Včelí jed (apitoxin) je komplexní biologická látka vylučovaná žihadlovou žlázou dělnic a matek. Je to čirá, lehce aromatická kapalina hořké chuti. Při bodnutí je vstříknut do kůže prostřednictvím žihadla. Primárně slouží k obraně úlu před predátory. Složení jedu je mimořádně komplexní – obsahuje přes 18 aktivních složek.
Hlavní bioaktivní složkou (přibližně 50 % suché hmotnosti) je melittin – polypeptid způsobující bolest, místní zánět a rozrušení buněčných membrán. Dalšími složkami jsou fosfolipáza A2 (enzym poškozující buňky), apamin (ovlivňující nervový systém), histamin (způsobující místní alergickou reakci) a hyaluronidáza (usnadňující průnik jedu do tkání). Silné alergické reakce způsobuje zejména fosfolipáza A2.
Ve včelařské medicíně (apiterapii) se včelí jed využívá k léčbě revmatických onemocnění, artritidy, neuralgií a roztroušené sklerózy – apiterapie má tisíciletou tradici a moderní věda některé účinky potvrzuje, ačkoli důkazy jsou dosud omezené. Komerčně se jed získává elektrickými impulsy přiloženými k úlu, kdy včely bodají do fólie, ze které se jed sesbírá. Je to velmi drahá látka – 1 gram stojí více než 1 000 USD.