Pyl (lat. pollen) je mužský pohlavní element kvetoucích rostlin, který hraje pro včely medonosné nepostradatelnou roli jako primární zdroj bílkovin, tuků, vitamínů a minerálů. Zatímco nektar poskytuje energii, pyl je „masa“ včelí kolonie – bez dostatečného přísunu kvalitního pylu nelze vychovat nové generace zdravých larev ani zimní včely s plnými tukovými rezervami.
Sběr pylu
Sběratelky pylu jej sbírají z tyčinek (anthér) rostlin sosákem nebo nohami a mokří jej nektarem nebo slinami, čímž tvoří kompaktní hrudky – pylonosiče (zásobky). Hrudky jsou ulpěny na rozšířených holeních zadních noh (pylonosičích) a přepraveny do úlu. Barva pylonosičů závisí na druhu rostliny a bývá diagnosticky využívána k určení zdrojů pastvy. Jedna pylová hrudka váží přibližně 7–10 mg.
Složení pylu
Obsah bílkovin v pylu se pohybuje od 8 do 40 % sušiny, dle druhu rostliny. Klíčovým parametrem je obsah aminokyselin, zejm. esenciálních (leucin, isoleucin, valin, lysin, threonin, tryptofan, methionin, fenylalanin). Pyl také obsahuje lipidy, karoteny, flavonoidy, polyfenoly, steroidní sloučeniny a vitamíny B, C, E a provitamin A. Různé druhy rostlin poskytují různé spektrum živin, proto je pestrost pylových zdrojů klíčová pro výživu.
Zpracování pylu v úlu
Přinesený pyl je ukládán do buněk, zhutňován, opakovaně přidávána vrstvička nektaru a poté přikryt tenkou vrstvou vosku. Uložený pyl fermentuje za přístupu vzduchu – působením mlékového kysání (Lactobacillus spp.) se mění ve „včelí chléb“ (pergu). Perga je lépe stravitelná než čerstvý pyl, obsahuje vyšší podíl biologicky dostupných živin a je základní bílkovinnou potravou pro larvy a hypofareyngální žlázy kojných včel produkujících mateří kašičku.
Nedostatek pylu a jeho důsledky
Nedostatek pylu (pylová podvýživa) je jedním z hlavních stresových faktorů ovlivňujících zdravotní stav včelstev. Projevuje se: snížením počtu larev (matka klade méně), zkrácením životnosti dospělých včel, sníženou produkcí mateří kašičky, oslabením imunitního systému a zvýšenou náchylností k nosemóze, varroóze a virovým infekcím. Zimní včely s prázdnými tukovými tělísky nepřežijí zimu. Monokultivní zemědělská krajina bez diverzity pylových zdrojů je hlavní příčinou pylové podvýživy moderních včelstev.