Označení „monoflórní“ a „polyflórní“ na etikete medu patří mezi nejpoužívanější, ale zároveň nejméně srozumitelná označení pro průměrného spotřebitele. Porozumění těmto pojmům je klíčem k správnému výběru medu a hodnocení jeho kvality a autenticity.
Definice pojmů
Polyflórní med (také nazývaný lesní, luční nebo smíšený) pochází z nektaru mnoha různých druhů rostlin. Je výsledkem přírodní diverzity prostředí, v němž včelstvo žije, a odráží botanické složení krajiny v okruhu 2–3 km od úlu. Monoflórní med je med, v němž dominuje nektar jedné rostlinné species. Slovo „monoflórní“ však neznamená 100% čistotu botanického zdroje – v praxi je to biologicky nemožné. Mezinárodní standardy (norma Codex Alimentarius) definují monoflórní med jako med, v němž je konkrétní rostlina zastoupena minimálně 45% podílem pylu v pylové analýze (melissopalynologie). U některých druhů (akát) je kritérium nižší – 30% – protože akát produkuje málo pylu.
Metody stanovení botanického původu
Nejrozšířenější metodou je melissopalynologie – mikroskopická analýza pylového spektra medu. Každá rostlina produkuje charakteristicky tvarované pylové zrno, které je v medu detekovatelné pod mikroskopem. Kvalifikovaný palynolog dokáže identifikovat 50–100 různých botanických druhů v jednom vzorku medu a vyjádřit jejich procentuální zastoupení. Limitací je, že různé rostliny produkují různé množství pylu – akát je extrémně podreprezentovaný (pylová matice nezachycuje skutečné podíl nektaru), zatímco řepka je přeprezentovaná. Proto je palynologie doplňována chemickými markery.
Chemické markery monoflórních medů
Každý monoflórní med má specifický chemický profil – přítomnost specifických sloučenin, které jsou „markery“ konkrétní botaniky. Akátový med je charakterizován přítomností 5-hydroxymethylfurfuralu (HMF) v nízkých hodnotách a specifickým poměrem cukrů. Lipový med obsahuje unikátní terpeny (lilac aldehydy). Pohankový med je bohatý na rutin. Vřesový med je jediným evropským monoflórním medem s thixotropní konzistencí (gelová, tuhnoucí struktura). Tyto chemické markery jsou zároveň základem pro odhalování falzifikací – přidání cukrového sirupu do medu mění chemický profil detekovatelným způsobem.
Polyflórní medy – jejich výhody a komplexita
Polyflórní medy jsou mezi spotřebiteli někdy podceňovány ve srovnání s prémiově oceňovanými monoflórními odrůdami. To je chyba. Kvalitní luční nebo lesní med z diverzní krajiny může mít velmi komplexní polyfenolický profil, vysokou antioxidační aktivitu a výjimečnou chuť. Česká krajina – s mozaikou luk, zahrad, lesů a polí – produkuje polyflórní medy s výjimečnou diverzitou botanického složení. Tyto medy jsou obtížněji standardizovatelné a komerčně méně atraktivní, ale z pohledu nutričního složení a biologické hodnoty mohou zcela srovnávat s prémiovými monoflórními druhy.
Označování a legislativa
Česká legislativa a evropské normy vyžadují, aby název botanického původu na etiketě (např. „Med lipový“) byl podložen skutečným botanickým složením. Kontrolní orgány (SZPI – Státní zemědělská a potravinářská inspekce) pravidelně testují medy z českého trhu. Bohužel, falzifikace přetrvávají – především u importovaných medů z mimoevropských zemí. Výzkumy prováděné napříč Evropou opakovaně zjišťují, že 15–25 % medů prodávaných jako monoflórní nesplňuje kritéria pro toto označení. Proto doporučujeme kupovat med přímo od lokálních včelařů s průhlednou evidencí původu.