Feromony matky, souhrnně označované jako mateří látka, jsou směsí chemických signálů vylučovaných především kusadlovými žlázami matky, které zásadním způsobem řídí sociální soudržnost a fyziologii celého včelstva. Dělnice tyto látky přijímají při vzájemném kontaktu s matkou a dále je předávají potravou a dotykem mezi sebou, čímž se informace o přítomnosti a kvalitě matky během několika hodin rozšíří po celém úlu.
Mateří látka potlačuje u dělnic vývoj vaječníků, a brání jim tak v kladení vlastních neoplozených vajíček, dále přitahuje dělnice k matce a udržuje kolem ní tzv. družinu, a zároveň signalizuje včelám, že včelstvo je matkaté a v pořádku. Pokud matka zestárne, onemocní nebo náhle zahyne, koncentrace feromonu v úlu prudce klesá, což dělnice rozpozná během několika hodin a zahájí nouzovou výchovu nové matky z mladých larev.
Kromě feromonů matky hraje ve včelstvu roli i řada dalších chemických signálů, například poplašný feromon uvolňovaný při bodnutí nebo feromon plodu, který informuje dělnice o množství a stáří vychovávaného potomstva. Studium feromonové komunikace patří k důležitým oblastem moderního výzkumu sociálního chování včel.