Prolet, nazývaný také očistný let, je první masový vylet včel z úlu po dlouhém zimním období, při němž si včely vyprazdňují střevo, které si během zimy z hygienických důvodů nesměly ulevit uvnitř úlu. Jde o jeden z nejočekávanějších okamžiků včelařského roku, protože jeho průběh vypovídá o tom, jak včelstvo přezimovalo.
Během zimy včely v chumáči téměř nelétají a exkrementy si hromadí ve výrazně zvětšeném zadním střevě, jehož objem se dokáže zvětšit až na několikanásobek běžné velikosti. Jakmile teplota vzduchu vystoupá nad přibližně 10–12 °C a je slunečno a bezvětrno, včely se v hojném počtu vyrojí z úlu na krátký, intenzivní let, během něhož se vyprázdní a zároveň si zorientují okolí úlu po zimní přestávce.
Charakteristickým znakem proletu jsou drobné žlutohnědé skvrny trusu na sněhu, stěnách úlu nebo okolních plochách v bezprostřední blízkosti stanoviště. Zdravé včelstvo prolétá čile, hromadně a klidně; naopak neklidný, řídký nebo znečištěný prolet s průjmovitým trusem uvnitř i vně úlu může signalizovat onemocnění, například nozematózu, nebo zkažené zimní zásoby.
Přesné datum proletu se každý rok liší podle počasí – v mírných zimách může nastat už v lednu nebo únoru, v tuhých zimách se posouvá až do března. Včelaři proto první jarní prolet pečlivě sledují a zaznamenávají, protože poskytuje první přímou informaci o stavu včelstev po zimě, aniž by bylo nutné otevírat úl a rušit včely fyzickou prohlídkou.
Prolet má význam i pro samotné včelstvo z hlediska rozvoje – po vyprázdnění střev se včely vrací ke zvýšené aktivitě, matka postupně zvyšuje kladení a začíná jarní rozvoj včelstva. Pozdní nebo chybějící prolet, případně jeho úplná absence i za vhodného počasí, bývá bohužel často prvním varovným signálem úhynu včelstva během zimy.