Bolest v krku patří k nejčastějším důvodům, proč lidé sahají po přírodních prostředcích – a propolis je mezi nimi stálicí. Sprej, pastilky nebo tinktura z včelí pryskyřice slibují úlevu už za pár dní. Co z toho je podložené klinickými studiemi a co je jen tradice, které chybí důkazy?
Bolest v krku – ať už ji lékaři nazvou faryngitida, tonzilofaryngitida nebo prostě „škrábání v krku“ na začátku nachlazení – patří k nejběžnějším důvodům návštěvy lékárny i ordinace praktického lékaře. Naprostá většina případů má virový původ a odezní sama do několika dní. Přesto je pochopitelné, že lidé hledají něco, co příznaky alespoň zmírní. Propolis, pryskyřičná látka, kterou včely vyrábějí jako ochranu úlu před mikroby, je jedním z nejstarších přírodních kandidátů na tuto roli. V posledních letech k němu navíc přibylo několik klinických studií, které se bolestí v krku zabývaly přímo – ne jen obecně nachlazením či „imunitou“.
Co se v krku vlastně děje
Akutní faryngitida je zánět sliznice hltanu, který se projevuje bolestí, pálením a často i obtížným polykáním. V naprosté většině případů (u dospělých se odhaduje 85–95 %) ji způsobují viry – rhinoviry, koronaviry, viry chřipky a parachřipky, adenoviry. Zbylou menšinu, zejména u dětí, způsobují bakterie, nejčastěji Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A), který stojí za klasickou „streptokokovou angínou“. Toto rozlišení je klinicky důležité, protože virová faryngitida antibiotika nepotřebuje a nijak jí nepomohou, zatímco streptokoková angína ano.
Právě proto, že drtivá většina bolestí v krku je virová a samoléčitelná, je otázka symptomatické úlevy – tedy zmírnění bolesti, otoku a nepříjemných pocitů, dokud tělo infekci samo nezvládne – naprosto legitimní. Sem propolis typicky patří: nejde o náhradu léčby, ale o doplněk, který má sliznici zklidnit a případně zkrátit dobu, po kterou příznaky trvají.
Proč by propolis mohl na krk fungovat
Propolis obsahuje směs pryskyřic, vosků, silic a hlavně velké množství polyfenolů a flavonoidů (např. galangin, pinocembrin, kyselina kávová a její estery), kterým se přisuzují antibakteriální účinky, protivirové působení a protizánětlivé vlastnosti. V laboratorních podmínkách propolis tlumil růst řady bakterií i virů, které dýchací cesty běžně napadají – podrobněji se tomu věnuje článek o propolisu a virech.
Pro téma bolesti v krku je zajímavá konkrétně starší italská in vitro práce, která testovala účinek propolisu přímo proti Streptococcus pyogenes – tedy bakterii zodpovědné za streptokokovou angínu. 🔴 Propolisové extrakty v ní prokazatelně tlumily růst kmenů tohoto streptokoka v laboratorních podmínkách (Bosio et al., 2000). Jde ale o zkumavkový experiment, ne o léčbu reálného pacienta – bakterie v Petriho misce reaguje jinak než sliznice v krku obklopená slinami, hlenem a imunitními buňkami. Přenositelnost takového nálezu do klinické praxe je proto jen orientační.
Co říká věda?
Systematický scoping přehled z roku 2022, který zpracoval 158 publikací o propolisu a dýchacích cestách, uzavírá, že propolis „vykazuje účinnost jako primární nebo doplňková terapie“ u řady onemocnění dýchacích cest – od nachlazení přes chřipku po zánětlivá onemocnění plic. 🟢 Autoři ale zároveň upozorňují, že velká část podkladů pochází z laboratorních a zvířecích modelů, zatímco kvalitních klinických studií u lidí je stále poměrně málo (Zulhendri et al., 2022). Podobně to shrnuje i rozsáhlý přehled v časopise Medicinal Research Reviews, který otevřeně píše, že „chybějí rigorózní randomizované klinické studie v kontextu respiračních onemocnění“ (Magnavacca et al., 2022). Jinými slovy: mechanismus účinku je dobře zdokumentovaný, ale objem tvrdých klinických dat u konkrétně bolesti v krku je menší, než by si propolis podle svého laboratorního profilu zasloužil.
Klinické studie zaměřené přímo na bolest v krku
Většina propolisového výzkumu se týká „nachlazení“ nebo „infekcí horních cest dýchacích“ obecně – tedy širšího balíku příznaků (rýma, kašel, únava, bolest v krku dohromady), ne izolované faryngitidy. To je důležité mít na paměti při čtení následujících studií: přímo o „propolisu proti bolesti v krku“ jako samostatné diagnóze existuje jen hrstka prací, byť dvě z nich jsou poměrně přesvědčivé.
Propolisový orální sprej u dospělých
Nejrelevantnější je italská monocentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie s standardizovaným polyfenolovým extraktem z topolového propolisu podávaným formou orálního spreje. 🔵 Do studie bylo zařazeno 122 dospělých s nekomplikovanou infekcí horních cest dýchacích (58 ve skupině s propolisem, 64 v placebové skupině), sledovanými příznaky byla mimo jiné právě bolest v krku, chraplavost a zarudnutí či otok hltanu. Po pěti dnech užívání spreje mělo ve skupině s propolisem přetrvávající příznaky jen 17 % účastníků oproti 72 % v placebové skupině; bolest v krku ustoupila statisticky významně rychleji (p < 0,001) a celkové vymizení příznaků nastalo v průměru o dva dny dříve než u placeba (Esposito et al., 2021). Jde o jednu z mála studií, která bolest v krku sledovala jako jeden z primárních sledovaných parametrů, ne jen jako vedlejší poznámku – proto má pro téma tohoto článku větší váhu než obecné přehledy.
Děti s tonzilofaryngitidou
Druhá relevantní práce je otevřená randomizovaná kontrolovaná studie u dětí (3–10 let) s akutní tonzilofaryngitidou, která testovala doplněk stravy obsahující med, propolis, výtažek z pelargonie (Pelargonium sidoides) a zinek jako přídavek ke standardní péči. 🔵 Šestý den léčby mělo bolest v krku jen 3 % dětí ve skupině s doplňkem oproti 23 % ve skupině se standardní péčí samotnou (p < 0,001), celkové skóre závažnosti onemocnění se zlepšilo výrazněji už čtvrtý den a zarudnutí sliznice bylo na konci sledování méně časté (55 % vs. 73 %, p = 0,03) (Cardinale et al., 2024). Limitem je, že šlo o kombinovaný přípravek, nikoli o propolis samotný – nelze tedy s jistotou oddělit, jaký podíl na efektu měl právě propolis a jaký med, zinek nebo pelargonie. Studie navíc nebyla zaslepená, což zvyšuje riziko zkreslení očekáváním.
Nosní sprej u dětí s rýmou a nachlazením
Doplňkově stojí za zmínku menší pilotní studie propolisového nosního spreje u dětí s akutní infekční rýmou a příznaky nachlazení, která popsala rychlejší ústup příznaků oproti kontrole. 🔵 Jde ale výslovně o pilotní projekt s malým vzorkem a bez zaslepení (Martí et al., 2017) – zaměřuje se navíc spíš na nos než na krk, takže jeho výpovědní hodnota pro téma tohoto článku je jen doplňková.
Síla důkazů
Pro propolis a bolest v krku existují dvě randomizované kontrolované studie u lidí, které bolest v krku sledovaly jako konkrétní příznak – to je na fytoterapeutikum solidní, ale ne ohromující základ. Obě ukazují rychlejší ústup bolesti v krku oproti kontrolní skupině, jedna navíc u čistého propolisového spreje, druhá u kombinovaného přípravku s medem, zinkem a pelargonií. Chybí ale velké, nezávisle replikované multicentrické studie a přímé srovnání propolisu s běžně používanými symptomatickými přípravky (např. lokálními anestetiky nebo nesteroidními antiflogistiky v pastilkách). Souhrnně: důkazy jsou nadějné a konzistentní směrem k mírnému až středně silnému efektu na rychlost ústupu bolesti, ale rozhodně nejde o úroveň důkazů, jakou mají třeba antibiotika u streptokokové angíny.
Jak se propolis proti bolesti v krku používá
V lékárnách a přírodních obchodech se propolis proti bolesti v krku nabízí ve třech hlavních formách:
Orální sprej – nejblíže formě testované ve výše zmíněné italské studii; stříká se přímo na zadní stěnu hltanu, kde propolis přichází do přímého kontaktu se zanícenou sliznicí. To je pravděpodobně důvod, proč právě tato forma dosahuje v klinických datech nejlepších výsledků – lokální působení na místo problému.
Pastilky a cucavé tablety – prodlužují kontakt propolisu se sliznicí hltanu tím, že se pomalu rozpouštějí; kombinují se často s medem nebo bylinnými extrakty. Přímá klinická data specificky pro propolisové pastilky (na rozdíl od spreje) jsou zatím slabší.
Propolisová tinktura – klasická domácí varianta, kdy se několik kapek alkoholového výtažku ředí do vody nebo čaje ke kloktání, případně kápne na cukr. Postup přípravy a použití popisuje samostatný recept na propolisovou tinkturu. Tinktura má tu nevýhodu, že přesné dávkování je obtížnější odhadnout než u standardizovaného spreje, a navíc obsahuje alkohol.
Propolis se v ústní dutině využívá i mimo akutní bolest v krku – například při péči o dásně a sliznici, čemuž se podrobněji věnuje článek o propolisu v péči o dutinu ústní.
Na co si dát pozor
Na co si dát pozor
Alergie na propolis není raritní záležitost – jde o jednu z častějších rostlinných kontaktních alergií, popsanou opakovaně v dermatologické literatuře, včetně případů celkové (systémové) kontaktní dermatitidy po požití propolisu u již senzibilizovaných osob (Freedman et al., 2019). Rizikovější jsou lidé alergičtí na včelí produkty obecně, na topolový pupen nebo na takzvaný „balzám z Peru“, se kterým propolis chemicky sdílí některé složky. Před prvním použitím – zvlášť u dětí – je rozumné vyzkoušet malé množství a sledovat reakci. Alkohol v tinkturách a sprejích je dalším bodem, na který se snadno zapomíná: klasická lihová tinktura běžně obsahuje desítky procent etanolu, a i když se používá jen v kapkách, u malých dětí a těhotných žen je vhodnější sáhnout po bezalkoholové variantě nebo se poradit s lékárníkem. Kdy nespoléhat jen na propolis a vyhledat lékaře: vysoké horečky nad 38,5 °C trvající více než 2–3 dny, silně zarudlé mandle s bílým povlakem bez doprovodného kašle a rýmy (typický obraz streptokokové angíny), zvětšené a bolestivé krční uzliny, potíže s dýcháním nebo polykáním tekutin, vyrážka, nebo pokud bolest v krku neustupuje ani po týdnu. V těchto případech je namístě vyšetření a případně antibiotická léčba – propolis takovou léčbu nenahrazuje.
Kde jsou mezery v poznání
Poctivé shrnutí musí přiznat, co věda zatím neví. Chybí přímé srovnání propolisu s placebem specificky u dospělé populace se streptokokovou i virovou faryngitidou v jedné velké studii. Chybí data o tom, jestli je účinnější sprej, pastilka nebo tinktura – jednotlivé studie testovaly vždy jen jednu formu a nelze je přímo srovnávat kvůli různým dávkám a extraktům. A chybí dlouhodobější sledování bezpečnosti při opakovaném užívání v průběhu chladné sezóny. Propolis navíc není standardizovaná látka jako léčivo – složení se liší podle regionu, druhu rostlin, ze kterých včely pryskyřici sbíraly, i podle výrobce, což ztěžuje zobecňování výsledků jedné studie na jiný komerční přípravek.
Časté otázky
Pomůže propolis i na streptokokovou angínu?
Propolis může zmírnit doprovodné příznaky, jako je bolest a pálení v krku, ale u potvrzené streptokokové angíny (bakteriální tonzilofaryngitidy) nenahrazuje antibiotickou léčbu předepsanou lékařem. Pokud máte podezření na streptokokovou angínu – vysoká horečka, bílý povlak na mandlích bez rýmy a kašle – vyhledejte lékaře.
Jak rychle propolis na bolest v krku zabere?
V klinické studii s orálním sprejem se výraznější rozdíl oproti placebu projevil už kolem třetího dne užívání, plné vymizení příznaků nastalo v průměru o dva dny dříve než u placeba. Individuální zkušenost se ale může lišit.
Mohou propolis proti bolesti v krku používat děti?
Ano, existují k tomu klinická data u dětí od 3 let, ale je potřeba dbát na formu bez alkoholu a vyloučit alergii na včelí produkty. U kojenců a batolat je vhodnější poradit se nejprve s pediatrem.
Je lepší propolisový sprej, pastilky, nebo tinktura?
Nejvíc klinických dat konkrétně pro bolest v krku existuje pro orální sprej s lokálním účinkem na sliznici hltanu. Tinktura je tradiční a dostupná varianta, ale dávkování je méně přesné a obsahuje alkohol.
Může propolis zkrátit dobu trvání nachlazení jako celku?
Některé studie naznačují mírné zkrácení doby trvání příznaků horních cest dýchacích obecně, ne jen bolesti v krku. Důkazy jsou nadějné, ale zatím ne tak silné, jako u jiných, lépe prozkoumaných doplňků.
Existuje riziko, že propolis interaguje s léky?
U běžného krátkodobého místního užívání (sprej, pastilky) je riziko interakcí nízké, ale propolis může teoreticky ovlivnit srážlivost krve nebo účinek některých léků při vyšších dávkách. Pokud užíváte léky na ředění krve nebo trpíte chronickým onemocněním, poraďte se před pravidelným užíváním s lékařem nebo lékárníkem.
Zdroje
- Zulhendri F, Perera CO, Tandean S, Abdulah R, Herman H, Christoper A, Chandrasekaran K, Putra A, Lesmana R. The Potential Use of Propolis as a Primary or an Adjunctive Therapy in Respiratory Tract-Related Diseases and Disorders: A Systematic Scoping Review. Biomed Pharmacother. 2022;146:112595. DOI: 10.1016/j.biopha.2021.112595. PMID: 35062065.
- Esposito C, Garzarella EU, Bocchino B, D’Avino M, Caruso G, Buonomo AR, Sacchi R, Galeotti F, Tenore GC, Zaccaria V, Daglia M. A standardized polyphenol mixture extracted from poplar-type propolis for remission of symptoms of uncomplicated upper respiratory tract infection (URTI): A monocentric, randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial. Phytomedicine. 2021;80:153368. DOI: 10.1016/j.phymed.2020.153368.
- Cardinale F, Barattini DF, Martinucci V, Morariu Bordea M, Barattini L, Rosu S. The Effectiveness of a Dietary Supplement with Honey, Propolis, Pelargonium sidoides Extract, and Zinc in Children Affected by Acute Tonsillopharyngitis: An Open, Randomized, and Controlled Trial. Pharmaceuticals (Basel). 2024;17(6):804. DOI: 10.3390/ph17060804. PMID: 38931472.
- Martí J, López F, Gascón I, Julve J. Propolis nasal spray effectively improves recovery from infectious acute rhinitis and common cold symptoms in children: a pilot study. J Biol Regul Homeost Agents. 2017;31(4):943-950.
- Bosio K, Avanzini C, D’Avolio A, Ozino O, Savoia D. In vitro activity of propolis against Streptococcus pyogenes. Lett Appl Microbiol. 2000;31(2):174-177. DOI: 10.1046/j.1365-2672.2000.00785.x. PMID: 10972723.
- Magnavacca A, Sangiovanni E, Racagni G, Dell’Agli M. The antiviral and immunomodulatory activities of propolis: An update and future perspectives for respiratory diseases. Med Res Rev. 2022;42(2):897-945. DOI: 10.1002/med.21866.
- Freedman J, Griggs J, De Padova MP, Tosti A. What’s the „buzz“ about propolis? Propolis-induced systemic contact dermatitis. Contact Dermatitis. 2019;80(1):65-67. DOI: 10.1111/cod.13131. PMID: 30311211.
Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.
Pokračujte dalším dílem seriálu: Propolis v dermatologii
