Neonikotinoidy jsou syntetické insekticidy chemicky příbuzné nikotinu, které patří k nejpoužívanějším pesticidům na světě. Jsou schváleny pro ochranu řady plodin před škůdci, avšak jejich vliv na včely a další opylovače je předmětem intenzivního vědeckého i legislativního zájmu. Evropská unie zakázala v roce 2018 venkovní použití tří nejspornějších neonikotinoidů (imidakloprid, thiamethoxam, klothianidin) na veškeré venkovní plodiny s výjimkou skleníkového pěstování.
Chemie a mechanismus účinku
Neonikotinoidy působí jako agonisté nikotinových acetylcholinových receptorů hmyzího nervového systému – navazují se na receptory a způsobují trvalou excitaci nervových buněk vedoucí k ochrnutí a úmrtí. Jsou selektivně toxičtější pro hmyz než pro savce, protože savčí receptory mají odlišnou strukturu. Systemická aplikace (mořená semena, půdní granule, postřiky) způsobuje vstřebání do všech pletiv rostliny včetně nektaru a pylu.
Expozice včel
Včely přicházejí do kontaktu s neonikotinoidy prostřednictvím kontaminovaného nektaru a pylu, přímým postřikem nebo praší při setí mořeného osiva. Letální dávky způsobují okamžitou paralýzu a smrt. Subletální dávky jsou zákeřnější: zasahují navigaci a prostorovou paměť (včely nenajdou úl), snižují schopnost učení, narušují komunikaci tancem, oslabují imunitní systém a zvyšují náchylnost k nosemóze a virovým infekcím.
Regulace v EU
Na základě vědeckých posudků EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) z let 2013 a 2018 EU zakázala venkovní použití imidaklopridu, thiamethoxamu a klothianidinu. Acetamiprid a thiacloprid zůstaly povoleny s omezeními; thiacloprid byl zákazán v roce 2020 ze zdravotních důvodů. Výjimky pro nouzové použití udělují členské státy v případě nedostupnosti alternativ, což je zdrojem opakované kritiky ze strany ekologických organizací.
Vědecká diskuze
Vědecký konsenzus potvrzuje riziko neonikotinoidů pro opylovače zejména prostřednictvím subletálních efektů. Studie z reálných polních podmínek (tzv. „field studies“) ukázaly negativní dopady na úspěšnost zimování a reprodukci čmeláků. Odvětví zemědělské chemie a někteří vědci namítají, že laboratorní dávky jsou vyšší než reálná expozice v terénu, a zdůrazňují výnosy zemědělských plodin závisejících na ochraně pesticidy.
Alternativy a perspektivy
Výzkum se zaměřuje na biologickou ochranu plodin, selektivní insekticidy s nižší toxicitou pro opylovače, precizní zemědělství minimalizující postřiky a šlechtění plodin odolných vůči škůdcům. Součástí řešení je i podpora agro-environmentálních opatření (pásy divokých rostlin, biopásy) zvyšující dostupnost alternativní pastvy pro opylovače mimo exponovaná pole.