Propolis v kosmetice (56)

Propolis se v posledních letech objevuje na etiketách pleťových krémů, sér, rtěnkových balzámů i šamponů jako „přírodní protistárnoucí“ složka. Co z toho je podložené laboratorními a klinickými daty a co spíše marketingová zkratka, ukazuje pohled na skutečnou vědeckou literaturu – od testů na buněčných liniích až po několik málo klinických studií na lidské kůži.

Od úlu k toaletnímu stolku

Zatímco články o propolisu v dermatologii a o hojení ran se věnují jeho použití jako léčivé nebo léčivo doplňující látky, kosmetický průmysl pracuje s propolisem jinak: nikoli jako s prostředkem k léčbě konkrétní diagnózy, ale jako se surovinou, která má podpořit vzhled a kondici pokožky, vlasů nebo rtů u v zásadě zdravých uživatelů. Tento rozdíl není jen formální – kosmetické výrobky v Evropské unii nesmějí deklarovat léčebné účinky a jejich tvrzení o „vyhlazení vrásek“ nebo „ochraně před stárnutím“ musí být podložena jinými typy důkazů než klinická studie léku.

Zájem výrobců o propolis vychází z jeho bohatého složení – směsi flavonoidů, fenolických kyselin, esterů kyseliny kávové a dalších rostlinných pryskyřičných látek, které včely sbírají z pupenů stromů a upravují vlastními enzymy. Podrobněji se chemickému složení propolisu i konkrétním flavonoidům a dalším bioaktivním látkám věnujeme samostatné články; pro kosmetiku jsou klíčové právě tyto sloučeniny, protože jim se přisuzuje antioxidační a mírně protizánětlivý účinek – tedy vlastnosti, které formulátoři hledají u „anti-aging“ a antioxidačních přípravků obecně.

Co propolis teoreticky nabízí pokožce

Kožní stárnutí je z biochemického hlediska částečně důsledkem oxidačního stresu – volné radikály z UV záření a znečištěného prostředí poškozují kolagen, elastin a buněčné membrány. Fenolické látky obsažené v propolisu patří mezi silné vychytávače volných radikálů in vitro, což je dobře zdokumentovaný a opakovaně potvrzený jev. Z toho ovšem automaticky neplyne, že krém s propolisem viditelně zpomalí vrásčení kůže – antioxidační kapacita v baňce a klinicky měřitelný efekt na obličeji jsou dvě různé věci, které je třeba od sebe důsledně oddělovat.

Laboratoř versus klinika: kde končí důkazy

Klinických studií, které by testovaly kosmetický přípravek s propolisem přímo na lidské kůži a měřily standardizované parametry (hloubku vrásek, elasticitu, hydrataci), existuje jen hrstka – a i ty mají obvykle malý počet účastníků a krátké trvání. Korejská práce 🔵 testovala krém s propolisovými polymerními nanočásticemi u menší skupiny žen po dobu několika týdnů a zaznamenala zlepšení elasticity kůže a zvlhčení oproti výchozímu stavu (An et al., 2022). Novější chorvatská studie 🔵 sledovala standardizovaný extrakt fenolických kyselin z propolisu (označovaný zkratkou PAPE) u dobrovolnic a referuje o statisticky významném snížení hloubky vrásek po několikatýdenní aplikaci ve srovnání s výchozím měřením (Radić et al., 2024).

Obě studie jsou zajímavým signálem, ale je třeba je číst s výhradami typickými pro kosmetický výzkum: chybí velké nezávislé multicentrické studie, řada prací je financována nebo provedena ve spolupráci s výrobcem testovaného extraktu a srovnání s placebem nebo konkurenčním aktivním přípravkem bývá omezené. To neznamená, že výsledky jsou neplatné – znamená to, že je rozumné je vnímat jako předběžné potvrzení efektu, nikoli jako definitivní důkaz srovnatelný s velkými dermatologickými RCT u léčivých přípravků.

Kde se propolis v kosmetice skutečně používá

Pleťové krémy a séra

Nejčastější aplikací je přidání propolisového extraktu do antioxidačních sér a nočních krémů, obvykle v koncentraci řádově jednotek procent nebo méně. Kromě zmíněných klinických prací existují i formulační studie kombinující propolis s dalšími aktivními látkami v gelové bázi – například práce testující antimikrobiální aktivitu propolisu v poloxamerových gelech 🔴, což je typ nosiče používaný i v kosmetických a dermokosmetických přípravcích (An SH et al., 2021).

Opalovací přípravky

Zajímavou, i když menšinovou oblastí je kombinace propolisu s UV filtry. Starší italská studie 🔴 popsala, že extrakt propolisu vykazuje vlastní mírnou fotoprotektivní a zároveň antioxidační aktivitu a v kombinaci s klasickými filtry může teoreticky přispět k celkové ochraně kůže před UV zářením (Gregoris et al., 2011). Šlo ale o laboratorní hodnocení extraktu, nikoli o klinicky měřené SPF hotového výrobku na lidech, takže tvrzení typu „propolis nahrazuje opalovací krém“ jsou zavádějící.

Rtěnkové balzámy, šampony a další produkty

Propolis se dále objevuje ve rtěnkových tyčinkách a balzámech na rty (kde se využívá spíše jeho tradiční pověst „ochranné“ látky a mírné antimikrobiální vlastnosti), i ve vlasové kosmetice – zde je zajímavé, že se zkoumá i jako přírodní biokonzervant, tedy látka prodlužující mikrobiologickou stabilitu přípravku bez syntetických konzervačních látek. Pro srovnání s tradičním domácím zpracováním, kde se propolis využívá v koncentrovanější a méně standardizované formě, může posloužit náš návod na přípravu propolisové masti – ten je ovšem určen k jinému účelu než průmyslově testovaný kosmetický přípravek a neprošel srovnatelným testováním.

Regulace, INCI a problém standardizace

V Evropské unii podléhají kosmetické výrobky nařízení (ES) č. 1223/2009, které mimo jiné vyžaduje uvedení úplného seznamu složek na obalu pod jejich mezinárodním názvem INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients). Propolisový extrakt se v INCI databázích vede pod označením „Propolis Extract“ (případně varianty jako propolis wax nebo propolis cera u voskové frakce) a jeho použití samo o sobě není nijak zvlášť regulačně omezené – podléhá stejným obecným požadavkům na bezpečnost jako jiné rostlinné a včelí extrakty.

Praktický problém je jinde: propolis je přírodní produkt s vysoce proměnlivým složením v závislosti na botanickém původu (stromy, z nichž včely sbíraly pryskyřici), geografické oblasti a ročním období. To ztěžuje standardizaci – dva výrobky označené „propolis extract“ mohou obsahovat výrazně odlišné poměry aktivních flavonoidů a fenolických kyselin, a tedy i odlišnou účinnost. Seriózní výrobci proto standardizují extrakt na obsah konkrétních markerových látek (typicky celkových flavonoidů nebo konkrétních kyselin), ale spotřebitel to z etikety běžně nepozná – INCI název sám o sobě neříká nic o koncentraci ani kvalitě použitého extraktu.

Na co si dát pozor

Propolis patří mezi produkty včelařství s dobře zdokumentovaným potenciálem vyvolat kontaktní alergickou reakci. Novější evropská studie 🔵 testující různé propolisové přípravky u pacientů vyšetřovaných kvůli podezření na kontaktní alergii potvrdila, že propolis zůstává relevantním kontaktním alergenem a že citlivost na něj se liší podle typu a původu testovaného materiálu (Antelmi et al., 2025). Podobně skandinávská studie 🔵 zařadila testování propolisu do standardní baterie alergenů a zaznamenala nezanedbatelný podíl pozitivních reakcí u testovaných pacientů (Nyman et al., 2021). Rozsáhlý souhrnný přehled 🟢 mapující literaturu o kontaktní alergii na propolis za období 2013–2025 pak potvrzuje, že jde o dlouhodobě sledovaný a stále aktuální problém, mimo jiné proto, že propolis je chemicky příbuzný topolovým pupenům a osobám alergickým na topolový balzám nebo příbuzné rostlinné pryskyřice hrozí zkřížená reakce (de Groot & Rustemeyer, 2025).

Kosmetický slib versus medicínský důkaz

Rozdíl mezi „kosmetickým“ a „medicínským“ propolisem není jen v marketingu, ale i v tom, jaký typ důkazu se za tvrzením skrývá. Zatímco u léčebného použití propolisu v dermatologii nebo při hojení ran existují klinické studie hodnotící konkrétní diagnózy a srovnávající propolis s léčivými přípravky, kosmetické tvrzení „zpomaluje stárnutí pleti“ se opírá především o kombinaci in vitro mechanistických dat a malého počtu otevřených nebo částečně kontrolovaných studií. To je legitimní vědecký základ pro formulaci přípravku, ale spotřebitel by měl očekávat spíše podpůrný, kosmetický efekt (hydratace, antioxidační ochrana, subjektivně příjemnější pokožka) než dramatickou proměnu vzhledu srovnatelnou s procedurami založenými na silných aktivních látkách typu retinoidů, u nichž je klinická evidence řádově rozsáhlejší.

Poctivá formulace v tomto ohledu obvykle kombinuje propolis s dalšími, lépe klinicky prověřenými složkami (vitamin C, niacinamid, kyselina hyaluronová) spíše než aby na propolisu stavěla celé tvrzení o účinnosti výrobku. Chemické pozadí, proč propolis vůbec tyto vlastnosti má, popisujeme v článku o tom, co propolis je a proč ho včely vyrábějí – včelí „lepidlo“ má v úlu primárně ochrannou a antimikrobiální funkci, a právě z ní kosmetický průmysl odvozuje své marketingové sliby.

Časté otázky

Funguje propolis v krému opravdu proti vráskám?
Existují dvě menší klinické studie, které zaznamenaly zlepšení elasticity kůže nebo snížení hloubky vrásek po několikatýdenním používání propolisového přípravku. Jde o nadějný, ale zatím omezený a ne zcela nezávisle potvrzený nález – nelze jej srovnávat s rozsáhlou evidencí u zavedených protistárnoucích látek.

Je propolis v kosmetice bezpečný?
Pro většinu lidí ano, ale propolis patří mezi uznávané kontaktní alergeny a u citlivějších jedinců může vyvolat podráždění nebo alergickou reakci, zejména u osob alergických na jiné včelí produkty nebo na topol.

Co znamená, když je na obalu napsáno „propolis extract“?
Jde o standardní INCI název, který kosmetický výrobce musí uvést, pokud přípravek propolisový extrakt obsahuje. Název sám o sobě ale neříká nic o koncentraci, kvalitě ani standardizaci použitého extraktu.

Chrání propolis kůži před sluncem?
Laboratorní data naznačují mírnou vlastní fotoprotektivní a antioxidační aktivitu extraktu, ale klinicky ověřené zvýšení SPF hotového výrobku u lidí prokázáno není. Propolisová kosmetika by neměla nahrazovat standardní opalovací krém s deklarovaným SPF.

Liší se kvalita propolisu podle výrobce?
Ano, výrazně. Složení propolisu závisí na botanickém a geografickém původu, takže dva přípravky se stejným INCI názvem mohou obsahovat odlišné množství účinných látek. Standardizace na obsah flavonoidů je znakem serióznějšího výrobce, i když se to na etiketě obvykle nedozvíte přímo.

Je propolis v kosmetice totéž jako propolis používaný léčebně?
Ne úplně. Suroviná je stejná, ale právní rámec, požadovaná úroveň důkazů a povolená tvrzení se liší – kosmetika nesmí deklarovat léčbu nemoci, zatímco u léčivého nebo zdravotnického použití (viz článek o propolisu v dermatologii) je vyžadována jiná úroveň klinické evidence.

Zdroje

1. Radić B, Radić S, Mašek T, Šuran J. Anti-wrinkle efficacy of standardized phenolic acids polymer extract (PAPE) from propolis: implications for antiaging and skin health. Journal of Cosmetic Dermatology. 2024;23(10):3372-3381. DOI: 10.1111/jocd.16405. PMID: 38943252.
2. An JY, Kim C, Park NR, Jung HS, Koo T, Yuk SH, Lee EH, Cho SH. Clinical Anti-aging Efficacy of Propolis Polymeric Nanoparticles Prepared by a Temperature-induced Phase Transition Method. Journal of Cosmetic Dermatology. 2022;21(9):4060-4071. DOI: 10.1111/jocd.14740.
3. Widelski J, Gawęł-Bęben K, Czech K, Paluch E, Bortkiewicz O, Kozachok S, Mroczek T, Okińczyc P. Extracts from European Propolises as Potent Tyrosinase Inhibitors. Molecules. 2022;28(1):55. DOI: 10.3390/molecules28010055.
4. Senol Deniz FS, Erdogan Orhan I, Filipek PA, Ertas A, Gstir R, Jakschitz T, Bonn GK. Evaluation of the Anti-Aging Properties of Ethanolic Extracts from Selected Plant Species and Propolis by Enzyme Inhibition Assays and 2D/3D Cell Culture Methods. Pharmaceuticals. 2025;18(3):439. DOI: 10.3390/ph18030439.
5. Gregoris E, Fabris S, Bertelle M, Grassato L, Stevanato R. Propolis as potential cosmeceutical sunscreen agent for its combined photoprotective and antioxidant properties. International Journal of Pharmaceutics. 2011;405(1-2):97-101. DOI: 10.1016/j.ijpharm.2010.11.052. PMID: 21134430.
6. An SH, Ban E, Chung IY, Cho YH, Kim A. Antimicrobial Activities of Propolis in Poloxamer Based Topical Gels. Pharmaceutics. 2021;13(12):2021. DOI: 10.3390/pharmaceutics13122021. PMID: 34959303.
7. Antelmi A, Trave I, Gallo R, Cozzani E, Parodi A, Bruze M, Svedman C. Prevalence of Contact Allergy to Propolis—Testing With Different Propolis Patch Test Materials. Contact Dermatitis. 2025;92(5):349-357. DOI: 10.1111/cod.14773. PMID: 40024247.
8. Nyman GSA, Giménez-Arnau AM, Grigaitiene J, Malinauskiene L, Paulsen E, Hagvall L. Patch Testing with Propolis of Different Geographical Origins in a Baseline Series. Acta Dermato-Venereologica. 2021;101(11):adv00591. DOI: 10.2340/actadv.v101.423. PMID: 34664078.
9. de Groot A, Rustemeyer T. Contact Allergy to Propolis: Update 2013–2025. Dermatitis. 2025;37(4):563-588. DOI: 10.1177/17103568251392243.

Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.

Pokračujte dalším dílem seriálu: Alkoholové versus vodné extrakty propolisu