Situace, kdy se v jednom včelstvu nachází dvě matky najednou, je biologicky extrémně nestabilní – příroda tuto situaci řeší rychle a jednoznačně. Pochopení mechanismů, jakými včely soutěž mezi matkami řeší, má přímé praktické dopady na práci včelaře při odchovu matek a antirojových opatřeních.
Proč nemohou existovat dvě matky
Každá matka produkuje specifický feromonický profil – tzv. queen substance (QS), jejíž hlavní složkou je trans-9-oxo-2-decenoic acid (9-ODA). Tato látka působí jako silný supresivní signál: inhibuje rozvoj vaječníků dělnic, potlačuje stavbu matečníků a udržuje sociální hierarchii. Přítomnost dvou zdrojů QS by způsobila feromonický konflikt – dělnice by nedokázaly jednoznačně identifikovat „svoji“ matku a sociální struktura včelstva by se destabilizovala. Evoluce proto vyvinula mechanismy, které zajišťují, že v úlu je vždy jen jedna matka.
Boj matek – přirozené řešení
Když se vylíhnou dvě matky (nebo vylíhnutá matka narazí na jinou v úlu), dochází k přímému souboji. Matky se navzájem vyhledávají pomocí vibrační komunikace a feromonu. Boj probíhá žahadly – matky se snaží žahadlem probodnout abdomen soupeřky. Matčí žahadlo je na rozdíl od dělnického hladké (ne zubaté), takže matka může žahadlo po použití vytáhnout bez vlastního zranění – je tedy schopna bodnutí opakovat a nezhyne jako dělnice. Boj trvá sekundy až minuty a zpravidla ho přežije jen jedna matka.
Piping – akustické varování před soubojem
Čerstvě vylíhlá matka vydává charakteristické pípání (tooting piping), které přenáší přes plást jako vibraci. Matky uzavřené v zapečetěných matečnících odpovídají jiným zvukem (quacking). Tento akustický dialog koordinuje vylíhnutí – první vylíhlá matka „zjišťuje“ polohu zbývajících matečníků a aktivně je vyhledává, aby je zničila dříve, než se z nich vylíhnou soupeřky. Včely mohou matčímu piping naslouchat a reagovat blokováním přístupu k matečníkům, nebo naopak uvolněním cesty, podle aktuální potřeby kolonie (roj vs. tichá výměna).
Koexistence matek – výjimečné případy
Vzácně – zejména u afrických nebo jihoamerikanizovaných včel – dochází k dočasné koexistenci dvou matek, především matky a její dcery. Tato situace bývá přechodná a trvá týdny, než jedna z matek zahyne nebo je usmrcena dělnicemi. U evropských druhů je koexistence ještě vzácnější. Včelař může uměle vyvolat dočasnou koexistenci vložením dvou matek do úlu oddělených mřížkou – obě kladou, ale nemohou se dostat k sobě. V praxi se tento „twinqueen system“ používá pro maximalizaci populace včelstva při snůšce, přičemž jedna matka je po skončení sezóny odstraněna.
Praktické důsledky pro včelaře
Pokud včelař při prohlídce nalezne matečníky a matku zároveň, musí být opatrný. Rojové matečníky se stará matkou signalizují blížící se odlet roje – matka brzy odletí a jedna z matek v matečnících ji nahradí. Tichý výměnný matečník vedle klady matky je přirozenou a zdravou situací – nezasahujeme. Záchranný matečník v osiřelém včelstvu je prioritou – chráníme ho a nesmíme ho zničit mylně při prohlídce. Nejdůležitějším pravidlem je: nikdy neničme matečník bez jasného důvodu a bez potvrzení přítomnosti jiné matky nebo jiného matečníku.