Propolis v péči o dutinu ústní (51)

Propolis se v posledních dvaceti letech stal běžnou přísadou ústních vod, zubních past a gelů proti zánětu dásní. Co ale o jeho účinku v dutině ústní skutečně vědí klinické studie – a kde končí reálná data a začíná marketing? Tento článek shrnuje, co bylo prokázáno u plaku, zánětu dásní, zápachu z úst a mikrobiomu, a na co je naopak potřeba být opatrný.

Dutina ústní je jedním z míst, kde se včelí tmel testuje nejčastěji – studií je zde podstatně víc než u řady jiných aplikací propolisu. Důvod je prostý: ústní sliznice a zubní plak jsou snadno dostupné pro klinické hodnocení, existují standardizované indexy (plakový index, gingivální index, počet kolonií bakterií ve slinách) a srovnání s běžně používaným chlorhexidinem je metodicky přímočaré. Než se ale pustíme do konkrétních čísel, je užitečné připomenout si, co je propolis a proč ho včely vyrábějí – tmel, kterým si včely utěsňují úly a dezinfikují jejich vnitřní povrchy, je směsí pryskyřic rostlinného původu, vosku a včelích enzymů, a právě z jeho chemického složení (flavonoidy, deriváty kyseliny kávové, terpeny) se odvozuje většina předpokládaných biologických účinků.

Proč by propolis měl v ústech vůbec fungovat

Mechanismus, kterým se propolis v marketingových materiálech nejčastěji vysvětluje, navazuje na jeho antibakteriální účinky prokázané primárně in vitro. Etanolové extrakty propolisu tlumí růst řady bakterií spojených s ústním mikrobiomem, včetně Streptococcus mutans (hlavní původce zubního kazu), Porphyromonas gingivalis, Prevotella intermedia a Treponema denticola (bakterie spojované s paradontózou a zápachem z úst) 🔴. K tomu se přidává schopnost tlumit tvorbu biofilmu a soubor protizánětlivých účinků, které jsou podrobněji popsané v článku o vztahu propolisu a zánětu. To jsou ale pořád laboratorní data – klíčová otázka zní, zda se tyto efekty projeví i v ústech reálného člověka, který si vypláchne pusu roztokem propolisu, ne v Petriho misce.

Plak a zánět dásní: co ukazují klinické studie

Nejvíc dat existuje k použití propolisu ve formě ústní vody u gingivitidy – tedy počátečního, reverzibilního zánětu dásní způsobeného hromaděním plaku. Systematický přehled devíti randomizovaných studií (333 participantů) z roku 2020 srovnával ústní vody s propolisem přímo s chlorhexidinem 🟢. Výsledek byl smíšený: u redukce plaku byla v pěti z osmi studií účinnost srovnatelná, ve dvou vyšel lépe chlorhexidin a v jedné propolis; u zánětu dásní byl propolis v části studií hodnocen o něco lépe, autoři to připisují jeho protizánětlivým vlastnostem, ale zdůrazňují malé vzorky a heterogenní metodiku (Halboub et al., 2020).

Konkrétní klinickou zkušenost popisuje starší fázová studie s 5% alkoholovou emulzí propolisu u 25 pacientů: po 45 a 90 dnech používání klesl plakový index o 24–26 % a gingivální index téměř o 40 % oproti výchozím hodnotám 🔵. U čtyř účastníků se objevilo pálení v ústech nebo pocit sucha, což autoři zmiňují jako mírné, ale reálné nežádoucí účinky (Pereira et al., 2011). Novější randomizovaná studie z Malajsie s křížovým designem u 45 dobrovolníků zase ukázala u propolisové ústní vody větší pokles plakového i gingiválního indexu než u chlorhexidinu po 21 dnech používání, i když autoři sami připomínají, že tři týdny jsou na definitivní závěr krátká doba 🔵 (Gunjal & Pateel, 2024).

Souhrnně: propolis se v těchto studiích chová jako přípravek se srovnatelnou, občas mírně lepší účinností než zavedený chlorhexidin, ale s menší jistotou důkazů. To je důležitý rozdíl – „srovnatelný v malé studii“ neznamená totéž co „prokázaně stejně účinný“.

Propolis versus chlorhexidin – proč se srovnávají

Chlorhexidin je desetiletí používaný standard mezi antiseptickými ústními vodami, ale má známé nevýhody: hnědé zbarvení zubů a plomb při delším používání, přechodnou poruchu vnímání chuti a u části lidí podráždění sliznice. Proto je propolis atraktivním kandidátem na „přírodní alternativu“ – ne proto, že by byl automaticky bezpečnější (viz kapitola o alergii níže), ale protože v části studií nevykazoval stejné kosmetické vedlejší účinky. Metaanalýza zaměřená přímo na parodontální onemocnění (13 studií, z toho 8 randomizovaných) našla u propolisu statisticky významné zmenšení hloubky parodontálních chobotů oproti placebu a zlepšení markerů oxidačního stresu ve slinách, žádné závažné nežádoucí účinky nebyly hlášeny 🟢 (López-Valverde et al., 2021). To je slušný signál, ale rozsah efektu byl v absolutních číslech malý a heterogenita metod (různé indexy, různé koncentrace propolisu, různá délka sledování) autorům znemožnila spojit více parametrů do jedné souhrnné metaanalýzy.

Zubní kaz a Streptococcus mutans

Druhá oblast výzkumu se týká prevence zubního kazu, respektive potlačení bakterií, které kaz způsobují. Randomizovaná studie s tzv. typizovaným propolisem (standardizovaným na obsah účinných látek) u pacientů s aktivním kazem zaznamenala pokles počtu Streptococcus mutans a laktobacilů ve slinách po výplachu propolisovým roztokem, v podobném rozsahu jako u chlorhexidinu a lépe než u placeba 🔵 (Anauate-Netto et al., 2013). Podobným směrem míří i klinicko-kohortová studie zubní pasty obohacené o 3% etanolový extrakt brazilského zeleného propolisu u 32 dospělých: po několika týdnech používání se zlepšily hygienické indexy (API, OHI, SBI) a extrakt prokazoval antimikrobiální aktivitu především vůči grampozitivním bakteriím 🔵 (Skaba et al., 2013). Jde o menší studie, které samy o sobě nestačí na definitivní doporučení, ale spolu s in vitro daty o inhibici tvorby biofilmu 🔴 tvoří konzistentní obrázek: propolis přidaný do past nebo výplachů má měřitelný, byť ne dramatický, vliv na kazotvorné bakterie.

Zápach z úst (halitóza) a mikrobiom dutiny ústní

Chronický zápach z úst má z devadesáti procent původ přímo v dutině ústní – jde o produkty bakteriálního rozkladu bílkovin, tzv. těkavé sirné sloučeniny (VSC), které produkují převážně anaerobní grampozitivní i gramnegativní bakterie na povlaku jazyka a v paradontálních chobotech. Zajímavá zkřížená studie na deseti dobrovolnících srovnávala placebo, 3% etanolový extrakt propolisu a 0,12% chlorhexidin proti tzv. rannímu dechu (typický pokles slinění a nárůst bakteriální aktivity během spánku) 🔵. Obě aktivní látky – propolis i chlorhexidin – významně snížily koncentraci těkavých sirných sloučenin oproti placebu, bez statisticky významného rozdílu mezi nimi. Propolis navíc snížil zastoupení deseti bakteriálních druhů spojených se zápachem a parodontální patologií, včetně Porphyromonas gingivalis a Treponema denticola (de Faveri et al., 2022). Autoři opatrně uzavírají, že propolis typu 3 může sloužit jako doplňková léčba ranní halitózy – nikoliv jako náhrada příčinné léčby (parodontologické ošetření, čištění jazyka), pokud je zápach chronický a intenzivní.

Šířeji vzato ukazují dostupná data, že pravidelné používání propolisu mírně posouvá složení ústního mikrobiomu směrem k nižšímu zastoupení patogenních anaerobů, aniž by drasticky eliminovalo celé bakteriální spektrum – na rozdíl od chlorhexidinu, který působí méně selektivně. Zda je to z dlouhodobého hlediska výhoda (menší narušení rovnováhy mikrobiomu) nebo jen slabší účinek, ukážou až delší studie.

Jak se propolis v ústní hygieně prakticky používá

V praxi se propolis do ústní péče dostává třemi cestami: jako hotový komerční přípravek (ústní voda, gel, zubní pasta se standardizovaným extraktem), jako doplněk domácí přípravy z propolisové tinktury (několik kapek rozředěných ve vodě jako výplach po vyčištění zubů), nebo lokálně na afty a drobná poranění sliznice, kde se podobně jako u kůže využívá i propolisová mast, případně přímo tinktura nanesená vatovou tyčinkou. U domácí tinktury je zásadní rozdíl oproti klinickým studiím: ty pracují s přesně dávkovaným, typicky 3–5% standardizovaným extraktem, zatímco doma připravená tinktura má proměnlivou koncentraci podle zdroje propolisu a doby macerace. To znamená, že přenášet čísla z klinických studií na domácí výplach „od oka“ je zavádějící – jde spíš o doplňkovou, tradičně používanou variantu než o klinicky ověřený postup se stejnou účinností.

Etanolová tinktura se navíc do úst nepoužívá neředěná – vysoký obsah alkoholu a koncentrovaných pryskyřičných látek dráždí sliznici, o čemž svědčí i hlášené pálení v ústech u části účastníků klinických studií zmíněných výše.

Na co si dát pozor: alergie a limity použití

Druhé omezení je praktické: propolis v žádné dostupné studii nenahradil mechanické čištění zubů, mezizubní hygienu ani profesionální odstranění zubního kamene. Ve všech výše popsaných studiích byl testován jako doplněk k běžné ústní hygieně, ne jako její náhrada. U pokročilé parodontitidy nebo akutních zánětů je namístě zubní nebo parodontologické ošetření – propolisová ústní voda může být užitečným doplňkem terapie, ne prvním krokem.

Časté otázky

Může propolisová ústní voda nahradit chlorhexidin po zákroku v ordinaci?
Ne bez konzultace se zubařem. Chlorhexidin se po parodontologických zákrocích předepisuje v přesné koncentraci a době užívání kvůli specifické situaci hojení; propolis v této indikaci nemá srovnatelně silná data a rozhodně by ho neměl nahrazovat bez doporučení ošetřujícího lékaře.

Pomůže propolis proti zápachu z úst, který přetrvává celý den?
Studie, které ukázaly efekt na těkavé sirné sloučeniny, se týkaly hlavně ranního dechu po probuzení. U chronické, celodenní halitózy může mít propolis podpůrný efekt, ale je potřeba nejdřív vyloučit příčinu – zubní kaz, parodontitidu, povlak na jazyku, případně mimoústní zdroje zápachu.

Je bezpečné propolisovou tinkturu polykat při výplachu úst?
Malé množství zbytkové tinktury po výplachu obvykle nepředstavuje problém u dospělých bez alergie, cíleně se ale polykání nedoporučuje kvůli obsahu alkoholu a riziku podráždění žaludeční sliznice při vyšších dávkách nebo časté aplikaci.

Můžu propolis používat u dětí na čištění zoubků?
Klinická data u dětí jsou omezená a týkají se hlavně dohledu nad rizikem zubního kazu u starších dětí, ne malých dětí. Vzhledem k riziku alergické reakce a chybějícím bezpečnostním datům u nejmenších dětí je vhodné použití u dětí předem probrat s dětským zubařem.

Barví propolis zuby jako chlorhexidin?
V dostupných studiích nebylo hnědé zbarvení zubů uváděno jako častý nežádoucí účinek propolisu, na rozdíl od chlorhexidinu. Tmavě zbarvená tinktura ale může krátkodobě zabarvit sliznici nebo jazyk, což po chvíli odezní.

Existuje standardizovaný propolisový přípravek, nebo se koncentrace liší přípravek od přípravku?
Liší se výrazně. Komerční přípravky uvádějí procento extraktu (typicky 3–5 %), ale přesné složení závisí na geografickém původu propolisu a výrobním postupu. To je jeden z hlavních důvodů, proč se výsledky studií mezi sebou těžko srovnávají.

Shrnutí

Propolis má v ústní hygieně jedno z lépe zdokumentovaných uplatnění mezi všemi jeho tradičními aplikacemi – existuje řada randomizovaných studií i několik systematických přehledů. Data ukazují konzistentní, mírný pozitivní efekt na plak, zánět dásní a ranní zápach z úst, v části srovnání na úrovni chlorhexidinu. Zároveň ale žádná ze systematických prací nehodnotí kvalitu důkazů jako vysokou – studie jsou malé, krátké a metodicky nejednotné. Propolis proto dává smysl jako doplněk běžné ústní hygieny u lidí, kteří ho snášejí, ne jako zázračná náhrada čištění zubů nebo léčby u zubaře. A u lidí s alergií na včelí produkty nebo topolové pryskyřice je na místě obezřetnost už od první aplikace.

Zdroje

1. Ballouk M, Altinawi M, Al-Kafri A, Zeitounlouian TS, Fudalej PS. Propolis mouthwashes efficacy in managing gingivitis and periodontitis: a systematic review of the latest findings. BDJ Open. 2025;11(1):5. DOI: 10.1038/s41405-025-00294-z.
2. Halboub E, Al-Maweri SA, Al-Wesabi M, Al-Kamel A, Shamala A, Al-Sharani A, Koppolu P. Efficacy of propolis-based mouthwashes on dental plaque and gingival inflammation: a systematic review. BMC Oral Health. 2020;20:198. DOI: 10.1186/s12903-020-01185-5.
3. López-Valverde N, Pardal-Peláez B, López-Valverde A, Flores-Fraile J, Herrero-Hernández S, Macedo-de-Sousa B, Herrero-Payo J, Ramírez JM. Effectiveness of Propolis in the Treatment of Periodontal Disease: Updated Systematic Review with Meta-Analysis. Antioxidants (Basel). 2021;10(2):269. DOI: 10.3390/antiox10020269. PMID: 33578659.
4. Pereira EM, et al. Clinical Evidence of the Efficacy of a Mouthwash Containing Propolis for the Control of Plaque and Gingivitis: A Phase II Study. Evid Based Complement Alternat Med. 2011;2011:750249. DOI: 10.1155/2011/750249. PMID: 21584253.
5. Gunjal S, Pateel DGS. Comparative effectiveness of Propolis with chlorhexidine mouthwash on gingivitis – a randomized controlled clinical study. BMC Complement Med Ther. 2024;24:154. DOI: 10.1186/s12906-024-04456-8.
6. de Faveri M, Pupio GC, Koo H, Bueno-Silva B, de Oliveira KM, Figueiredo LC, Rosalen PL, Hayacibara RM, Fujimaki M. The effect of Brazilian propolis type-3 against oral microbiota and volatile sulfur compounds in subjects with morning breath malodor. Clin Oral Investig. 2022;26(2):1531-1541. DOI: 10.1007/s00784-021-04125-x.
7. Anauate-Netto C, Marcucci MC, Paulino N, Anido-Anido A, Amore R, de Mendonça S, Borelli Neto L, Bretz WA. Effects of Typified Propolis on Mutans Streptococci and Lactobacilli: a Randomized Clinical Trial. Braz Dent Sci. 2013;16(2):31-36. DOI: 10.14295/bds.2013.v16i2.879.
8. Skaba D, Morawiec T, et al. Influence of the Toothpaste with Brazilian Ethanol Extract Propolis on the Oral Cavity Health. Evid Based Complement Alternat Med. 2013;2013:215391. DOI: 10.1155/2013/215391.
9. Walgrave SE, Warshaw EM, Glesne LA. Allergic contact dermatitis from propolis. Dermatitis. 2005;16(4):209-215. DOI: 10.2310/derm.1.2005.2119. PMID: 16536336.

Tento článek je součástí seriálu Seriál Apiterapie – přehled a obsah všech dílů.

Pokračujte dalším dílem seriálu: Propolis a zdraví dásní