Pestřenka včelí (Braula coeca, anglicky „bee louse“) je bezkřídlý, parazitický hmyz z řádu dvoukřídlých (Diptera), přestože svým vzhledem připomíná roztoče. Jedná se o jednoho z mála hmyzích ektoparazitů včely medonosné, který byl v Evropě znám již po staletí. Navzdory dramaticky znějícímu jménu „vši včelí“ způsobuje Braula relativně malé škody, a to převážně na matkách.
Taxonomie a morfologie
Přestože je Braula coeca řazena k dvoukřídlým, dospělci jsou zcela bezkřídlí – křídla se v průběhu evoluce parazitického životního stylu zcela redukovala. Dospělci měří 1–1,5 mm, jsou světle červenohnědí, s šesti nohami zakončenými hřebínkovitými laloky, které umožňují pevné uchycení ve srsti hostitele. Tělo je ploché, čočkovité. Samice i samci se uchycují na dospělé včely, přičemž predilekčním hostitelem jsou matky.
Biologie a parazitismus
Braula se živí tak, že stimuluje dospělé včely, aby ji krmily regurgitovanou potravou – především medem. Samice klade vajíčka pod víčka medových buněk; líhnoucí se larvy se živí medným víčkem (voskem) a medem, čímž tvoří charakteristické povrchové tunely viditelné pod víčky. Napadení matky více jedinci pestřenky (tzv. „zavšivení“) může ovlivnit její krmení a vejcokladnost, avšak při malém počtu parazitů je vliv minimální.
Příznaky napadení
Bezkřídlí dospělci jsou viditelní pouhým okem na hrudníku a zadečku včel, nejčastěji na matkách. Na plástech s medem lze pozorovat typické podvíčkové tunely (chůdy) – jemné chodby vyhlodané larvami těsně pod víčky medových buněk. Silnější napadení matek může způsobit jejich zhoršenou kondici a snížení snůšky vajíček.
Výskyt a přenos
Braula coeca se vyskytuje v celé Evropě a v mnoha dalších oblastech chovu včely medonosné. K přenosu dochází kontaktem mezi včelami, bloudícími včelami a loupeží. Zavlečení do chovů při koupi plástů, rojů nebo matek z napadených zdrojů je hlavní cestou šíření.
Léčba a prevence
Zajímavým vedlejším efektem léčby akarapidózy thymolnovými přípravky nebo fumigace tabákovým kouřem bylo vymizení Brauly z většiny chovů, kde se tyto metody aplikovaly. Dnes je Braula v mnoha zemích vzácná, mimo jiné díky plošnému používání amitrázy a dalších akaricidů proti Varroe – tyto látky jsou účinné i proti Braule. V biovosk splňujících požadavcích ekologického včelařství lze použít tabákový kouř nebo kyselinu mravenčí. Výraznější léčba je nutná pouze při silném napadení matek.
Vědecký zájem
Braula coeca je z evolučního hlediska fascinujícím příkladem redukce orgánů v důsledku parazitismu. Ztráta křídel, zjednodušení smyslových orgánů a adaptace noh pro uchycení k hostiteli jsou výsledkem dlouhodobé koevoluce s včelou medonosnou. Pestřenka je tak modelovým organismem pro studium evoluce parazitismu u hmyzu.