Plást je základní stavební a funkční jednotka včelího hnízda – souvislá dvoustranná vosková struktura tvořená tisíci pravidelnými šestibokými buňkami, kterou si včely samy budují uvnitř úlu (nebo v přírodě v dutině stromu či skalní puklině) a která slouží současně jako místo pro odchov plodu i pro ukládání zásob medu a pylu. V moderním včelařství je plást zpravidla vystavěn na dřevěném nebo plastovém rámku, díky čemuž jej lze při prohlídce jednotlivě vyjmout, prohlédnout a případně přemístit.
Základem plástu je vosková mezistěna nebo přímo vosk vytvořený samotnými včelami z jejich voskotvorných žláz, který dělnice-stavitelky zpracovávají kusadly do charakteristického šestibokého tvaru buněk. Volba šestibokého (hexagonálního) tvaru není náhodná – ze všech pravidelných geometrických tvarů, které lze bezezbytkově poskládat vedle sebe, poskytuje šestiúhelník největší úložný objem při nejmenší spotřebě stavebního materiálu, což činí voskovou stavbu mimořádně efektivní jak z hlediska prostoru, tak nákladů na vosk.
Na jednom plástu se běžně nacházejí různé typy buněk podle jejich určení – menší buňky dělnic, o něco větší buňky trubčí, zásobní buňky pro med a pyl a v případě potřeby i speciální svisle orientované matečníky. Rozložení jednotlivých typů buněk na plástu není náhodné: plod se obvykle soustřeďuje v centrální části plástu blíže ke středu úlu, zatímco zásoby pylu a medu bývají uloženy směrem k okrajům a nad plodovým hnízdem, což usnadňuje jak péči o plod, tak efektivní přístup ke skladovaným zásobám.
Plásty procházejí v průběhu let postupnou proměnou – nově vystavěný plást je světlý, téměř bílý, avšak s každou další generací vylíhlého plodu tmavne, protože se v buňkách hromadí zbytky larvální kutikuly, propolisu a dalších organických látek. Staré, tmavé plásty proto včelaři pravidelně vyřazují a nahrazují novými, částečně kvůli hygieně (staré plásty mohou hromadit patogeny a rezidua léčiv), částečně kvůli postupně se zmenšujícímu objemu buněk.
Pro včelaře je práce s plásty jádrem naprosté většiny běžných zásahů – od prohlídky přes rozšiřování prostoru úlu přidáváním nových rámků až po vytáčení medu, při němž se využívá odstředivé síly k vypuzení medu z buněk beze zbytku plástu samotného. Kvalitní, rovnoměrně vystavěná plástová dílna je jedním ze základních předpokladů zdravého a produktivního včelstva.