Hygienické chování (anglicky „hygienic behavior“) je geneticky podmíněná vlastnost včelích kolonií, jejíž podstatou je schopnost dělnic detekovat, otevírat víčka buněk a odstraňovat nemocný nebo napadený plod z hnízda dříve, než se patogen množí nebo roztoč dokončí svůj vývoj. Jde o přirozený imunitní mechanismus kolonie, který je klíčovým cílem šlechtitelských programů zaměřených na zvýšení odolnosti vůči chorobám a Varroe.
Historie a objev
Hygienické chování bylo poprvé systematicky popsáno W. C. Rothenbuhlerem v 50. a 60. letech 20. století, který prokázal, že schopnost odstraňovat mrtvý plod je dědičná a řízena přinejmenším dvěma nezávislými geny: jeden gen ovládá schopnost rozlomit (otevřít) víčko buňky, druhý schopnost odstranit obsah. Potomci linií s hygienickým chováním vykazují dramaticky nižší infekci morem plodu a nižší roztočí zátěž.
Mechanismus a rozsah
Hygienické dělnice jsou schopny detekovat nemocný nebo mrtvý plod čichem (přes víčko buňky) a na základě chemických signálů (uhlovodíky na povrchu kutikuly larvy) rozlišit zdravý plod od infikovaného. Po detekci plod otevírají, odstraňují a vhazují mimo úl v průběhu několika hodin. Tato schopnost se projevuje nejen vůči moru, nosemóze nebo plísním, ale i vůči Varroa – linie s VSH (Varroa Sensitive Hygiene) vyhledávají a odstraňují buňky s rozmnožujícími se samicemi Varroy, čímž omezují rozmnožování roztoče.
Testování hygienického chování
Standardizovaný test spočívá v zavedení kruhu mrtvého nebo zmrazeného (tekutý dusík) plodu o průměru přibližně 9 cm² (přibližně 100 buněk) do hnízdního plástu a sledování doby, za níž včely buňky vyčistí. Rámec zbavený 95–100 % obsahu mrtvých buněk do 48 hodin je považován za vysoce hygienický (HH linie). Tento test se rutinně používá v plemenářských programech.
Šlechtitelský potenciál
Linie s prokázaným hygienickým chováním jsou cílem mezinárodních šlechtitelských projektů (SMARTBEES, BeeBreed, COLOSS). V ČR se plemenářsky pracuje s různými ekotypy kraňské včely (Apis mellifera carnica), přičemž hygienické chování je jedním ze sledovaných znaků při výběru otcovských i mateřských linií. Zvýšení frekvence hygienkých genů v populaci snižuje závislost na chemické léčbě a zvyšuje udržitelnost chovu.