Vrby (rod Salix) jsou keře nebo stromy z čeledi vrbovitých (Salicaceae), patřící k nejdůležitějším časně jarním medonosným rostlinám v ČR. Kvetou brzy na jaře – ještě před většinou ostatních dřevin – a poskytují včelám první zdroj pylu a nektaru po zimním přerušení. Pro včelstvo je časná pylová snůška z vrb klíčová pro zahájení jarního rozvoje a výchovu prvních generací jarního plodu.
Druhy a kvetení
V ČR roste přes 30 druhů vrb; z hlediska medonosnosti jsou nejvýznamnější vrba jíva (Salix caprea), vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis) a vrba nachová (Salix purpurea). Vrba jíva kvete jako jedna z vůbec prvních dřevin – již v únoru až březnu při prvních teplých dnech. Samičí jehnědy (kočičky) jsou po ochlupení bílé a pyskaté, samčí jsou zlatě žluté díky prašníkům nabitým pylem. V chráněném prostředí kvetou vrby i za teplot 8–10 °C, když slunce zahřeje korunky.
Pylová hodnota vrby
Vrba je primárně pylodárná rostlina mimořádné hodnoty. Její žlutý pyl je bohatý na bílkoviny a tuk, a je prvním kvalitním pylem dostupným včelám po zimě. Sběratelky pylu ho sbírají při každém příznivém dni od počátku kvetení – přínos pylu je viditelný ve včelíně jako nárůst plástech s čerstvým jasně žlutým pylem. Nektarizace je méně vydatná než pylová hodnota, avšak i nektar ze samičích jehněd je pro včely vítaným jarním zdrojem.
Ekologický a krajinný přínos
Vrby jsou nepostradatelnou složkou přirozeného ekosystému vodních toků, mokřadů a lužních lesů. Starší vrby jsou mimořádně cenné pro dutinové živočichy (ptáky, hmyz, netopýry). Pro opylovače – nejen včely, ale také čmeláky, samotářské včely a pestřenky – jsou časně jarní vrby životně důležitým prvním zdrojem. Výsadba vrbového keře nebo stromu v zahradě nebo u včelína je jednoduchou, ale mimořádně hodnotnou investicí pro opylovače.
Doporučení pro včelaře
Výsadba vrby jívy v blízkosti včelína zásobuje včelstvo prvním spolehlivým pylem v době, kdy ostatní zdroje ještě nekvetou. Vrba je nenáročná, rychle roste a v podmínkách vlhčích stanovišť prosperuje bez péče. V lesnatých oblastech s přirozenými porosty vrb mohou mít včelíny výhodu startu jarního rozvoje o 2–4 týdny oproti stanovištím bez přístupu k ranně jarní pastvě.