Afrikanizovaná včela (hovorově „včela zabijačka“) je hybrid mezi evropskými poddruhy včely medonosné a africkou poddruh Apis mellifera scutellata, zavlečenou v 50. letech 20. století do Brazílie pro šlechtitelské pokusy. Hybridizací s místními populacemi vznikl nový ekotyp s velmi agresivní obrannou strategií, vysokou rojivostí a schopností rychlého šíření.
Afrikanizované včely se během desetiletí rozšířily přes celou Latinskou Ameriku a v 90. letech pronikly do jihovýchodních USA. Jejich bodnutí není jedovatější než u evropských včel, ale reagují na podráždění mnohem intenzivněji – celé společenstvo může pronásledovat narušitele na vzdálenost přes 500 metrů a útočit i při minimálním podráždění. V USA jsou od roku 1990 příčinou desítek úmrtí ročně.
Z vědeckého hlediska je afrikanizovaná včela zajímavým příkladem hybridizace a přirozené selekce. V tropickém klimatu překonává evropské poddruhy v produktivitě a odolnosti vůči chorobám a parazitům. Šlechtitelské snahy o výběr mírných liniání z afrikanizované populace dosáhly určitých výsledků (tzv. „Africanized Gentle Bees“), ale kontrolovaný chov je v tropickém prostředí obtížný kvůli nekontrolovanému páření v přírodě.