Propolis v dermatologii (54)

Propolis se v posledních letech čím dál častěji objevuje v krémech na ekzém, mastičkách na opary i v přípravcích proti akné. Co z těchto slibů obstojí před klinickými daty a co zůstává spíše přáním výrobců? A proč je propolis zároveň jednou z látek, na které dermatologové běžně testují pacienty s podezřením na kontaktní alergii?

Co je propolis a proč ho dermatologové zkoumají

Propolis je pryskyřičná směs, kterou včely vyrábějí z pupenů a výronů stromů a doplňují vlastními enzymy a voskem – o jeho původu a funkci v úlu jsme psali podrobně v samostatném článku. Pro dermatologii je zajímavý díky své chemické pestrosti: obsahuje desítky až stovky flavonoidů, fenolických kyselin a jejich esterů (např. kyselinu kávovou a její ester CAPE), jejichž zastoupení se ale výrazně liší podle botanického a geografického původu – detailní přehled složek najdete zde. Právě tato variabilita je jeden z důvodů, proč se výsledky studií mezi jednotlivými pracemi často liší – „propolis“ z Brazílie, střední Evropy nebo Číny nejsou chemicky totožné látky.

V kůži se testovaly především dvě vlastnosti: schopnost tlumit zánět a antimikrobiální působení proti bakteriím i kožním houbám. Tento článek se soustředí na chronické a opakující se kožní stavy – ekzém, akné, opary a rizika kontaktní alergie. Akutní hojení ran a poranění kůže propolisem je tématem samostatně zpracovaného tématu jinde na webu.

Atopická dermatitida a ekzém: co říkají studie

U atopického ekzému se od propolisu očekává hlavně tlumení zánětu a stabilizace žírných buněk, které při alergických reakcích uvolňují histamin. Přehledová práce Liew a kolegů z roku 2022 🟢, shrnující preklinické i klinické důkazy o protialergických účincích propolisu, popisuje řadu slibných výsledků na zvířecích modelech 🟠 – topická i perorální aplikace brazilského zeleného propolisu tlumila škrábání a cévní propustnost kůže u myší a potkanů se zánětem vyvolaným histaminem. Problém je, že se tyto výsledky jen obtížně přenášejí do klinické praxe u lidí.

Přímo u pacientů s atopickou dermatitidou existuje jen málo kontrolovaných studií. Brazilský tříslepý randomizovaný pokus Martina a kol. z roku 2021 🔵 srovnával krém s nízkou koncentrací standardizovaného propolisu (odpovídající přirozenému obsahu ve včelím vosku) s identickým krémem bez propolisu u dospělých pacientů s atopickou dermatitidou. Skupina se studie sice byla malá (výpočet síly studie stanovil minimum sedm pacientů na rameno), ale propolisový krém podle autorů snížil závažnost onemocnění (skóre SCORAD) výrazněji než placebový krém a obě varianty zlepšily kvalitu života měřenou dotazníkem DLQI.

Naproti tomu randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie Igarashiho a kol. z roku 2019 🔵, která testovala perorální suplementaci brazilským propolisem u kojících žen s cílem ovlivnit atopickou senzibilizaci a ekzém u jejich dětí, žádný statisticky významný přínos neprokázala – autoři sami upozorňují na malý vzorek a velký počet pacientek, které studii nedokončily. Tento kontrast dobře ilustruje, proč je u propolisu v dermatologii namístě opatrný optimismus, ne nadšení.

Akné vulgaris

U akné se počítá hlavně s antibakteriálním účinkem proti bakterii Cutibacterium acnes (dříve Propionibacterium acnes) – tuto oblast podrobně popisuje článek o antibakteriálních účincích propolisu – v kombinaci s protizánětlivým působením, které by mělo tlumit zarudnutí kolem pupínků a papul.

Nejcitovanější klinická data pocházejí od italského týmu Mazzarello a kol. (2018) 🔵, kteří ve dvou dvojitě zaslepených studiích srovnávali krém s kombinací 20 % propolisu, čajovníkového oleje a aloe vera (celkem 60 pacientů s akné) proti 3% erytromycinovému krému a proti placebu. Podle výsledků propolisová kombinace po 15 a 30 dnech snížila zarudnutí jizvícího a papulózního akné, index závažnosti akné i celkový počet lézí srovnatelně nebo dokonce o něco lépe než erytromycin, zatímco placebo bylo v obou parametrech výrazně slabší.

Tady je ale na místě důležitá výhrada: testovaný přípravek nebyl čistý propolis, ale kombinace tří aktivních složek, takže nelze s jistotou říct, jaký podíl efektu patří samotnému propolisu a jaký čajovníkovému oleji nebo aloe vera. Na samostatné, dobře navržené studie s propolisem jako jedinou aktivní látkou u akné si dermatologie teprve počká.

Opary (herpes labialis): kožní aplikace na rty

U opakujících se oparů (herpes labialis) se propolis testuje jako lokální přípravek nanášený přímo na postiženou kůži rtu, obvykle ve formě balzámu nebo krému – nejde tedy o léčbu hlubších ran, ale o zklidnění a zkrácení průběhu povrchového kožního projevu.

Randomizovaná studie Jautové a kol. (2019) 🔵, provedená mimo jiné na Slovensku, srovnávala rtěnkový balzám s 0,5% speciálním propolisovým extraktem (GH 2002) proti 5% acykloviru u pacientů zachycených ve vezikulárním (puchýřkovém) stadiu opary. Propolisový balzám dosahoval v hojení a zmírnění příznaků výsledků srovnatelných s acyklovirem a byl dobře snášen. Je to zajímavé zjištění, ale je třeba mít na paměti, že šlo o jeden konkrétní, farmaceuticky standardizovaný extrakt – vzhledem k proměnlivosti chemického složení propolisu podle původu nelze výsledek automaticky přenášet na jakoukoliv domácí propolisovou tinkturu nebo mast koupenou „od souseda včelaře“.

Kontaktní alergie na propolis – nejdůležitější riziko

Propolis patří mezi přírodní látky, které se v patch testech (epikutánních testech) na kontaktní alergii testují nejčastěji, a opakovaně se řadí mezi významné alergeny z kategorie přírodních produktů a kosmetiky. Rozsáhlá aktualizovaná přehledová práce de Groota a Rustemeyera (2025) 🟢, mapující literaturu o kontaktní alergii na propolis mezi lety 2013 a 2025, potvrzuje, že senzibilizace na propolis se v kosmetice objevuje relativně vzácně, ale u lidí s opakovanou expozicí (včelaři, uživatelé domácích propolisových přípravků) i v klinických sériích pacientů vyšetřovaných pro kontaktní dermatitidu je podíl pozitivních reakcí klinicky významný. Autoři také upozorňují, že část pozitivních reakcí souvisí s zkříženou reaktivitou vůči balzámu peru a vonným směsím, protože propolis obsahuje příbuzné aromatické sloučeniny.

Že se problém netýká jen dospělých, ukazuje italská studie Giustiho a kol. (2004) 🔵, která epikutánně testovala 1255 dětí – i v této věkové skupině se u části testovaných potvrdila senzibilizace na propolis, což je relevantní zejména vzhledem k oblibě propolisových sprejů, past na dásně a mastiček určených dětem. Klinický obraz alergické kontaktní dermatitidy z propolisu popisuje přehledová práce Walgraveové a kol. (2005) 🟢 – nejčastěji jde o ekzém na rtech a v okolí úst (typicky po propolisových balzámech na opary), na víčkách, rukou nebo v místě opakovaného nanášení masti; v těžších případech se alergická reakce může rozšířit i mimo místo aplikace.

Praktický důsledek: u kožních potíží, které se po nasazení propolisového přípravku nezlepšují nebo se dokonce zhoršují, je třeba vždy zvážit, že příčinou zhoršení není základní onemocnění, ale alergická reakce na samotnou léčbu.

Praktické zásady používání propolisu na kůži

Pokud se pro propolis na kůži rozhodnete, vyplatí se dát přednost standardizovanému komerčnímu přípravku se známou koncentrací před improvizovanou domácí směsí – síla a složení propolisu se totiž liší úl od úlu i region od regionu. Kdo si přesto chce mast připravit sám, najde podrobný postup v článku Propolisová mast – recept a návod na přípravu; alternativní pohled na osvědčené složení nabízí i text Propolisová mast, kterou doporučuje včelař. V obou případech platí totéž doporučení jako u hotových produktů: menší množství, patch test předem, a sledování kůže po dobu prvních dnů užívání.

Propolis by se neměl nanášet na rozsáhlé oděrky, hluboké trhliny kůže nebo silně zanícená ložiska bez konzultace s lékařem – u čerstvých ran je navíc riziko průniku alergenů do hlubších vrstev kůže vyšší. Kombinace více nových přípravků najednou (např. propolisová mast a nová kosmetika ve stejný týden) také znesnadňuje odhalit, co případnou reakci vlastně způsobilo – proto je lepší zavádět novinky do péče o pokožku postupně, jednu po druhé.

Časté otázky

Pomůže propolis na atopický ekzém?
Malé klinické studie naznačují mírné zlepšení závažnosti příznaků u dospělých s atopickou dermatitidou, ale důkazy jsou omezené a jiná studie (u kojenců matek užívajících propolis) žádný přínos neprokázala. Propolis lze zvážit jako doplněk, ne jako náhradu standardní léčby.

Může propolisová mast na opar nahradit acyklovir?
V jedné randomizované studii dosáhl propolisový balzám srovnatelných výsledků jako acyklovirový krém u opary v puchýřkovém stadiu. Nejde ale o rozsáhle potvrzenou náhradu a výsledek se týkal jednoho konkrétního standardizovaného extraktu, ne propolisu obecně.

Může propolis akné naopak zhoršit?
U citlivé nebo již podrážděné pleti ano – propolis může dráždit nebo vyvolat alergickou reakci, která se navenek podobá zhoršení akné. Proto se doporučuje začínat v malém množství a sledovat reakci kůže.

Jak poznám, že mám na propolis alergii, a ne jen podráždění?
Alergická kontaktní dermatitida se obvykle projeví zarudnutím, svěděním a někdy i drobnými pupínky či otokem v místě aplikace, typicky s odstupem hodin až dnů od nanesení, a při opakovaném kontaktu se zhoršuje. Při přetrvávajících potížích je vhodné vyhledat kožního lékaře a zvážit epikutánní testy.

Je propolis na kůži bezpečný pro děti?
Studie u dětí existují, ale týkají se hlavně epikutánního testování alergií, ne rozsáhlých bezpečnostních dat pro běžné použití. Vzhledem k prokázané schopnosti propolisu vyvolávat senzibilizaci je u malých dětí na místě opatrnost a raději konzultace s pediatrem nebo dermatologem.

Existuje jednotný „ideální“ propolisový přípravek pro kůži?
Ne. Složení propolisu se výrazně liší podle botanického a geografického původu, a proto se i účinnost i riziko alergie mezi jednotlivými produkty liší. Klinicky testované byly vždy konkrétní standardizované extrakty, ne propolis jako jednotná látka.

Zdroje

1. Walgrave SE, Warshaw EM, Glesne LA. Allergic contact dermatitis from propolis. Dermatitis. 2005;16(4):209-215. DOI: 10.2310/6620.2005.05019. PMID: 16536336
2. Giusti F, Miglietta R, Pepe P, Seidenari S. Sensitization to propolis in 1255 children undergoing patch testing. Contact Dermatitis. 2004;51(5-6):255-258. DOI: 10.1111/j.0105-1873.2004.00455.x. PMID: 15606649
3. de Groot AC, Rustemeyer T. Contact Allergy to Propolis: Update 2013-2025. Dermatitis. 2025;37(4):563-588. DOI: 10.1177/17103568251392243
4. Martin BA, Lemos CN, Dalmolin LF, et al. A New Approach to Atopic Dermatitis Control with Low-Concentration Propolis-Loaded Cold Cream. Pharmaceutics. 2021;13(9):1346. DOI: 10.3390/pharmaceutics13091346
5. Igarashi G, Segawa T, Akiyama N, Nishino T, Ito T, Tachimoto H, Urashima M. Efficacy of Brazilian Propolis Supplementation for Japanese Lactating Women for Atopic Sensitization and Nonspecific Symptoms in Their Offspring: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Trial. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine. 2019;2019:8647205. DOI: 10.1155/2019/8647205. PMID: 31611924
6. Mazzarello V, Donadu MG, Ferrari M, Piga G, Usai D, Zanetti S, Sotgiu MA. Treatment of acne with a combination of propolis, tea tree oil, and Aloe vera compared to erythromycin cream: two double-blind investigations. Clin Pharmacol. 2018;10:175-181. DOI: 10.2147/CPAA.S180474. PMID: 30588129
7. Jautová J, Zelenková H, Drotarová K, Nejdková A, Grünwaldová B, Hladíková M. Lip creams with propolis special extract GH 2002 0.5% versus aciclovir 5.0% for herpes labialis (vesicular stage). Wien Med Wochenschr. 2019;169(7-8):193-201. DOI: 10.1007/s10354-018-0667-6. PMID: 29276548
8. Liew KY, Kamise NI, Ong HM, et al. Anti-Allergic Properties of Propolis: Evidence From Preclinical and Clinical Studies. Front Pharmacol. 2022;12:785371. DOI: 10.3389/fphar.2021.785371
9. da Silva MV, de Moura Jr NG, Motoyama AB, Ferreira VM. A review of the potential therapeutic and cosmetic use of propolis in topical formulations. J Appl Pharm Sci. 2020;10(1):131-141. DOI: 10.7324/japs.2020.101018

Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.

Pokračujte dalším dílem seriálu: Propolis a hojení ran