Imunita včel – jejich schopnost bránit se patogenům a parazitům – funguje na úrovni jedince i celé kolonie. Je to komplexní systém zahrnující vrozené buněčné a humorální mechanismy obranného organismu, a na koloniální úrovni behaviorální imunitu (hygienické chování, propolis, termoregulace, sociální ochrana). Pochopení imunity včel je klíčové pro porozumění příčinám nemocí a pro vývoj nových ochranných strategií.
Individuální vrozená imunita
Včely – stejně jako ostatní bezobratlí – nemají adaptivní (získanou) imunitu s protilátkami a paměťovými buňkami. Jejich obrana závisí na vrozené imunitě: hemocyty (buňky hemolymfy) fagocytují patogeny nebo je opouzdřují melanizací; humorální složka zahrnuje antimikrobiální peptidy (defensiny, abaecin, apidaecin, hymenoptaecin), lysozym a reaktivní kyslíkové formy. Melanizace poraněné tkáně nebo cizorodého tělesa je rychlou první linií obrany.
Koloniální behaviorální imunita
Kolonie jako celek disponuje behaviorálními imunitními mechanismy: hygienické chování (odstraňování nemocného plodu), propolizace vletového otvoru a vnitřních ploch úlu (propolis obsahuje silice s antimikrobiálními účinky), termoregulace (zvýšení teploty jako „horečka“ při infekci), a sociální ošetřování (allogrooming – vzájemné čistění zbavující roztoče z těla spolubydlících). Rodiny s intenzivnějším allogroomingovým chováním mají nižší zátěž Varroy.
Poruchy imunity a imunosuprese
Imunita včel je oslabena celou řadou faktorů: Varroa destructor způsobuje přímou imunosupresi potlačením imunitní transkripce; viry (DWV, ABPV) interferují s imunitními signálními drahami; pesticidy (zejm. fungicidy v kombinaci s insekticidy) synergicky snižují expresi imunitních genů; podvýživa (monoflorální dieta, nedostatek pylu) omezuje tvorbu antimikrobiálních peptidů; stres z převozu nebo manipulace zvyšuje hladinu kortizolových analog u hmyzu.
Šlechtění odolnosti
Genetická variabilita v imunitní odpovědi dává šlechtitelům možnost selektovat linie s robustnější imunitou. Genomické studie identifikují geny spojené s vyšší odolností vůči Varroe, nosemóze nebo virům. Mezinárodní projekty (SMARTBEES, COLOSS, BeeStrong) kombinují terénní testování s genomickými markery pro urychlení šlechtění odolných a zdravých populací včel.