Maloúlkový brouk (Aethina tumida, anglicky „small hive beetle“) je invazivní hmyzí škůdce pocházející z podsaharské Afriky, který byl od 90. let 20. století zavlečen do Severní Ameriky, Austrálie, Evropy (Itálie 2014) a dalších oblastí světa. V subsaharské Africe je původním škůdcem tamních včelstev, která si na něj vyvinula obranné mechanismy; evropská včela medonosná tyto mechanismy nemá, a proto jsou pro ni napadení mnohem nebezpečnější.
Morfologie
Dospělí brouci jsou malí (5–7 mm), tmavě hnědí až černí, s charakteristickým kyjovitým tvarem tykadel. Larvy jsou světle krémové, červovitého tvaru s řadou trnovitých výběžků na bocích a dosahují délky 10–11 mm. Kukly se vyvíjejí v půdě mimo úl.
Biologický cyklus
Samice klade vajíčka do trhlin v úlu, do zásobních plástů nebo přímo na povrch plodu. Líhnoucí se larvy se živí medem, pylem, plásty i plodem – vše poškozují a kontaminují výkaly. Fermentace, kterou larvy způsobují ve sklizni medu, produkuje charakteristický zápach (přirovnávaný k zápachu pomerančů) a med se stává nevhodným pro konzumaci i pro včely. Larvy se zakuklují v půdě mimo úl, odkud se dospělci vracejí zpět do úlu. Celý cyklus trvá za teplých podmínek 4–6 týdnů.
Škody na včelstvech
Silné napadení může vést k destrukci celého plástového prostoru a úhynu včelstva. Postižená rodina opouští kontaminovaný úl (fenomén „absconding“). Zvláště nebezpečná je kombinace s jiným stresem (nemocí, oslabením rodiny, nedostatkem potravy). Znehodnocení medných zásob způsobuje larvy i při relativně nízkém počtu brouků.
Situace v Evropě a legislativa
V EU je maloúlkový brouk zařazen mezi nákazy kategorie A (nařízení EU 2016/429), jeho výskyt musí být ihned hlášen a podléhá povinným eradikačním opatřením. V Itálii byl potvrzen v regionu Calabria v roce 2014 a následná eradikace probíhala několik let. Riziko šíření do dalších zemí EU trvá, a proto jsou na hranicích prováděny kontroly dovážených včelích produktů i živých včelstev.
Diagnostika a monitoring
Dospělci jsou dobře viditelní – při otevření úlu rychle utíkají do temných koutů. Pro monitoring se používají speciální pastičky (tzv. „beetle traps“) plněné olejem, které se vkládají na dno úlu. V půdě v okolí úlů lze hledat kukly při prokopávání. Podezřelé nálezy je nutno neprodleně hlásit veterinárním orgánům.
Regulace
V endemických oblastech (USA, Austrálie) se používají kombinace mechanických pastí, chemické ošetření půdy v okolí úlů a chov na prostorech se suchými podmínkami (brouk potřebuje vlhkou půdu pro zakuklení). V oblastech výskytu se doporučuje udržovat silná včelstva, minimalizovat prostor úlu a pravidelně kontrolovat dno úlu na přítomnost brouků.