Syndrom zhroucení včelstva (Colony Collapse Disorder, CCD) je fenomén, který od roku 2006 děsí včelaře po celém světě. Projevuje se náhlým a dramatickým úbytkem dospělých dělnic z úlu, přičemž těla mrtvých včel v úlu ani v blízkém okolí zpravidla nenajdeme. Matka a plod zůstávají v úlu, zásoby medu a pylu jsou zachovány, ale dělnice jednoduše zmizí. Bez dělnic rodina brzy zahyne. CCD způsobil obrovské ztráty v chovech v USA, západní Evropě i jinde a přitáhl pozornost vědy i veřejnosti k ohrožení světové populace včel medonosných.
Historie a výskyt CCD
Termín Colony Collapse Disorder byl poprvé použit v roce 2006–2007 v USA, kdy včelaři hlásili bezprecedentní ztráty – místy až 30–90 % svých včelstev. Podobné jevy byly pozorovány i dříve (tzv. „disappearing disease“ nebo „May disease“ v minulých desetiletích), ale rozsah ztrát v 21. století byl mimořádný.
CCD byl hlášen zejména v USA, v průběhu let se podobné syndromy objevovaly i v Evropě (Francie, Německo, Itálie, Španělsko, ČR), Asii a Austrálii. Nicméně v Evropě je situace komplexnější – ztráty jsou způsobeny kombinací faktorů, přičemž klasické CCD (zmizení dělnic bez mrtvých těl) je méně typické než v USA.
Příznaky CCD
Diagnostické příznaky CCD jsou specifické a odlišují tento syndrom od jiných příčin úhynu:
Rychlá ztráta dospělých dělnic, přičemž mrtvá těla v úlu nebo jeho okolí chybí (nebo jsou přítomna jen sporadicky). Matka je přítomna, plod zachován (včetně uzavřeného plodu). Zásoby medu a pylu jsou přítomny, ale jiná včelstva nebo škůdci je přes delší dobu neloupí (i to je neobvyklé). Přítomnost zárodečného plodu je u CCD typická. Pokud v osiřelém úlu zbývá pár mladých včel, mohou být dezorientované.
Možné příčiny CCD – multifaktoriální onemocnění
Přes rozsáhlý výzkum nebyla jednoznačná příčina CCD identifikována. Vědecká komunita se dnes shoduje na tom, že jde o multifaktoriální syndrom – výsledek souběhu více stresorů, které oslabuji imunitu včelstev a způsobují behaviorální dezorientaci:
Pesticidy – zejména neonikotinoidy – Pesticidy ze skupiny neonikotinoidů (imidakloprid, klothianidin, thiamethoxam) jsou systémové insekticidy – přijímají je rostliny kořeny a nacházejí se v každé části rostliny včetně nektaru a pylu. Sub-letální dávky způsobují dezorientaci, narušení navigace a paměti, oslabení imunity a poruchy chování včel. V EU byly neonikotinoidy na kvetoucích plodinách zakázány v roce 2018, ale diskuse o jejich dopadu pokračuje.
Varroa destructor a virové nemoci – Varoáza oslabuje imunitu a šíří viry (DWV, IAPV a další), které narušují vývoj nervové soustavy larev a chování dospělých včel. Synergický efekt varoázy a pesticidů je výrazně vyšší než součet jejich individuálních účinků.
Patogeny – Nosema ceranae – Mikrosporidie Nosema ceranae napadá střevní epitel dělnic a snižuje jejich schopnost vstřebávat živiny. Oslabené dělnice jsou méně schopné navigace a mohou „zmizet“ z úlu při sběrných letech.
Ztráta biodiverzity a úbytek potravních zdrojů – Monokultury a intenzivní zemědělství snižují rozmanitost potravních zdrojů. Vyčerpaná rodina bez dostatku pylu a nektaru je náchylnější k ostatním stresorům.
Elektromagnetické pole a mikrovlnné záření – Hypotéza o narušení navigace včel mobilní komunikací nebo jinými EM zdroji je mediálně populární, ale vědecky nedostatečně podložená. Existují studie naznačující možné efekty, ale kauzální vztah nebyl prokázán.
CCD a situace v ČR
V České republice klasické CCD v americké podobě není běžné. České zimní ztráty (10–15 % ročně v průměru, v nepříznivých letech i 20–25 %) jsou způsobeny především varoázou, zimním selháním, nemocemi a nevhodným hospodařením. Přesto jsou i v ČR sledovány negativní trendy v populacích divokých opylovačů a hlášeny lokální ztráty spojené s pesticidním ohrožením.
Co lze dělat
Pro ochranu včelstev a opylovačů obecně jsou klíčová tato opatření: důsledné léčení varoázy, podpora biodiverzity v krajině (kvetoucí meze, ekologické zemědělství), snižování nebo eliminace pesticidů (zejména neonikotinoidů) v zemědělství, podpora vědeckého výzkumu a mezinárodní spolupráce v ochraně opylovačů a vzdělávání zemědělců i veřejnosti o roli včel v ekosystémech.
CCD je výzvou pro vědu, zemědělství i společnost. Je připomínkou, jak zranitelné jsou ekosystémy, na nichž závisí naše potravinová bezpečnost, a jak důležité je dbát o zdraví opylovačů jako klíčového článku potravinového řetězce.