Buckfastská včela je uměle vyšlechtěné plemeno, respektive plemenná kombinace medonosné včely, kterou od počátku dvacátého století vyvíjel bratr Adam, mnich benediktinského opatství Buckfast v jižní Anglii. Jeho cílem bylo vytvořit včelu odolnou vůči tehdy rozšířené nemoci zvané akarinóza a zároveň spojující nejlepší vlastnosti více evropských i mimoevropských plemen, jako je mírnost, plodnost, produktivita a odolnost vůči nemocem.
Bratr Adam za tímto účelem podnikal rozsáhlé cesty po Evropě, Africe a Blízkém východě, odkud dovážel matky různých místních plemen a poddruhů, které postupně systematicky křížil a selektoval po dobu více než padesáti let. Výsledná buckfastská včela není jedním geneticky ustáleným poddruhem jako kraňka, ale spíše otevřeným plemenným programem založeným na kontrolovaném křížení a přísné výběrové selekci.
Mezi hlavní přednosti buckfastské včely patří vysoká medná produktivita, dobrá mírnost, nízký sklon k rojení a poměrně dobrá odolnost vůči některým chorobám. Její chov vyžaduje udržování čistoty linií řízeným pářením, nejčastěji pomocí instrumentálního oplodnění nebo izolovaných chovných stanic, a je oblíbený zejména mezi výkonnostně orientovanými včelaři v západní a střední Evropě.