Podzimní snůška je poslední, obvykle méně vydatné snůškové období v průběhu včelařského roku, vázané na kvetení pozdně letních a raně podzimních rostlin, jako je vřes, jestřábník, různé druhy hořčice na zeleném hnojení nebo pozdně kvetoucí plevely a byliny na úhorech.
Podzimní snůška má pro včelstvo význam především jako doplněk zimních zásob a jako podpora takzvaného podzimního rozvoje – posledního výraznějšího nárůstu množství plodu před zazimováním, díky kterému včelstvo vstupuje do zimy s dostatečným počtem mladých, dlouhověkých zimních včel.
V některých regionech, zejména v oblastech s rozsáhlými vřesovišti, může být podzimní snůška na vřes natolik vydatná, že z ní vzniká charakteristický, hustý a téměř gelovitý vřesový med, který je kvůli své specifické konzistenci obtížně vytáčitelný běžným medometem a často se získává lisováním.
Vzhledem k obecně nižší vydatnosti podzimní snůšky musí včelaři pečlivě sledovat celkový stav zásob ve včelstvu a v případě nedostatku přírodní snůšky včas doplnit zásoby umělým přikrmováním, aby bylo včelstvo na zimu dostatečně zásobeno bez ohledu na to, kolik se mu podařilo nasbírat samo.
Zajímavostí je, že právě podzimní snůška bývá jedním z hlavních zdrojů obav ohledně možné otravy včelstev, pokud v okolí kvetou pozdní zemědělské meziplodiny ošetřované pesticidy mimo hlavní vegetační období, kdy včelaři již méně očekávají potřebu kontrolovat ochranné lhůty.

