Vápnitý plod (chalkbrood, křídový plod) je mykóza (houbová nákaza) larválního plodu medonosné včely způsobená houbou Ascosphaera apis. Je to jedno z nejrozšířenějších plodových onemocnění na světě, vyskytující se prakticky ve všech zemích s chovem medonosné včely. Onemocnění bylo poprvé popsáno v roce 1913 v Německu a dnes je přítomno na všech kontinentech. V ČR je relativně běžné, zejm. za vlhkých a chladných let.
Původce Ascosphaera apis je houba tvořící spory, které jsou extrémně odolné a mohou v prostředí přežívat roky. Infekce larvy probíhá příjmem spor s potravou nebo kontaktem se sporami na stěnách buněk. Spory vyklíčí v trávicím traktu larvy, mycelium (vlákna houby) prorůstá tělem larvy a nakonec ji usmrtí. K infekci dochází nejčastěji u larev ve stáří 3–4 dní, přičemž larvy trubců jsou vnímavější než larvičky dělnic a královen.
Charakteristickým příznakem vápnitého plodu jsou mumifikované larvy (tzv. mummies), které včely vynosí před úl nebo které zůstávají v buňkách nebo na dně úlu. Mumifikované larvy jsou zpočátku bílé a měkké (podobné křídě), po dozrání podhoubí se na povrchu tvoří sporulační tělíska (askokarpy) a mumie zčerná nebo dostane tmavě šedou barvu (trubčí larvy jsou typicky tmavší díky dvou pohlavně odlišitelným typům mýcelia). Charakteristické jsou také tzv. „rakve“ – mrtvé larvy vyplňující celou buňku, tvarově odpovídající její hexagonální formě.
Epidemiologie vápnitého plodu silně závisí na podmínkách prostředí a stavu včelstva. Onemocnění propuká nejčastěji na jaře při rychlém rozšíření plodového tělesa, kdy dělnice nestačí dostatečně zahřát okrajové části plodu – podchlazené larvy jsou imunitně oslabeny a snáze podlehnou infekci. Dalšími rizikovými faktory jsou vysoká vlhkost v úlu, špatné větrání, slabé nebo podruhovaná včelstva, přítomnost starých plástů kontaminovaných sporami a genetická predispozice (některé linie jsou výrazně vnímavější).
Léčba vápnitého plodu neexistuje – žádné fungicidy schválené pro použití v úlech nejsou k dispozici v EU. Opatření jsou výhradně preventivní a managementová: výměna starých plástů za nové každé 3–4 roky (spory v plástech), zajištění dobrého větrání úlu, podpora silného a kompaktního plodového tělesa, selekce hygiéně schopných linií včel (hygienic behavior – schopnost rychle detekovat a odstraňovat mrtvé larvy z buněk). Hygiénické chování je nejúčinnější přirozenou obranou a je předmětem šlechtitelských programů.
Vápnitý plod není zákonem stanovená nebezpečná nákaza v ČR (na rozdíl od moru), ale výrazně snižuje produkci včelstva. Opakovaný výskyt signalizuje problém s výživou (nedostatek pylu), vlhkostí nebo genetickou nevhodností chovaného plemene pro dané podmínky. Výskyt vápnitého plodu je sledován jako indikátor zdravotního stavu včelstev.