Rojová nálada je souhrnné označení pro fyziologický a chováním projevovaný stav silného, dobře vyvinutého včelstva, který bezprostředně předchází přirozenému rojení, tedy hlavnímu způsobu, jímž se včelstva v přírodě samovolně rozmnožují. K nástupu rojové nálady dochází typicky na jaře a na počátku léta, kdy je v úlu dostatek mladých včel, hojná snůška a zároveň se v silném plodišti prostorově i podnětově vytvoří podmínky vhodné pro založení nových matečníků.
Vnějším projevem rojové nálady je zahájení stavby většího počtu tzv. rojových matečníků na okraji plástů, do nichž matka klade vajíčka a z nichž se následně vyvíjejí nové matky. Souběžně s tím dělnice postupně omezují krmení stávající matky, aby zeštíhlela a byla schopna letu, snižují intenzitu své pracovní aktivity a před vyrojením se často shlukují v hroznech před česnem. Samotné rojení pak nastává krátce před vylíhnutím první nové matky, kdy stará matka odlétá s částí dělnic založit nové hnízdo, zatímco ve zbylém včelstvu dokončí vývoj mladé matky.
Z pohledu produkčního včelaření je rojová nálada nežádoucím jevem, protože rojící se včelstvo výrazně ztrácí na síle i produkci medu, a proto se včelaři snaží jejímu nástupu předcházet vhodnou manipulací s prostorem úlu, včasným rozšiřováním díla, tvorbou oddělků nebo pravidelnou kontrolou a odstraňováním zakládaných matečníků. Zvládnutí prevence a tlumení rojové nálady patří mezi klíčové dovednosti odlišující zkušeného včelaře od začátečníka.