Medovice je sladká tekutina vylučovaná mšicemi, červci a dalším sajícím hmyzem žijícím na listech a větvích stromů. Na rozdíl od nektaru, který pochází přímo z nektárií rostlin, je medovice produktem trávicího procesu hmyzu sajícího rostlinnou mízu (floém). Včely ji sbírají z povrchu listů a větví a zpracovávají na tmavý, aromatický lesní med – medovicový med je nutričně bohatší a aromaticky výraznější než typické květové medy.
Původci medovice
Hlavními producenty medovice jsou mšice (řád Hemiptera, čeleď Aphididae) a červci (řád Hemiptera, čeleď Coccidae). V lesích ČR produkují medovici zejm. Dreyfusia nordmannianae na jedlích, Cinara spp. na smrcích a borech, a Eulachnus spp. na borovicích. Lesní medovice je proto označována druhem stromu: jedlová medovice, smrková medovice, borová medovice. Medovice bývá hojnější v teplých a suchých letech s přemnožením mšic.
Složení medovice a lesního medu
Medovice obsahuje sacharidy (mimo jiné oligosacharidy melezitóza a rafinóza, které jsou pro včely špatně stravitelné), aminokyseliny, minerály a prchavé látky. Med z medovice (lesní med) se vyznačuje: tmavší barvou (hnědá až téměř černá u jedlové medovice), výraznou, někdy slaně-pryskyřičnou vůní, vyšším obsahem minerálů (draslík, hořčík, železo) a horkou chutí. Popelovitost lesního medu je 3–5× vyšší než u květových medů.
Rizika medovicového krmení pro zimující včely
Melezitóza a rafinóza jsou cukry, které včely neumí dobře strávit. Pokud zimní zásoby tvoří z velké části medovice nebo med z medovice, mohou zimující včely trpět průjmovitostí a zvýšenou mortalitou – střeva se plní nestrávitelnými zbytky, které nemohou vyloučit při uzavřeném zimním shluchu. Proto je důležité, aby zásoby určené pro zimování byly tvořeny převážně kvalitním medovicovým medem ze zdrojů s nízkou melezitózou nebo nahrazeny cukrovým sirupem.
Sběr medovice a pastevní podmínky
Medovicová snůška nastává nepravidelně – závisí na výskytu mšic, který je silně ovlivněn počasím (sucho v létě podporuje přemnožení). V dobrých medovicových rocích mohou rodiny stočit 10–20 kg lesního medu za letní a podzimní snůšku. Jedlová medovice z Šumavy nebo jesenických jedlin je nejvíce ceněna a jedlový med dosahuje na trhu nejvyšší ceny v ČR. Pastevní pohyb úlů do lesnatých oblastí při očekávané medovicové snůšce je pro včelaře ekonomicky výhodný.