Nosemóza (nosematóza) je parazitární onemocnění dospělých medonosných včel způsobené mikrosporidie rodu Nosema. V Evropě se dnes setkáváme se dvěma druhy: původním Nosema apis (přítomnou v Evropě od pradávna) a invazivním Nosema ceranae (původem z Asie, u evropských včel poprvé popsána v roce 2006), přičemž N. ceranae dnes v ČR i ve velké části světa dominuje. Nosemóza patří k nejrozšířenějším a ekonomicky nejvýznamnějším onemocněním dospělých včel celosvětově.
Mikrosporidium Nosema napadá buňky epitelu středního střeva (ventrikulu) dělnic a královen. Spory přijaté potravou vyklíčí v alkalickém prostředí středního střeva, infekční vlákno (polar tubule) pronikne do epitelové buňky a dovnitř vstříkne sporoplasma. Parazit se intracelulárně množí (merogonie, sporogonie) a tvoří nové spory, které jsou uvolňovány výkaly a kontaminují buňky plástů, stěny úlu a přijímanou potravu. Epitelové buňky střeva jsou poškozeny nebo zabity, čímž se snižuje trávicí kapacita, vstřebávání živin a imunita střeva.
Klinické příznaky se u obou druhů do jisté míry liší. Nosema apis způsobuje klasické příznaky nosemózy: jarní průjem, znečistěný vletový otvor a spodní desku výkaly (žlutohnědé skvrny), ochablé včely plazící se po zemi před úlem, dysenterie, ztráta letové schopnosti a předčasné stárnutí dělnic. Nosema ceranae je zákeřnější: průjem bývá méně výrazný nebo chybí, ale způsobuje chronické oslabení – zkrácení životnosti dělnic, snížení produkce mateří kašičky, pokles zásoby a postupný tiché vymírání včelstva, někdy náhle a bez zjevného průjmu. Proto bývá diagnostikována pozdě.
Diagnóza nosemózy se provádí mikroskopickým vyšetřením zadečků 30–60 dělnic: zadečky se rozemelou v destilované vodě a kapka suspenze se prohlédne pod mikroskopem (100–400× zvětšení). Spory Nosema jsou oválné, lehce nazelenalé struktury velikosti 5–7 μm. Kvantitativní hodnocení se provádí Bürknerovou komůrkou. Diferenciace druhů (apis vs. ceranae) vyžaduje PCR analýzu.
Léčba nosemózy fumagilinem (antibiotikum s antinosematózním účinkem) je od roku 2014 v EU zakázána z důvodu obav o bezpečnost pro zdraví lidí. V současné době neexistuje schválený léčebný přípravek pro EU. Základem ochrany jsou tedy preventivní opatření: obměna plástů (spory přežívají v plástu roky), zajištění silného jarního rozvoje, dostatečné zimní zásoby, zamezení průvanu, výměna starých a nemocných královen a selekce odolnějších linií včel. Včasný přelet na jaře pomáhá přirozeně snížit kontaminaci rektem.
Nosemóza se šíří uvnitř úlu přes kontaminované zásoby a výkaly; mezi včelstvy přes bloudivé včely, rabování a výměnu nakažených plástů. Přezimování na medovicovém medu zvyšuje riziko nosemózy, protože vysoký obsah nestravitelných oligosacharidů přetěžuje střevo a přeplňuje rektální váček. Nosemóza je v ČR sledovanou nákazou s povinností hlášení.