Kojička, někdy označovaná také jako pečovatelka, je dělnice ve střední fázi svého vývoje, jejímž hlavním úkolem je péče o včelí plod – tedy krmení larev a udržování jejich optimálních životních podmínek. Zatímco nejmladší dělnice po vylíhnutí nejprve čistí buňky plástu, kojičky nastupují do své role zhruba mezi čtvrtým a desátým dnem věku, kdy jsou u nich plně vyvinuty hltanové a mandibulární žlázy produkující mateří kašičku.
Hlavní náplní práce kojičky je pravidelné krmení larev. Během prvních tří dnů dostávají všechny larvy výhradně mateří kašičku bohatou na bílkoviny; od čtvrtého dne se strava dělnických a trubčích larev mění na směs mateří kašičky, medu a pylu, zatímco larvy určené k vývoji v matku dostávají mateří kašičku po celou dobu vývoje ve výrazně větším množství. Kojička musí každou larvu navštívit i několiksetkrát denně, aby zajistila dostatečný a pravidelný přísun potravy – jde o jednu z časově nejnáročnějších činností v úlu.
Kromě krmení larev se kojičky podílejí i na dalších úlových pracích, jako je čištění buněk, regulace teploty a vlhkosti v oblasti plodového hnízda a předávání potravy dalším včelám prostřednictvím trofolaxe. Díky své poloze v centru úlu hrají kojičky také důležitou roli při šíření feromonů mezi včelstvem a při včasné detekci nemocného nebo poškozeného plodu, který následně odstraňují – tento projev se označuje jako hygienické chování.
Schopnost produkovat mateří kašičku je u kojiček dána aktivitou hltanových žláz, které se s přibývajícím věkem včely postupně zmenšují a jejich funkci přebírají žlázy voskotvorné, což signalizuje přechod dělnice do další životní fáze – stavitelky. Pokud však včelstvo náhle přijde o mladé včely (typicky po intoxikaci nebo prudkém úbytku), mohou se role kojiček dočasně ujmout i starší létavky, u nichž dojde k částečné regeneraci žláz – další příklad pozoruhodné flexibility dělby práce ve včelstvu.
Pro včelaře je přítomnost dostatku kojiček klíčová pro zdravý a silný plod – pokud včelstvo nemá dost mladých včel schopných krmit larvy, plod řídne, larvy jsou podvyživené a mohou i hynout, což se projeví tzv. kropenatým plodem. Síla generace kojiček je tak jedním z faktorů určujících, jak rychle a kvalitně se bude včelstvo rozvíjet.