William Broughton Carr (1836–1909) byl anglický obchodník a včelař, konstruktér jednoho z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších typů úlů ve Velké Británii – takzvaného WBC úlu, pojmenovaného podle jeho iniciál, který představil v roce 1890.
WBC úl je charakteristický svým dvojitým pláštěm: vnitřní rámkovou konstrukcí, do které se vkládají plásty, a vnějším, esteticky zdobeným, směrem dolů se rozšiřujícím dřevěným pláštěm, který chrání vnitřní úl před nepřízní počasí a zároveň mu dodává typický, na anglických venkovských zahradách dodnes rozpoznatelný vzhled.
Carrova konstrukce byla navržena tak, aby kombinovala praktické výhody rámkového chovu podle vzoru Langstrotha a Dzierzona s tradičním anglickým důrazem na dobré tepelné izolační vlastnosti úlu, což bylo v mírném a vlhkém britském klimatu považováno za obzvláště důležité pro přezimování včelstev.
WBC úl se rychle rozšířil po celé Anglii a stal se na dlouhou dobu synonymem britského „venkovského“ včelařství, ačkoliv jeho složitější dvouplášťová konstrukce vyžaduje více údržby a materiálu než jednodušší jednoplášťové úly, jako je National hive, který jej v moderní praxi částečně nahradil.
Zajímavostí je, že WBC úl je dodnes vnímán jako ikonický symbol anglického venkovského včelařství a často se objevuje na ilustracích, pohlednicích a v zahradách jako okrasný prvek i tam, kde již není aktivně využíván k chovu.

