Určité druhy rostlin produkují nektary nebo pyl obsahující toxické alkaloidy, glykosidy nebo jiné sekundární metabolity, které mohou po přenosu do medu způsobit otravy u člověka nebo přímo poškozovat včely. Fenomén toxického medu je znám od starověku a v některých oblastech světa dosud představuje vážný zdravotní problém.
Nejznámější příklad – med z pěnišníků (Pontický med)
Rhododendron, azalea a pěnišník produkují nektar obsahující diterpenoidní toxiny nazývané grayanotoxiny (dřívěji andromedotoxiny). Konzumace medu z těchto rostlin způsobuje u člověka tzv. „medové šílenství“ (mad honey disease): nauzea, zvracení, bradykardie, hypotenze, závratě, parestezie a poruchy vědomí nastupují 30–120 minut po požití. Historicky zdokumentovaná epizoda pochází z antiky – Xenofon popisuje otrávení řeckých vojáků pontickým medem v Malé Asii. Dnes je tento jev běžný v severovýchodním Turecku, kde je „deli bal“ (bláznivý med) dokonce záměrně produkován pro lokální medicínské užití v malých dávkách.
Toxické rostliny v ČR
V českých podmínkách jsou rizikovou skupinou: lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) – obsahuje mezerein a dafnin; náprstník (Digitalis purpurea) – srdeční glykosidy; oměj šalamounek (Aconitum napellus) – akonitin; rulík zlomocný (Atropa belladonna) – tropanové alkaloidy; lilek (Solanum spp.); bolehlav plamatý (Conium maculatum) – koniin. Při kvetení těchto rostlin v rozsáhlejší populaci (oměj na horských loukách, lýkovec v lesech) mohou včely sbírat kontaminovaný nektar, avšak v praxi jsou tyto případy vzácné, protože toxické rostliny se vyskytují obvykle v nižší hustotě.
Toxicita pro včely samotné
Některé rostlinné látky jsou toxické přímo pro včely: rhododendron zvyšuje mortalitu sběraček; kávovník (kofein v nektaru) ovlivňuje chování, avšak v nízkých koncentracích stimulující; tabák (nikotin) v nektaru je toxický; linden (lípa velkolistá – Tilia platyphyllos) v určitých fázích kvetení může způsobovat zvýšenou mortalitu čmeláků, ačkoliv mechanismus stále není zcela objasněn.
Preventivní aspekty pro včelaře
V oblastech s rozsáhlými porosty rizikových rostlin je doporučeno sledovat zdravotní stav sběraček a u netypicky chovajících se včelstev zvážit přemístění úlů nebo odebrání vzorků medu k toxikologické analýze. Správná krajinná rozmanitost s dominancí bezpečných medonosných rostlin minimalizuje riziko.