Tukové těleso (corpus adiposum) je difúzní orgán medonosné včely – není to kompaktní orgán s definovanými hranicemi jako játra savců, ale rozptýlená masa specializovaných buněk (adipocytů, trofocytů a oenocytů) vyplňující volný prostor v tělní dutině, zejména v zadečku. Svými funkcemi je tukové těleso analogem jater, tukové tkáně a části imunitního systému savců dohromady – jde o centrální metabolické centrum celého organismu včely.
Hlavní funkcí tukového tělesa je skladování energetických rezerv. Lipidy jsou ukládány ve formě triacylglycerolů v lipidových kapénkách uvnitř adipocytů, glykogen je uskladněn jako polysacharidový granulát. Tyto zásoby jsou kritické pro přežití kolonie přes zimu, kdy sběr potravy neprobíhá. Zimní včely (podzimní generace s prodlouženou životností) mají výrazně větší tukové těleso než letní sběračky – mohou skladovat zásoby na 5–6 měsíců zimního klidového stavu. Výzkumy prokázaly přímou korelaci mezi velikostí tukového tělesa na podzim a schopností kolonie úspěšně přezimovat a vyvinout silnou jarní populaci.
Tukové těleso je rovněž centrem biosyntézy proteinů pro celý organismus. Nejdůležitějším produktem je vitellogenin – multifunkční lipoprotein syntetizovaný adipocyty a secernovaný do hemolymfy. U mladých dělnic (kojných) se vitellogenin transportuje hemolymfou do hltanových žláz, kde slouží jako zásobní protein pro syntézu mateří kašičky. U zimních včel zůstává vitellogenin v hemolymfě jako zásobní protein prodlužující životnost. U královen reguluje reprodukci a vývoj ovarií. Vitellogenin má navíc antioxidační vlastnosti a hraje roli v imunitní obraně.
Oenocyty – druhý buněčný typ tukového tělesa – jsou polyploidní buňky specializované na metabolismus lipidů. Syntetizují kutikulu (vnější voskovou vrstvu exoskeletu) a produkují uhlovodíkové feromony (zejm. dlouhořetězcové alkany a alkeny) sloužící k rozpoznávání kasty, věku a příslušnosti ke kolonii. Kutikulární chemický profil je chemický průkaz totožnosti každé včely. Oenocyty se rovněž podílejí na detoxikaci xenobiotik prostřednictvím enzymů cytochromu P450 a glutathion-S-transferáz.
Tukové těleso je centrem imunitní paměti a humorální imunity. Při infekci bakteriemi nebo houbami se v buňkách tukového tělesa aktivuje Toll-dráha a Imd-dráha (Immune deficiency) – signalizační kaskády vedoucí k masivní produkci antimikrobiálních peptidů (defensin, abaecin, hymenoptaecin, apidaecin) secernovaných do hemolymfy. Opakovaná expozice patogenům vede k tzv. primaci imunity – přechodně posílené imunitní odpovědi na opakovaný podnět, podobné (ale odlišné od) imunologické paměti obratlovců.
Přítomnost zdravého tukového tělesa je zásadní pro odolnost kolonie vůči všem druhům stresu – infekčním, chemickým, nutričním i klimatickým. Podvýživa (nedostatek pylu jako zdroje bílkovin) vede k atrofii tukového tělesa, snížení vitellogeninu, oslabení imunity a zkrácení životnosti dělnic. V zemědělských krajinách s monokultúrami a omezenou biodiverzitou rostlin je nedostatečná výživa jednou z klíčových příčin oslabení včelstev.