Akát (Robinia pseudoacacia), původem ze Severní Ameriky, se stal jednou z nejvýznamnějších medonosných dřevin ve střední a jižní Evropě. V České republice je akát dominant ním zdrojem světlého a dlouho tekutého medu, který patří k nejoblíbenějším a nejcennějším druhům na trhu. Pochopení specifik akátové snůšky a akátového medu je důležité pro každého včelaře, jehož stanoviště se nachází v oblastech s výskytem akátu.
Kde a kdy akát kvete v ČR
Akát je teplomilná dřevina preferující suché, slunné svahy a chráněné polohy. V ČR se nejhojněji vyskytuje v teplých oblastech jižní Moravy (Znojemsko, Mikulovsko, Uherské Hradiště), středních Čech (Polabí, Podřipsko, Lounsko), severozápadních Čech (Mostecko, Teplicko) a v jihočeských nížinách. Ve vyšších nadmořských výškách a severních oblastech je výskyt vzácnější.
Doba kvetení akátu závisí na lokalitě a ročníku: v teplých oblastech typicky konec května (20.–31. května), ve vyšších polohách a chladnějších ročnících až začátek června. Kvetení trvá přibližně 10–14 dní. Počasí v době kvetení je kritické – déšť, chlad nebo vítr přerušují nektarování a zkracují efektivní snůšku na pouhé dny.
Podmínky pro dobrou akátovou snůšku
Akát vylučuje nektar nejintenzivněji za teplého, slunečného a klidného počasí při teplotě 22–28 °C a relativní vlhkosti 60–80 %. Příliš horké a suché počasí (nad 32 °C) zpomaluje nektarování. Déšť smývá nektar z květů a vylučování po dešti chvíli trvá. Ideální akátová snůška nastává po teplé noci s lehkou rosou a slunečném, klidném dni – v takových podmínkách může silné včelstvo přinést 3–5 kg nektaru za den.
Poloha včelstev vůči akátu je důležitá. Úly by měly být umístěny do 2 km od rozsáhlého akátového porostu pro maximální využití snůšky. Kočovný přesun včelstev přímo k akátu před začátkem kvetení je strategií, kterou využívají profesionální včelaři pro maximalizaci výnosu.
Vlastnosti akátového medu
Akátový med je jedním z nejcharakterističtějších a nejlépe rozeznatelných druhů medu. Barva: velmi světlá, téměř bezbarvá nebo velmi světle žlutá (ve srovnání s jinými druhy výrazně světlejší). Průhlednost: akátový med je průhledný jako voda nebo světlé bílé víno. Chuť: jemná, sladká, s florescentními tóny akátových květů – delikátní, nenásilná, bez výrazné hořkosti. Vůně: jemná, kvetinová, charakteristická.
Klíčovým fyzikálním znakem akátového medu je pomalá krystalizace. Akát obsahuje vysoký podíl fruktózy (přibližně 40 %) a nižší podíl glukózy (přibližně 35 %) – fruktóza krystalizuje pomalu, glukóza rychleji. Výsledkem je, že akátový med při správném skladování zůstává tekutý 1–2 roky, někdy i déle. Tato vlastnost je jednou z hlavních příčin jeho popularity u spotřebitelů.
Specifika zpracování akátového medu
Akátový med musí být vytočen ihned po zavíčkování – plásty se velmi rychle zavíčkovávají a při čekání hrozí krystalizace v buňkách (i přes obecně pomalou krystalizaci může v buňkách nastat rychleji). Vytočený med z akátu filtrujte a plňte do sklenic bez zbytečného zdržení.
Refraktometr je při akátové snůšce nezbytný – akátový nektar může mít vyšší obsah vody než jiné druhy. Vždy ověřte vlhkost před stáčením a nevytáčejte med s vlhkostí nad 20 %.
Prodej a cena akátového medu
Akátový med patří k nejžádanějším a nejdražším druhům na českém trhu. Spotřebitelé ho oceňují pro světlou barvu, jemnou chuť a tekutou konzistenci. Cena se pohybuje od 300 do 600 Kč za kilogram u přímého prodeje od včelaře, u speciálních odrůd nebo s certifikátem původu může být i vyšší.
Označení „akátový med“ na etiketě je regulováno – obsah akátového pylu musí odpovídat deklarovanému botanickému původu. Pylová analýza v akreditované laboratoři je doporučena pro právní ochranu při prodeji.
Akát jako ekologicky kontroverzní dřevina
Akát je invazivní nepůvodní druh, který se v ČR nekontrolovaně šíří a vytlačuje původní druhy rostlin. Lesní správy a ochranáři varují před jeho expanzí. Pro včelaře je akát mimořádně cenný, ale z ekologického hlediska je jeho šíření problematické. Tento paradox je důvodem k reflexi – je vhodné sadbu akátu podporovat nebo omezovat? Česká včelařská komunita je v tomto ohledu rozdělena a otázka invazivních medonosných dřevin bude jedním z témat blízké budoucnosti.