Virus matečníkových buněk (BQCV – Black Queen Cell Virus) je jedním z nejrozšířenějších virů napadajících včelu medonosnou. Navzdory svému jménu – odkazujícímu na charakteristické černé zbarvení stěn matečníkových buněk – postihuje BQCV nejen matečníky, ale šíří se i mezi dospělými dělnicemi, kde většinou probíhá jako latentní infekce bez zjevných příznaků.
Původce a taxonomie
BQCV patří do čeledi Dicistroviridae, podčeledi Aparvirinae. Je to pozitivně polární ssRNA virus s ikosaedrálním kapsidou. Genomická analýza ukazuje příbuznost s dalšími picorna-like viry včel. Virus byl poprvé popsán v 70. letech 20. století v Anglii při výzkumu onemocnění mateří kaše a matek.
Příznaky a patologie
Typický klinický projev nastává u prepup a pup v matečníkových buňkách: stěny matečníku a tělo kukly se zbarvují do žluté, pak hnědé a nakonec černé barvy. Postižené kukly hynou a matečníky jsou vyřazeny z funkce. Při silném napadení může dojít k výraznému snížení zásoby kvalitních matek v mateří rodině. V dospělých dělnicích probíhá infekce obvykle bezpříznakově (titrová latentní infekce) nebo s nespecifickými příznaky.
Přenos a vazba na Nosemu
BQCV je silně asociován s mikrosporidií Nosema apis – nemoc výrazně silněji propukává u rodin napadených nosemózou. Nosema pravděpodobně poškozuje střevní epitel a usnadňuje průnik viru do hemolymfy. Přenos viru probíhá fekálně-orální cestou (kontaminovaná potrava), přičemž výkaly Nosemou nakažených včel jsou pravděpodobným zdrojem kontaminace pastvy.
Epidemiologie a rozšíření
BQCV je celosvětově rozšířen a byl detekován v naprosté většině testovaných včelstev; je pravděpodobně jedním z nejhojněji zastoupených virů v populacích Apis mellifera. PCR testy ukazují přítomnost viru i v klinicky zdravých rodinách. Klinické onemocnění se rozvíjí zpravidla při souběžné infekci Nosemou nebo jinými stresovými faktory (varroóza, pesticidy, malnutrice).
Diagnostika a léčba
Laboratorní diagnostika je možná metodou RT-PCR. Specifická antivirová terapie neexistuje. Terapeuticky je nejúčinnější léčba nosemózy (kyselina fumarová nebo fumidil B tam, kde je povolen), zlepšení výživy a snížení ostatních stresových faktorů. Selekce včelstev s vyšší hygienickou odpovědí snižuje riziko rozvoje klinické formy.