Larva je druhé vývojové stadium včely medonosné, které následuje po vylíhnutí z vajíčka a předchází zakuklení. Jde o bezkřídlé, bezočí a nohou zbavené stadium připomínající drobnou bílou červovitou housenku stočenou na dně buňky, jehož jedinou biologickou úlohou je co nejrychleji růst – během pouhých několika dnů zvětší larva svou hmotnost až tisícinásobně, což je jeden z nejrychlejších růstových výkonů v celé živočišné říši.
Bezprostředně po vylíhnutí začínají kojičky larvu intenzivně krmit, a to v odstupňovaném režimu podle kasty a stáří. Všechny larvy dostávají v prvních přibližně třech dnech výhradně mateří kašičku vylučovanou hltanovými a kusadlovými žlázami mladých včel. Poté nastává klíčový rozdíl: larvy budoucích dělnic a trubců jsou přeřazeny na méně výživnou směs medu, pylu a vody, zatímco larvy určené k odchovu matek jsou mateří kašičkou krmeny v hojném množství po celou dobu vývoje – právě toto rozdílné krmení, nikoli genetika, rozhoduje o tom, zda se z geneticky totožného vajíčka vyvine dělnice, nebo matka.
Během larválního vývoje se larva v buňce několikrát svléká (prochází jednotlivými instary) a postupně mění polohu z původně stočené do napřímené, jak buňku svým rostoucím tělem stále více vyplňuje. Krátce před zakuklením larva přestává přijímat potravu, vyprázdní svůj střevní obsah (dosud jej záměrně zadržovala, aby neznečistila buňku) a je dělnicemi zavíčkována voskovým víčkem, čímž vzniká zavíčkovaný plod.
Larvální stadium je pro vývoj celého budoucího jedince rozhodující nejen výživou, ale i vnějšími podmínkami – teplota, vlhkost a případná přítomnost patogenů či parazitů (například roztoče Varroa destructor kladoucího vajíčka právě do buněk s hostitelskou larvou) v tomto období výrazně ovlivňují pozdější zdraví, velikost i délku života dospělé včely. Právě proto je stáří larvy klíčové i pro chovatelskou praxi.
Pro chov matek má stáří larvy zásadní praktický význam: k úspěšnému přelarvování (graftování) se používají výhradně velmi mladé larvy, ideálně necelý den staré, protože jen tak lze zajistit, aby byly krmeny mateří kašičkou od samého počátku a vyvinuly se v plnohodnotné, dobře vyvinuté matky. Použití starších larev vede k menším a méně kvalitním matkám, což je stejný princip, který se uplatňuje i u přirozeně vznikajících nouzových matečníků.