné prostředky, ne mezi zázračnou náhradu profesionálního ošetření.
Propolis vs. chlorhexidin – realistické srovnání
Chlorhexidin zůstává „zlatým standardem“ chemické kontroly plaku v parodontologii, a to díky dlouhodobě prokázané substantivitě (schopnosti ulpívat na sliznici a působit i hodiny po výplachu). Ve výše popsaných studiích vychází propolis v některých parametrech srovnatelně, v jedné studii i o něco lépe, jinde srovnatelně nebo hůř – záleží na koncentraci propolisu, formě podání (výplach, gel, subgingivální aplikace) a délce sledování. Realistické shrnutí zní: propolis je slibná doplňková alternativa tam, kde pacient chlorhexidin netoleruje (např. kvůli přechodnému zbarvení zubů nebo změně chuti, které jsou u chlorhexidinu časté), ale zatím není dostatek dat na to, aby jej nahrazoval jako první volbu u aktivní parodontitidy.
Pro čtenáře, kteří propolis používají i mimo parodontální kontext – například jako součást běžné ústní hygieny nebo prevence zápachu z úst – je vhodné doplnění najít v samostatném článku o propolisu v péči o dutinu ústní, kde je téma pojato šířeji.
Bezpečnost a alergie na propolis
Propolis je přírodní produkt s poměrně komplexním a proměnlivým složením, což mimo jiné znamená vyšší riziko alergických reakcí než u čištěných léčiv. V dutině ústní se popisují kontaktní reakce sliznice – od podráždění po bolestivé ulcerace – při opakované aplikaci koncentrovaných propolisových přípravků; jeden z klasických popsaných případů dokumentuje alergickou mukozitidu s ulcerací po používání propolisu na dásně 🔵 (kazuistika/klinické pozorování, Hay & Greig, 1990). Riziko je vyšší u lidí s již známou alergií na včelí produkty, jehličnaté pryskyřice nebo balzám peruánský, kde existuje zkřížená reaktivita.
Na co si dát pozor
Propolis do parodontálního chobotu ani jako koncentrovanou tinkturu na dáseň nenanášejte bez konzultace, pokud máte v anamnéze alergii na včelí produkty. U aktivní parodontitidy s hlubokými choboty propolis nikdy nenahrazuje mechanické odstranění zubního kamene a podnaddásňový debridement – použití samotného propolisu bez profesionálního ošetření onemocnění dále progreduje, i když se dáseň subjektivně cítí lépe. Při prvním použití vyzkoušejte malé množství a sledujte reakci sliznice 24–48 hodin.
Praktické shrnutí pro použití u dásní
Pokud parodontolog nebo dentální hygienistka doplňkové použití propolisu doporučí, obvykle jde o jednu z těchto forem: ústní voda s definovaným obsahem propolisu používaná po dobu několika týdnů, gel aplikovaný lokálně na dáseň po hygienické fázi, nebo profesionální subgingivální aplikace v rámci ošetření. Domácí propolisová tinktura se v lidovém používání také aplikuje na dásně zředěná ve vodě, ale její koncentrace a čistota nejsou standardizované jako u přípravků použitých v klinických studiích, takže výsledky z výzkumu na ni nelze mechanicky přenášet. Kdo si chce udělat vlastní představu o samotné surovině, najde základní přehled v článku Co je propolis a proč ho včely vyrábějí.
Realistické očekávání: propolis může jako doplněk k profesionální parodontologické péči přispět k rychlejšímu zklidnění zánětu a mírnému zlepšení klinických parametrů, ale nejde o samostatnou léčbu parodontitidy ani o náhradu pravidelných kontrol u zubaře či dentální hygienistky.
Časté otázky
Pomůže propolis, když mi krvácí dásně?
Mírné krvácení při čištění bývá známkou gingivitidy a při zlepšení hygieny často samo ustoupí. Propolisová ústní voda může tento proces podpořit, ale základem zůstává důkladné odstranění plaku – propolis sám o sobě zubní kámen neodstraní.
Může propolis nahradit chlorhexidin po zákroku u parodontologa?
V některých studiích vyšel propolis srovnatelně účinně, v jiné dokonce o něco lépe, ale jde o omezený počet studií s různou metodikou. Záměnu je vhodné probrat s ošetřujícím lékařem, zejména po chirurgickém zákroku.
Je propolis vhodný i u pokročilé parodontitidy s hlubokými choboty?
Pouze jako doplněk k profesionálnímu ošetření (scaling and root planing), nikdy jako jeho náhrada. Bez mechanického odstranění biofilmu a zubního kamene onemocnění postupuje dál.
Jak dlouho trvá, než se projeví efekt na dásně?
Ve většině citovaných studií se hodnotily výsledky po 4–12 týdnech pravidelného používání. Jednorázová aplikace efekt neprokáže.
Může propolis dásně naopak podráždit?
Ano, u citlivých jedinců a při vyšších koncentracích může způsobit podráždění až vznik vředů na sliznici, zvlášť u lidí s alergií na včelí produkty nebo pryskyřice jehličnanů.
Liší se účinek podle druhu propolisu?
Ano, složení propolisu (a tedy pravděpodobně i účinnost) se liší podle regionu a rostlinného zdroje, což je jeden z důvodů, proč jsou výsledky studií mezi sebou obtížně srovnatelné.
Zdroje
- López-Valverde N, Pardal-Peláez B, López-Valverde A, Flores-Fraile J, Herrero-Hernández S, Macedo-de-Sousa B, Herrero-Payo J, Ramírez JM. Effectiveness of Propolis in the Treatment of Periodontal Disease: Updated Systematic Review with Meta-Analysis. Antioxidants. 2021;10(2):269. DOI: 10.3390/antiox10020269. PMID: 33578659.
- Ballouk MA-H, Altinawi M, Al-Kafri A, Zeitounlouian TS, Fudalej PS, et al. Propolis mouthwashes efficacy in managing gingivitis and periodontitis: a systematic review of the latest findings. BDJ Open. 2025;11(1):5. DOI: 10.1038/s41405-025-00294-z. PMID: 39863575.
- Sahu SA, Panda S, Das AC, Mishra L, Rath S, Sokolowski K, Kumar M, Mohanty R, Nayak R, Satpathy A, Lapinska B. Efficacy of Sub-Gingivally Delivered Propolis Nanoparticle in Non-Surgical Management of Periodontal Pocket: A Randomized Clinical Trial. Biomolecules. 2023;13(11):1576. DOI: 10.3390/biom13111576. PMID: 38002260.
- Seth TA, Kale TA, Lendhey SS, Bhalerao PV. Comparative evaluation of subgingival irrigation with propolis extract versus chlorhexidine as an adjunct to scaling and root planing for the treatment of chronic periodontitis: A randomized controlled trial. Journal of Indian Society of Periodontology. 2022;26(2):151–156. DOI: 10.4103/jisp.jisp_613_20. PMID: 35321296.
- Waqar SM, Razi A, Qureshi SS, Saher F, Zaidi SJA, Kumar C. Comparative evaluation of propolis mouthwash with 0.2% chlorhexidine mouthwash as an adjunct to mechanical therapy in improving the periodontitis among perimenopausal women: a randomized controlled trial. BMC Oral Health. 2024;24:26. DOI: 10.1186/s12903-023-03768-4. PMID: 38183081.
- Kiani S, Birang R, Jamshidian N. Effect of Propolis mouthwash on clinical periodontal parameters in patients with gingivitis: A double-blinded randomized clinical trial. International Journal of Dental Hygiene. 2022;20(2):434–440. DOI: 10.1111/idh.12550. PMID: 34431213.
- Yoshimasu Y, Ikeda T, Sakai N, Yagi A, Hirayama S, Morinaga Y, Furukawa S, Nakao R. Rapid Bactericidal Action of Propolis against Porphyromonas gingivalis. Journal of Dental Research. 2018;97(8):928–936. DOI: 10.1177/0022034518758034. PMID: 29494308.
- Aral CA, Kesim S, Greenwell H, Kara M, Çetin A, Yakan B. Alveolar Bone Protective and Hypoglycemic Effects of Systemic Propolis Treatment in Experimental Periodontitis and Diabetes Mellitus. Journal of Medicinal Food. 2015;18(2):195–201. DOI: 10.1089/jmf.2013.3137. PMID: 25265086.
- Hay KD, Greig DE. Propolis allergy: a cause of oral mucositis with ulceration. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology. 1990;70(5):584–586. DOI: 10.1016/0030-4220(90)90403-F. PMID: 2234878.
Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.
Pokračujte dalším dílem seriálu: Propolis při bolestech v krku
