Rojení je jedním z nejpřirozenějších projevů silného a zdravého včelstva. Pro přírodu je to způsob rozmnožování – pro včelaře však může znamenat ztrátu poloviny pracovní síly v kritické době snůšky, komplikace se sousedy a stres z neočekávané situace. Pochopení rojivého instinktu a schopnost ho ovládat patří mezi nejdůležitější dovednosti zkušeného včelaře.
Proč včely rojí
Rojení je evolučně zakódovaný mechanismus přirozeného rozmnožování včelí rodiny. Spouštěčem je kombinace faktorů: přelidnění úlu (nedostatek volného prostoru pro matku i dělnice), přebytek mladých dělnic a kojujících včel, snížení množství mateří látky (feromonu matky, který se při přeplnění úlu hůře šíří), délka dne a teplota (silný rojový impuls nastává v červnu).
Silné a zdravé včelstvo je přirozeně více rojivé. Paradoxně to platí i naopak – bojovat s rojivostí za každou cenu potlačením rozvoje včelstva není správná strategie. Smyslem včelaření je chovat silná včelstva, která produkují med; klíčem je řízení jejich energie tak, aby ji nasměrovala do produkce místo do rojení.
Geneticky závisí rojivost i na plemeni. Místní tmavá včela (Apis mellifera mellifera) a karniola (Apis mellifera carnica) jsou méně rojivé než jiná племена. Kříženci s agresivními nebo vysoce rojivými liniemi se chovají problematičtěji.
Příprava na rojení – stavba matečníků
Příprava na rojení trvá 2–3 týdny a jsou pozorovatelné znaky: přeplnění česna i vnitřku úlu hustým hroznem včel (tzv. „vousání“), stavba matečníků (miskovité buňky na okrajích a spodcích rámků) a začínající nervozita včelstva. Rozeznávejte „záchranné matečníky“ (vybudované při ztrátě matky, rozmístěné po celém rámku) od „rojových matečníků“ (na okrajích a spodcích rámků, doprovázeny přeplněním).
Nalezení prvního zaklíčeného matečníku (s larvou a zalitého mateřím mléčkem) znamená, že máte přibližně 8 dní do vyrojení – tolik trvá vývoj matky od zalití do vylíhnutí. To je čas pro zásah.
Preventivní opatření – jak předejít rojení
Nejúčinnější metodou prevence je zajistit včelstvu dostatek prostoru. Přidávejte medonosné nástavky včas – jakmile je předchozí nástavek z 70–80 % obsazen včelami a stavba plástů probíhá aktivně. Opožděné přidání nástavku je jednou z nejčastějších příčin zbytečného rojení.
Pravidelné prohlídky každých 7 dní v období před a v průběhu rojové sezóny (konec května – červen) umožňují zachytit stavbu matečníků včas. Zničení rojových matečníků (ponechání jednoho nebo žádného, v závislosti na strategii) oddálí rojení o další týden a dá vám čas na hlubší zásah.
Výměna matky za mladou je dlouhodobým řešením. Mladé matky kladou intenzivněji a produkují více mateří látky – to tlumí rojivý pud. Pravidelná výměna matky každé 2 roky je standardní praxí v moderním včelaření.
Vytvoření umělého oddělku (tzv. „simulace rojení“) je elegantní metodou. Odeberete 2–3 rámky s plodem, zásobami a včelami (pokud možno bez matky) a přenesete je do nového úlu. Tím se rodina „odbřemení“ a kojivé dělnice mají práci na výchovu plodu v novém oddělku. Zbytek rodiny se uklidní a přestane připravovat přirozené rojení.
Co dělat, když se roj vyrojil
Vyrojený roj se usadí na dočasném místě (větev, keř, zeď) a pátrá po trvalém domově. Tato fáze trvá hodiny až 2–3 dny. Zachycení roje je technicky jednoduché: přistavte pod roj nádobu (kbelík, rámkový úl, kartón), rázným pohybem smeťte roj dolů a rychle zakryjte. Alternativně roj nastřikněte vodou (zklidní ho) a zachyťte na rámky nebo do přenosného úlu.
Zachycený roj přemístěte do připraveného úlu s mezistěnami, nainstalujte česno a opatrně přemístěte na nové stanoviště. Dejte mu krmivo – roj nemá zásoby a potřebuje okamžitě budovat plásty. Po 3–4 dnech zkontrolujte přítomnost vajíček – ověříte tak, zda je matka v pořádku a začala klást.
Roj ve stromě nebo na vysokém místě
Ne vždy se roj usadí na snadno dosažitelném místě. Roj ve výšce nebo v dutině stromu je obtížně záchytný. Pokud je dostupný, použijte žebřík a sáček nebo krabici. Pokud ne, a roj je na soukromém pozemku, kontaktujte místní spolek – Záchranná brigáda ČSV nebo zkušení včelaři mají zařízení i zkušenosti. Roj ve volné přírodě (bez záchytu) obvykle zahyne do zimy kvůli varroáze a nedostatku zásob.
Co se děje v mateřském úlu po rojení
V mateřském úlu zůstávají zásoby, zbývající včely, otevřený plod a matečníky. Za 8–10 dní se vylíhne první mladá matka. Pokud je silné matečníků více, může vyletět tzv. doprovodný (sekundární) roj s první matkou. Aby se zabránilo dalšímu oslabování, ponechte pouze jeden matečník – ideálně nejlépe vyvinutý, na boku rámku.
Nová matka odletí na snubní let cca 5–7 dní po vylíhnutí a začne klást 2–3 dny po oplodnění. Celý cyklus obnovy trvá 3–4 týdny – po tuto dobu je mateřský úl bez uzavřeného plodu, oslabený a zranitelný varroázou (ale s nižší infestací, protože roztoči nemají kde se množit).