Mezistěny jsou voskové desky s vyraženým základem šestibokých buněk, které slouží jako základ pro stavbu nového díla. Jsou neoddělitelnou součástí moderního mobilního včelařství a jejich správné použití zásadně ovlivňuje rychlost stavby, strukturu díla a celkové hospodaření. Přestože jsou mezistěny dnes samozřejmostí, jde o poměrně mladou inovaci – první mezistěny se začaly používat v 19. století.
Historie a princip mezistěn
Mezistěny vynalezl Johannes Mehring v roce 1857 jako způsob, jak standardizovat buňky a uřiknout stavbu podle potřeb včelaře. Zavedením mezistěn se výrazně zkrátila stavba díla (dělnice musí dobudovat pouze stěny, ne celý základ) a standardizovaly rozměry buněk. Standardní buňka dělničí mezistěny má průměr 5,4 mm – původní přírodní měření. Existují také tzv. malé buňky (4,9 mm) prosazované zastánci přírodního včelařství s tvrzením, že menší buňky zvyšují odolnost vůči Varroa – toto tvrzení je vědecky sporné a výsledky studií jsou nejednoznačné.
Typy mezistěn a jejich specifika
Dělničí mezistěny – standardní, nejpoužívanější pro plodový prostor i medník. Trubčí mezistěny – s větším průměrem buněk (6,9 mm), používané záměrně pro chov trubců nebo jako „past na Varroa“ (trubčí buňky jsou selektivně infikující). Prázdné mezistěny bez otisku buněk – pro warre úly nebo přirozené včelařství, kde dělnice staví dílo zcela po svém vzoru. Plastové mezistěny – z polypropylénu nebo PVC s nanesenou voskovou vrstvou, odolné a opakovaně použitelné, ale méně přijímané dělnicemi než čistě voskové.
Kdy a jak vkládat mezistěny
Mezistěny vkládáme vždy v době aktivní snůšky nebo stimulačního krmení – dělnice jsou motivované ke stavbě pouze tehdy, když mají dostatek energie a nektar nebo sirupu. Mezistěna vložená v bezsnůšce nebo v zimě bude ponechána nestavěna. Umístění: vedle obsazeného plástu nebo kladoucí oblasti. Maximálně 2 mezistěny naráz v jednom prostoru. Vložení mezistěny přímo do středu plodového prostoru (na úkor plodové plochy) je chyba – dáváme ji vždy na kraj obsazené plochy pro expansi. V medníku lze vkládat více mezistěn naráz při intenzivní snůšce.
Vliv mezistěn na biologický rytmus včelstva
Stavba díla je biologicky podmíněný rytmus. Dělnice ve věku 12–18 dní mají nejaktivnější voskovorné žlázy a jsou fyziologicky „nastaveny“ na stavbu. Poskytnutí mezistěn v tomto věkovém okně optimalizuje využití fyziologického potenciálu. Při nedostatku stavebního materiálu nebo mezistěn se dělnice přepínají na jiné úkoly a voskovorné žlázy regredují – příležitost pro stavbu je promarněna. Respektování přirozeného stavebního rytmu je součástí moderní fyziologicky fundované včelařské praxe.
Mezistěny a obsah pesticidů
Vosk kumuluje lipofilní (tukumilovné) pesticidy z prostředí a z veterinárních preparátů (zejména amitraz, tau-fluvalinate z přípravků na Varroa). Staré mezistěny z kontaminovaného vosku přenášejí pesticidy do nové stavby a tím do larev a matky. Proto ekologičtí včelaři používají výhradně vosk certifikovaný jako organický nebo sami přetavují svůj vosk z ekologicky hospodaří. Konvenční včelaři by měli mezistěny z neznámého původu odmítnout a pracovat s voskem ze spolehlivého zdroje. Výzkumy opakovaně prokázaly přítomnost desítek různých pesticidů v komerčním vosku – tato kontaminace je systémovým problémem průmyslového včelařství.