Varroáza je v současnosti celosvětově nejzávažnější parazitární onemocnění postihující včelu medonosnou, způsobené zavlečeným roztočem Varroa destructor, který na evropský poddruh včely přešel původně z asijské včely východní. Samičky roztoče parazitují jak na dospělých včelách, kde se živí jejich tukovým tělesem a hemolymfou, tak především na vyvíjejícím se plodu, do jehož zavíčkovaných buněk kladou vajíčka a kde se líhne a dospívá další generace parazita.
Napadení varroázou způsobuje včelám přímé fyzické oslabení, zkrácení délky života, deformace křídel a tělesných struktur u čerstvě vylíhlých jedinců a celkové narušení imunitního systému. Ještě závažnějším dopadem je skutečnost, že roztoč funguje jako významný přenašeč a aktivátor řady virových onemocnění, mezi něž patří zejména virus deformovaných křídel, jehož spolupůsobení s varroázou bývá hlavní přímou příčinou úhynu silně napadených včelstev, typicky na podzim nebo v zimě.
Vzhledem k tomu, že se varroáza v evropských podmínkách nedá zcela eliminovat, je nezbytnou součástí moderního včelaření pravidelné a systematické ošetřování včelstev proti tomuto parazitovi, prováděné zpravidla vícekrát ročně. Využívají se přitom jak organické kyseliny, například kyselina mravenčí, šťavelová nebo mléčná, tak silice jako tymol, případně registrované syntetické akaricidní přípravky. Bez důsledného tlumení varroázy dochází podle zkušeností včelařů obvykle během jedné až tří sezón k postupnému oslabení a nakonec k úplnému zániku napadeného včelstva.