Jezevec jako škůdce ve včelíně

Jezevec lesní (Meles meles) je mohutná šelma z čeledi lasicovitých (Mustelidae), která se živí velmi rozmanitou potravou. Med a larvy včelí rodiny jsou pro jezevce mimořádně výhodným zdrojem energie – tuk, cukry i bílkoviny v jednom místě. Jezevci útočící na včelíny jsou zaznamenávány v Česku zejména v letních a podzimních měsících, kdy zvíře buduje tukové zásoby před zimním klokotáním (torporem).

Způsob poškozování

Jezevec je silný a vytrvalý: dokáže svými silnými tlapami s drápy překlápět úly, rozbíjet stěny méně odolných konstrukcí a vyndat plásty. Při útoku na úl způsobuje fyzické poškození celé konstrukce. Hluční nocní útok (rácháni, převrácení, rozbíjení) budí alarm strážkyň, což vede k vyrojení večerní nebo noční vlny obranářek, z nichž mnohé hynou. Převrácení úlu vystaví rodinu chladu a dezorganizaci, což může vést k úhynu v důsledku hypotermie nebo opuštění hnízda.

Typické příznaky útoku

Rány po drapech jezevce na vnějších plochách úlu, charakteristické stopy (pětiprstý otisk s výraznými drápy), rozházená dna nebo víka, potrhaná suchá tráva kolem – jezevec si před ullem hrabe v hledání potravy, nápadné poškrábání sloupků stojanu nebo nohou. Různí se od poškození kunou menší subtilitou a větší silou.

Ochranná opatření

Nejvýkonnější ochranou je opět elektrický ohradník, shodný s tím doporučovaným pro ochranu před medvědem (dvě linie drátu ve výšce 15 a 40 cm). Jezevec je nižší než medvěd, ale silnější než kuna – ohradník musí být spolehlivě uzemněn a pravidelně udržován. Mechanické zábrany (plechové opláštění dolní části úlu, silné síto pod vlet, těžké kameny na víku) mohou ztížit přístup. Pevné betonové nebo kovové stojany s hladkým povrchem snižují riziko překlopení.

Legislativa

Jezevec lesní je v ČR lovnou zvěří v rámci zákona o myslivosti; v honitbě ho lze lovit v lovné době. Škody jezevcem jsou obecně hůře kompenzovatelné než škody medvědem nebo vlkem. Prevence je proto nejdůležitější přístup – elektrický ohradník je relativně levnou a spolehlivou investicí.