Propolis je fascinující látka, kterou včely sbírají z pryskyřičnatých výměšků stromů a keřů – zejména z topolů, bříz, kaštanů, dubů a jehličnanů. Smíchána se slinami a voskovými enzymy dělnic se mění v tmavou, pryskyřičnatou hmotu s silnými antimikrobiálními, protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi. Pro včelstvo je propolis „antiseptikem“ – včely jím tmelí mezery v úlu, obalují mrtvé vetřelce (myši, hmyz) a dezinfikují buňky před kladením matky.
Složení a vlastnosti propolisu
Složení propolisu je velmi variabilní – závisí na druhu stromů v okolí úlu, ročním období a geografické poloze. Přibližně 50 % tvoří pryskyřice a balzámy, 30 % vosk, 10 % éterické oleje a 5 % pyl. Zbytek tvoří různé organické sloučeniny – flavonoidy, polyfenoly, organické kyseliny a stopové prvky.
Klíčovými aktivními látkami jsou flavonoidy – zejména chrysin, pinocelembrin, pinostrobin a kvercetin. Tyto sloučeniny jsou zodpovědné za antimikrobiální účinky propolisu vůči gram-pozitivním bakteriím (Staphylococcus aureus, Bacillus subtilis), ale i vůči některým virům a plísním. Výzkumy potvrzují silné protizánětlivé a antioxidační účinky propolisu.
Jak včely propolis využívají
Včely propolis sbírají celoročně, nejintenzivněji na jaře a v létě. Sběrné dělnice ho přinášejí v pylových košíčcích na zadních nohách – je to obtížnější než transport pylu, protože propolis je lepkavý a tuhý. Jiné dělnice mu pomáhají undat z košíčků pomocí čelíst.
V úlu slouží propolis k: utmelení nežádoucích průduchů a mezer (regulace teploty a vlhkosti), vylití a dezinfekci buněk před novou snůškou matky, obalení mrtvých vetřelců, kteří jsou příliš velcí na transport ven (například myš nebo velký hmyz), opevnění česnové oblasti (ochrana před vetřelci) a vyhlazení hrubých povrchů dřeva uvnitř úlu.
Propolis je pro včelaře prakticky problematický – lepí se na všechno a je obtížně odstranitelný. Z nástrojů se čistí lihem nebo acetonem, z rukou olivovým olejem. Nicméně právě tato lepivost je důkazem, že propolis v úlu hojně využívají a že ho sbírají zdravá a aktivní včelstva.
Sběr propolisu
Propolis lze sbírat speciálními propilisovými mřížkami (síty) – plastové nebo gumové desky s podélnými drážkami, které se umísťují místo vnitřního víka. Včely propolis ucpávají drážky stejně jako mezery. Po ztuhnutí (v chladnu nebo mrazáku) propolis vypadne z drážek. Tímto způsobem lze od jednoho silného včelstva sebrat 100–300 g propolisu ročně.
Propolis lze také škrábat z rámků, ze stěn úlu a z dláta – ale takto získaný propolis je méně čistý (obsahuje dřevěné třísky, vosk, kontaminanty). Propolis z mřížek je čistší a kvalitnější.
Sebraný propolis se uchovává v chladu a temnu (mrazák prodlouží trvanlivost na roky). Nekrmte ho teplem – propolis ztrácí při přehřátí část biologicky aktivních látek.
Zpracování propolisu
Nejrozšířenějším způsobem zpracování je příprava lihovky (tinktura). Propolis se drtí nebo strouhá v mrazeném stavu (studený je křehký a snáze zpracovatelný), potom se zalije 70–96% ethanolem v poměru 1:5 nebo 1:10 (1 díl propolisu na 5 nebo 10 dílů lihu). Nádoba se uzavře a nechá se macerovat 2–4 týdny při pokojové teplotě, přičemž se pravidelně třepe. Poté se přefiltruje přes jemné sítko nebo filtrační papír.
Výsledná zlatohnědá tinktura je nejčastěji používanou formou propolisu v lidovém léčitelství a kosmetice. Doporučené použití: kapky do vody nebo čaje (5–30 kapek), kloktání, lokální aplikace na kůži a rány.
Vodný extrakt propolisu je méně koncentrovaný, ale vhodný pro osoby, které se vyhýbají alkoholu. Výroba je složitější a vyžaduje speciální extrakční postupy.
Propolis v pastě nebo v masti: smíchání extraktu s mází (lanolin, včelí vosk, kokosový nebo máslo) vytváří mazání vhodné pro lokální ošetření ran, ekzémů nebo zánětlivých kožních onemocnění.
Účinky propolisu na zdraví
Vědecké důkazy potvrzují antimikrobiální, antivirové, antifungální a protizánětlivé vlastnosti propolisu. Studie prokázaly účinnost vůči některým kmenům Staphylococcus aureus, Herpes simplex viru a Candida albicans. Propolis je zkoumán v kontextu podpory imunity, hojení ran a péče o ústní dutinu.
Nicméně propolis není léčivo v klinickém smyslu a neměl by nahrazovat medicínskou péči při závažných onemocněních. Alergie na propolis (zkřížená s alergií na včelí produkty nebo na topoly) jsou sice vzácné, ale existují. Pokud jej používáte poprvé, začněte malou dávkou a sledujte reakci organismu.
Prodej propolisu
Propolis ze svého chovu lze prodávat jako potravinový doplněk nebo jako surovinu. V České republice je prodej propolisu jako potraviny nebo potravinového doplňku regulován – musíte splnit základní hygienické požadavky a odpovídajícím způsobem označit produkt. Konzultujte s místní hygienickou stanicí nebo s ČSV požadavky na legální prodej.