Hniloba včelího plodu (evropský hniloba, European Foulbrood – EFB) je bakteriální onemocnění larválního plodu medonosné včely způsobené primárně bakterií Melissococcus plutonius za přispění dalších bakterií (zejm. Paenibacillus alvei, Enterococcus faecalis). Na rozdíl od amerického moru netvoří M. plutonius spory (přesněji: tvoří jen velmi málo odolné struktury) a onemocnění je obecně méně persistentní a závažné, přesto může při silném propuknutí způsobit značné ztráty a v ČR podléhá veterinárnímu dozoru jako sledovaná nákaza.
Infekce postihuje mladé larvy, obvykle před zakrytím buňky (2.–4. den larválního vývoje). Bakterie se množí v trávicím traktu larvy a konkuruje jí o potravu; nakonec larva hladovostí a toxickým působením uhyne. Nakažené larvy uhynulé před zakrytím buňky leží v buňce zvráceně, scvrkle nebo zkroucené – nejsou rovnoběžně s buňkou jako zdravé larvy, ale stočené u stěn nebo zcela v nepravidelné poloze. Charakteristickým znakem je změna barvy: zdravá larva je perleťově bílá, nakažená rychle žloutne (žlutohnědá, hnědá), bez lesku. Na rozdíl od moru amerického tvoří uhynulé larvy při zkoušce zápalkou spíše drobivou, nekohezivní hmotu než nitkovitou masu.
Zápach u evropského hnilobau je méně výrazný než u amerického moru – připomíná spíše kyselé nebo lehce kyselé mléko. Silně nakažené včelstvo má plásty s „pepřovým“ nebo mozaikovitým uspořádáním plodu – zdravé a nakažené buňky se nepravidelně střídají. Víčka nakažených buněk bývají zachována (larvy uhynuly před zakrytím), takže plod vypadá otevřeně mozaikovitě. U moru amerického jsou naopak buňky zakryty, ale víčka jsou typicky prohnutá nebo perforovaná.
Epidemiologie evropského hnilobau je silně ovlivněna stresem včelstva. Onemocnění propuká nejčastěji na jaře, kdy je potravní tlak vysoký (velká plocha plodu, přerušení snůšky) a imunita larev snížena. Silná, výživně dobře zásobená včelstva s dostatkem pylu jsou výrazně odolnější. Příznivé podmínky pro propuknutí jsou: špatné počasí, nedostatek pylu, přelidnění úlu, přítomnost jiných infekcí. V dobrém medobraní se stav vlastní silou zlepšuje, protože včelstvo „přeroste“ nákazu.
Léčba antibiotiky (oxitetracyklin) je v EU zakázána. Hlavními opatřeními jsou: zlepšení výživy (přikrmování pylovými náhražkami), redukce plodního tělesa, výměna starých plástů za nové, výměna královny za mladou (přerušení kladení = přerušení cyklu infekce), a v závažných případech přerojení do čistého úlu na prázdné plásty. Veterinárnímu orgánu se hlásí podezření na onemocnění; definitivní diagnóza je stanovena laboratorně.
Prevence zahrnuje pravidelné prohlídky plodu, obměnu plástů každé 3–4 roky, zajištění dostatku pylové potravy, vyhýbání se přelidnění úlu a práci se zdravými, vitálními včelstvy. Evropský hniloba je méně hrozivý než americký mor, ale opakovaná propuknutí v průběhu let mohou trvale oslabit produkční potenciál včelstva.