Vřes obecný (Calluna vulgaris) je nízký stálezeleným keřík z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), dominantní rostlina vřesovišť a kyselých rašelinišť. Pro včelaře představuje vřesová snůška mimořádnou sezónní příležitost – kvetení v srpnu až říjnu zásobuje rodiny nektarem a pylem v době, kdy je většina ostatních medonosných rostlin dávno odkvetlá.
Kvetení a medonosnost
Vřes kvete od poloviny července do října; vrchol kvetení nastává zpravidla v srpnu. Malé zvonkovité kvítky jsou světle růžové až fialové, uspořádané v hroznatých klasech. Sekrece nektaru je dobrá (0,02–0,1 mg/květ), avšak vzhledem k obrovskému množství kvítků na rozsáhlých vřesovišti je celková nabídka nektaru velmi velká. Obsah cukrů v nektaru je 30–50 %. Vřesové snůšky dosahuje přicestování včelstev do horských vřesovišť Krušnohoří, Šumavy nebo Vysočiny.
Vřesový med – unikátní vlastnosti
Vřesový med je jedním z nejspecifičtějších druhů medu na světě. Čerstvý je tmavý (červenohnědý až oranžový), velmi aromatický, s výraznou, silnou chutí. Charakteristická je jeho thixotropní konzistence – med je gelový a tuhne v nádobě, ale při míchání nebo tlaku opět ztekutí. Tato vlastnost je způsobena přítomností proteinu (nazývaný „vřesový gel“ nebo „vřesový protein“) – analogicky jako newtonskirf kapalina. Díky thixotropii ho nelze vytočit na medometu – musí se lisovat nebo odstřeďovat ve speciálních přístrojích. Vřesový med je výjimečně bohatý na aminokyseliny, má vysoký obsah bílkovin a je ceněn pro terapeutické použití (záněty, trávicí problémy).
Pastevní přesuny za vřesovou snůškou
Přemísťování úlů za vřesem je tradiční praxí, zejm. v oblastech s rozsáhlými vřesovišti (Krušné hory, Šumava, Vysočina). Správný termín přemístění je klíčový – příliš brzy, a včely nenajdou pastvu, příliš pozdě, a kvetení míjejí. Rodiny musejí být silné, zdravé a dobře zásobené. Vřesová snůška má také nevýhodu: thixotropní med nelze standardně stočit, takže část včelařů nechává vřesový med jako zásobu pro rodiny.