Sršeň asijský (Vespa velutina nigrithorax, anglicky „Asian hornet“ nebo „yellow-legged hornet“) je invazivní predátor, který od roku 2004, kdy byl zavlečen do jihozápadní Francie, postupně obsazuje celou Evropu a představuje vážnou hrozbu pro včelařství a biodiverzitu. V České republice byl poprvé potvrzen výskyt v roce 2023 a jeho další šíření je předpokládáno.
Morfologie a rozlišení od sršně obecného
Sršeň asijský je o něco menší než sršeň obecný (Vespa crabro): délka dělnic se pohybuje okolo 25 mm, matek 30 mm. Klíčovými rozlišovacími znaky jsou tmavě zbarvené tělo (hruď prakticky celá černá), oranžově žlutý čtvrtý článek zadečku a výrazně žluté nohy s tmavými základy – odtud anglický název „žlutohnohý sršeň“. Obličejová maska je oranžová. Naproti tomu sršeň obecný má výraznou žlutou kresbu na těle a nohy jsou celé žlutočerné.
Lovecká strategie a škody na včelstvech
Sršeň asijský je specializovaný predátor létajícího hmyzu. Dělnice „hoverují“ (vznáší se) před vletovým otvorem úlu a odchytávají vracející se létavky na úlet z plných pylonosičů nebo s medem. Na rozdíl od sršně obecného sršeň asijský dokáže sestavit u populárních úlů „loveckou hlídku“ složenou z více dělnic, která pracuje soustavně po celý den. Silné nebo trvale hlídkované rodiny mohou omezit přísun pylových a nektarových sběraček a výrazně snížit zimní zásoby. V Asii má včela medonosná vyvinuté obranné mechanismy (tepelná koulová obrana), v Evropě tyto chybějí, takže včelstva jsou bezbranná.
Hnízdní biologie
Hnízda sršně asijského jsou zpravidla budována v korunách vysokých stromů (10–20 m nad zemí), proto jsou obtížně detekovatelná. Hnízda jsou kulatá, papírová, v průměru 40–80 cm; výjimečně jsou budována v dutinách stromů nebo budov. Jedna kolonie může mít na vrcholu sezóny až 6 000 dělnic. Na podzim opouštějí hnízdo oplozené matky, které přezimují a na jaře zakládají nové kolonie.
Detekce a hlášení
Výskyt sršně asijského je v ČR povinně hlásitelný Státní veterinární správě a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Včelaři by měli fotografovat podezřelé jedince a zasílat je k identifikaci – fotografie postačí pro přesné určení. Záměna se sršněm obecným je nejčastějším zdrojem falešných hlášení. Portály iRecord nebo aplikace iNaturalist usnadňují hlášení nálezů odborné veřejnosti.
Regulace a ochrana včelstev
Proti sršni asijskému jsou v Evropě testovány různé metody: pastičky se selektivními návnadami (fermentovaný nápoj přitahující Vespa velutina, nikoliv ostatní opylovače), redukce vletového otvoru úlu, speciální mřížky zabraňující vstupu sršňů do úlu. Likvidace hnízd musí být prováděna vyškolenými specialisty za bezpečnostních podmínek. Biologická kontrola zatím neprokázala dostatečnou efektivitu. Výzkum probíhá intenzivně v celé Evropě.