Lípa (rod Tilia) je opadavý strom, který patří k nejvýznamnějším medonosným dřevinám střední Evropy. V ČR se přirozeně vyskytují dva druhy: lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Lipová snůška bývá v polovině léta vrcholným včelařským zážitkem – vydatná, aromatická a typicky silná, avšak krátká a silně závislá na počasí.
Kvetení a medonosnost
Lípa srdčitá kvete o 1–2 týdny později než lípa velkolistá (přibližně červen–červenec). Květ je bohatě nektarový; denní sekrece nektaru na květ dosahuje 0,5–3 mg s obsahem cukrů 25–60 %. Lip je v naší krajině dostatek – aleje, parky, lesy – a za příznivého počasí (teplé noci, vlhko po dešti, denní teploty 25–30 °C) je snůška velmi vydatná; rodina může přinést 2–5 kg denně. Charakteristický lipový med je zlatožlutý, polosvětlý, s výraznou mentolovou nebo kafrovitou vůní a specificky nasládlou chutí; po čase krystalizuje na jemnou, světlou hmotu.
Rizika lipové snůšky
Lípa velkolistá (T. platyphyllos) je v literatuře uváděna jako potenciálně toxická pro čmeláky (Bombus spp.) – pod kvetoucími stromy bývají nalézáni přidušení nebo mrtvé čmeláci. Mechanismus byl diskutován (narkotický alkaloid tiliamid, nedostatek cukernatosti nektaru vyžadující nadměrný energetický výdej), avšak toxicita pro včelu medonosnou (Apis mellifera) nebyla prokázána. Včelaři s lípy ve svém dosahu se zpravidla nesetkávají s problémy.
Lipový med – vlastnosti a využití
Lipový med je jedním z nejoblíbenějších a nejznámějších druhů monoflórního medu. Typicky má výraznou vůni (mentol, kafr), jemně nahořklou dochu a zlatožlutou barvu. Krystalizuje pomaleji než řepkový med, ale rychleji než akátový – vzniklé krystaly jsou jemné a med má krémovou konzistenci. Lidová tradice mu přisuzuje léčivé účinky při nachlazení a zánětech dýchacích cest; vědecky je potvrzena antimikrobiální aktivita a expektorační (hlenovývratný) účinek lipových silic.
Lipová alej a krajina
Lípa je národním stromem ČR i Slovenska, symbolem Slovanství a historicky součástí venkovské kultury. Staré lipové aleje podél cest jsou ochranářsky cenné a pro včelaře mimořádně hodnotné – jedna stará lípa v době kvetení je zdrojem nektaru pro desítky tisíc sběralek. Ochrana starých lip a výsadba nových alejí je proto jednoznačně přínosná jak pro přírodu, tak pro včelařství.