Vojtěška setá (Medicago sativa), anglicky „alfalfa“ nebo „lucerne“, je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae) pěstovaná jako krmná plodina na statisících hektarů v ČR. Je jednou z nejvydatnějších potenciálních medonosných plodin – průměrná produkce nektaru z hektaru porostu bývá odhadována na 100–300 kg, v ideálních podmínkách i více. Přesto je pro včelu medonosnou méně přístupná kvůli specifickému konstrukčnímu řešení květu.
Kvetení a mechanismus opylení
Vojtěška kvete od června do září (v závislosti na sečích a nárůstu). Modrofialový motýlovitý květ má výrazné chlopní (vexillum, alae, keel). Při dotyku opylovače se pylonosná část (androzium) prudce uvolní a uhodí hmyze do hlavy – tzv. „spouštění“ nebo „triping“. Včela medonosná tento prudký úder nemá ráda a naučí se krade nektar bockem, aniž by aktivovala spoušť – a tím se vyhýbá opylení. Čmeláci a samotářské včely jsou lepšími opylovači vojtěšky, protože jsou ochotnější přijímat úder a provádět efektivní opylení.
Přínos vojtěšky pro včelstva
Navzdory omezené efektivitě opylení je vojtěška pro včelstva cennou pastevní plochou: Včely sbírají nektar ze spodní části kalichu nebo z bočního přístupu a v rozsáhlých porostech mohou přinést značné množství medu. Vojtěškový med je světle žlutý až bílý, s příjemnou jemnou chutí a vůní, oblíbený zejm. v USA (kde je „alfalfa honey“ jedním z nejrozšířenějších druhů). Krystalizuje středně rychle na jemnozrnnou hmotu.
Kombinovaný přínos vojtěšky
Vojtěška jako luštěnina biologicky váže dusík a obohacuje půdu. Víceletý porost (5–10 let) je stabilní pastevní plochou s pravidelným kvetením. Při ekologickém hospodaření bez pesticidů je riziko pro opylovače minimální. Sečení vojtěšky by ideálně nemělo probíhat při plném kvetení – kompromisem je brzy ranní nebo pozdně odpolední seč, kdy je aktivita opylovačů nejnižší, nebo preferentní seč po odeznění hlavního kvetení.